První písemná zpráva o obci Vitín pochází z roku 1408. Dnes zaniklou vesnici...

První písemná zpráva o obci Vitín pochází z roku 1408. Dnes zaniklou vesnici připomínají už jen trosky bývalého hostince Frohe Aussicht. | foto: Karel Pešek, MAFRA

Zaniklou německou ves Vitín koupil zemědělec. Chce v ní chovat zvířata

  • 2
Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se podařilo prodat zaniklou obec Vitín u Malého Března na Ústecku. Přestože pozemky s ruinami po Němcích uprostřed lesa prakticky nelze využít, přihlásili se o ně hned dva zájemci. Nakonec je získal místní zemědělec.

"V současné době probíhá příprava kupní smlouvy," potvrdila ředitelka ústeckého pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Marie Ševelová.

Úřad zatím tají, kdo jednu z nejvzácnějších zaniklých obcí na Ústecku koupil. "Do doby povolení vkladu do katastru nemovitostí nemůžeme o výherci výběrového řízení sdělovat žádné informace," podotkla ředitelka Ševelová.

MF DNES se však podařilo zjistit, že zaniklá osada připadne místnímu zemědělci Petru Horčíkovi, který uspěl s vyšší částkou 450 tisíc korun před manželským párem z Ústí nad Labem.

"Znám okolí, hospodařím tam a mám k tomu místu vztah. To jsou hlavní z důvodů, proč jsem to koupil," říká Petr Horčík.

Jeho hospodářství má zázemí v obci Lhota pod Pannou, která leží jen několik kilometrů od Vitína. Zemědělec ujišťuje, že do cenné lokality nebude stavebně zasahovat, měnit ji ani ji obratem neprodá. "Žádné takové věci nezamýšlím," uvedl.

Území je v chráněné oblasti

Výrazné zásahy do osady zapovídá legislativa, Vitín je totiž součástí CHKO České středohoří. "Je velmi nepravděpodobné, že by byl udělen souhlas k terénním úpravám a stavební činnosti na pozemcích," řekl už dříve vedoucí správy CHKO Jaroslav Obermajer.

Zákon navíc zakazuje, aby se zaniklé sídelní útvary obnovovaly. Možné by byly jen drobné zásahy, ale i ty by Horčík musel konzultovat se správou CHKO.

Hospodář už ale představu o využití území má. "Kdybychom se domluvili s CHKO, uvažovali bychom zřídit tam salaš pro zvířata," připustil Horčík.

Zaniklá osada Vitín symbolizuje výraznou kapitolu česko-německých dějin po roce 1945. "Obyvatelé Vitína německé národnosti byli odsunuti do východní i západní zóny Německa v létě 1946 spolu s malobřezenskými německými obyvateli," přiblížila starostka nedaleké obce Malé Březno Renata Zvoníčková.

Osídlenci dlouho nevydrželi

Vitín byl v minulostí známý svými hrušňovými a švestkovými sady, jejichž plody se vyvážely lodí po Labi až do Hamburku. V sadech pracovaly především ženy, muži pak obvykle pěšky docházeli do měďárny v Povrlech.

"Osada měla vlastní elektrárnu a každý zemědělský objekt měl svůj trkač, zařízení, které přivádělo vodu do obytné části usedlosti a do stájí," přiblížila starostka Zvoníčková.

Mezi zaniklými obcemi na Ústecku vyniká Vitín tím, že byl po odsunu prakticky jako jediný znovu osídlený. Místo Němců zaujali váleční veteráni, kteří působili v armádě Ludvíka Svobody.

"Moc se jim tam nedařilo. Byli to většinou Židé z Podkarpatské Rusi. Neuměli ale hospodařit a popouzeli je komunisté, že je Stalin pošle na Sibiř," shrnul ředitel ústeckého archivu Vladimír Kaiser.

Záznamy o posledním obyvateli Vitína jsou z roku 1965, od té doby osada chátrala. Dnes je území oblíbenou zastávkou turistů. Vede kolem turistická trasa na Bukovou horu a místní chodí mezi romantické ruiny opékat vuřty.