„Něco tak rozsáhlého se dosud v Česku neuskutečnilo,“ říká zástupkyně zmocněnce vlády pro Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj Gabriela Nekolová o projektu Restart.
Projekt má výrazně proměnit tvář právě těchto tří oblastí a pomoci jim po útlumu tradičních průmyslových oborů nastartovat novou „kariéru“, pomoci jim rozvíjet se a dohánět prosperující části země.
„Cílem je díky vládní podpoře zastavit zaostávání a nastartovat prosperitu strukturálně postižených regionů v klíčových oblastech. Chceme v nich zvýšit i konkurenceschopnost, oživit ekonomiku a celkově zlepšit jejich image,“ vypočítává Nekolová, která má program na starosti na území Čech.
„Není pochyb, že tyto kraje pomoc potřebují,“ podotkl už dříve premiér Bohuslav Sobotka. O Restartu, který má pod svými křídly ministerstvo pro místní rozvoj, se začalo hodně mluvit na přelomu roku. Tehdy vláda schválila jeho existenci, obecné principy.
Tím dala zelenou dalšímu a zásadnímu kroku - tvorbě tzv. akčních plánů pro zmíněné kraje pro období 2017 až 2018, ve kterých už jsou konkrétní chystaná opatření. A právě tyto akční plány v pondělí odsouhlasila vláda.
Ročně „přitečou“ miliardy
„Tímto se projekt spouští naostro a do regionů mohou začít proudit finance na daná opatření,“ podotýká Nekolová. A nejde o malé peníze. Jen letos má do zmíněných tří krajů natéct 6,5 miliardy korun, v příštím roce více než 14 miliard a v letech 2019 až 2030 dalších 41 miliard.
Připravovaných opatření jsou desítky, některá jsou společná pro všechny kraje, jiná specifická pro konkrétní oblast.
Na rozsáhlém seznamu se počítá například s dotacemi pro firmy na pořízení nových technologií, s penězi na zkapacitnění a modernizaci železnic či na modernizaci a vybudování zdravotnických zařízení – v Ústeckém kraji je třeba v plánu stavba fakulty zdravotních studií.
Například Terezín se zase má dočkat zpracování analýzy, jak k rozvoji města využít jeho historických objektů. Zpracovat se má studie pro využití chátrajícího východního nádraží v Děčíně pro rozvoj podnikání, vzdělávání a služeb. Rychleji se má obnovovat krajina po těžbě hnědého uhlí.
Vedle toho se dokument zabývá třeba i zadlužeností lidí. Mají se zpřísnit pravidla pro nezaměstnané dlužníky či podpořit zaměstnavatelé, kteří mají pracovníky v exekuci.
Nutné změny legislativy
Autoři projektu souběžně s některými opatřeními přednesli i požadavky na nutné legislativní změny.
Na vzniku akčních plánů se podíleli zástupci měst, podnikatelé nebo vysoké školy. Zapojit se mohla i veřejnost. Inspirací projektu je Německo. Tam už proběhlo několik zdařilých restrukturalizací.
„Lokality, kterých se to týkalo, netrpí odlivem obyvatelstva a kapitálu a v některých případech se dokonce stávají důležitými motory národní ekonomiky,“ připomíná Nekolová.
Přesto ale ne všichni hýří optimismem. „Další z řady pokusů, které tu už byly, ale ke změně nevedly,“ říká například sociolog Libor Prudký.
Nekolová nesouhlasí. Restart je prý jiný, protože bere v potaz i názory „zdola“. „Nejde o materiál od stolu, ale o propracovanou strategii, ve které reflektujeme i konkrétní názory a zkušenosti firem, institucí a lidí z regionu,“ podotýká. Do roka má předložit zprávu o naplňování projektu.
