„Chodíme sem nebo kolem něj každý den, aniž bychom v něm viděli mimořádné kvality, které má. Prohlídka je má zdůraznit a ukázat na zajímavosti tohoto objektu,“ říká o obchodním domu Labe historik Krsek.
První cesta mířila na střechu, kde se účastníci seznámili s netradičním profilem pláště budovy.
„Její autorka, architektka Růžena Žertová, se do něj snažila zaklíčovat téma řeky v mnoha různých odkazech. Jedním z nich je prolamovaná fasáda, která má připomínat rozvlněnost Labe,“ popisuje Krsek.
Střecha budovy současně nabízí pohled na konstrukční prvky, které se při stavbě domu v druhé polovině 60. let vztyčily jako první. Na východním a západním konci střechy vyčnívají dvě dvojice věží, jež uvnitř ukrývají výtahy či vzduchotechniku.
„Nejprve tu vyrostly čtyři věže, což bylo zajímavé pro lidi, kteří stavbu sledovali. Dlouho si totiž neuměli představit, co tady bude stát, protože teprve po věžích se začala budovat vlastní konstrukce domu,“ podotkl historik.
Dochovala se i původní kancelář
U západní dvojice věží směrem k autobusovému nádraží se nachází terasa, nad níž je rozepjatá řada ocelových nosníků tvořících základní nosný systém budovy.
OD Labe Obchodní dům Labe se stavěl mezi lety 1967 až 1974, autorkou návrhu budovy je architektka Růžena Žertová. Výstavba domu tehdy přišla na 93 milionů korun. Investorem nebyl stát, nýbrž Lidové spotřební družstvo Jednota. Od roku 1995 vlastní a provozuje obchodní dům Labe společnost 7. obchodní. Stavba vychází z neoexpresionistického slohu. Rozvlněný profil fasády odkazuje na hladinu řeky Labe. Původně plášť pokrývala vrstva eloxovaného hliníku, který měl evokovat odlesky na vodní hladině řeky a současně odolat tehdejšímu agresivnímu ovzduší. Jenže hliník časem zoxidoval, dnes se plášť natírá stříbřenkou. V obchodním domě dnes sídlí 65 nájemců, ještě na konci 90. let jich bylo 110. Provoz Labe je navzdory tomu stále ziskový. |
„Pořádaly se tu módní přehlídky a další akce. Je to velkorysý prostor, který dnes nemá významnější využití kromě části zahrádky v létě pro restauraci,“ řekl Krsek.
Historik Krsek s ředitelem Chmátalem provedli návštěvníky i útrobami obchodního domu. Uvnitř zaujala jedna z mála zachovalých bývalých kanceláří, jejíž okna kopírují „rozlámaný“ profil pláště budovy a poskytují nevšední pohled do Revoluční ulice.
„To už se málokdy vidí, taková kancelář,“ glosoval Chmátal.
Labe má první české eskalátory
Po zadním schodišti západní části Labe, kolem dvojice nákladních výtahů, se pak návštěvníci dostali až do skladových prostor připomínajících díky typickému oplocení obrovskou školní šatnu. Sklady jsou z valné části nevyužívané, do určité míry tak ilustrovaly, že Labe už má dobu své největší slávy za sebou.
„Ještě koncem 90. let jsme měli 110 nájemců. Dnes jich je 65,“ vypočítal ředitel Chmátal. I přes tato klesající čísla však Labe pořád vydělává. „Hospodářský výsledek máme kladný,“ podotkl ředitel.
Prohlídka končila za sklady u nakládacích ramp, jež jsou využívané především k zásobovaní Penny Marketu v přízemí. Zde se návštěvníci například dozvěděli, že Labe nebylo nikdy vykradené, bomba v něm byla nahlášena dvakrát nebo že zde byly použity jedny z prvních eskalátorů domácí výroby v Československu.
„I když spíš víc nejezdily, než jezdily,“ glosoval ústecké prvenství Krsek.
