Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Lidé na Podbořansku se bojí, že z bývalé věznice vznikne obří ubytovna

  8:08aktualizováno  8:08
Lidé na Podbořansku sledují s obavami prodej bývalé věznice Drahonice. Ministerstvo spravedlnosti ji uzavřelo loni na jaře po Klausově amnestii. Místní se obávají, že v budovách skončí stovky nepřizpůsobivých lidí, kteří zvýší kriminalitu v okolí.

V bývalé věznici v Drahonicích by po úpravách mohla vzniknout ubytovna až pro tři sta lidí. Radnice se tomu snaží zabránit. | foto: Karel Pešek, MAFRA

"Může tam být tak dvě stě tři sta míst. Jestli stát na každé lůžko v ubytovně přispívá 4,5 tisíci měsíčně, může to být pro někoho dobrý obchod," přibližuje obavy místních starosta Lubence, pod který Drahonice patří, Bohumil Peterka.

Obavy ze vzniku ubytovny či nového ghetta přitom nemají jen přímí sousedé. "Bojí se toho všichni okolo, třeba i v Libyni nebo ve Vroutku. Mluvili jsme o tom s dalšími starosty mikroregionu Podbořansko a vidí to stejně. Nechceme z toho mít druhý Chanov," říká Peterka.

Ministerstvo spravedlnosti se nejprve pokusilo věznici nabídnout jiným státním institucím, ale podle očekávání o ni nikdo neměl zájem. Proto teď ve výběrovém řízení nabízí areál za 27 milionů korun. To je sice vysoká částka, ale pokud se neobjeví zájemce, bude se cena postupně snižovat.

"A když spadne na dva tři miliony, bude to určitě zajímavé. My jsme o tom uvažovali, zkusit věznici za takovou cenu koupit. Jenže pro ni nemáme využití, naopak bychom museli platit ostrahu a údržbu. A to je další milion ročně. Ideální by bylo, kdyby to někdo koupil a využil pro nějakou výrobu," přemítá Peterka.

Radnice chce ubytovně zabránit územním plánem

Zatím se Lubenec snaží zabránit přeměně věznice na ubytovnu administrativní cestou. Starosta začal zjišťovat, jestli je na areál možné vyhlásit stavební uzávěru, aby se v něm nedaly dělat úpravy pro vznik ubytovacích prostor. Věznice je totiž ze stavebního hlediska vedená jinak než ubytovací zařízení, a tak by úpravy byly nutné.

Do budoucna chce Lubenec zamezit ubytování ve věznici změnou územního plánu. Ten ale bude hotový zhruba až za půl roku.

Ještě začátkem loňského roku bylo v Drahonicích 296 vězňů. Po amnestii jich 109 odešlo na svobodu, zbytek se přesunul do jiných vězení.

Místním věznice poskytovala pracovní místa pro civilní zaměstnance i příslušníky vězeňské služby. Po zrušení věznice zůstalo 30 lidí bez práce.

"Většina příslušníků i občanských zaměstnanců využila nabídky Vězeňské služby a našla uplatnění v jiných věznicích. Z celkového počtu 61 příslušníků věznice nabídku nevyužilo sedm, z 53 občanských zaměstnanců ukončilo pracovní poměr 23," uvedla mluvčí vězeňské služby Hana Löffelmannová.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Václav Morava u Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Za zapálení bytu v Jirkově, v němž uhořeli dva lidé, dostal muž 15 let

Ústecký krajský soud poslal na 15 let do vězení Václava Moravu, který v únoru zapálil dveře bytu na sídlišti v Jirkově. V plamenech tam zemřeli dva muži,...  celý článek

Na demonstraci vystoupil i Miroslav Sládek. (12.3.2016)
Nevím, proč bych nesměl do restaurace, říká o zadržení republikán Sládek

Předseda republikánů Miroslav Sládek, jehož policie večer v první den voleb zadržela i s kandidátem strany při nepovolené kampani v Chomutově, tvrdí, že...  celý článek

Pohled z věže kostela sv. Štěpána na centrum Litoměřic.
Litoměřice se v dosud největším dopravním průzkumu ptají, jak lidé cestují

Radnice v Litoměřicích se pustila do zatím největšího průzkumu zaměřeného na dopravu a její budoucnost. Během podzimu navštíví tazatelé stovky domácností ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.