Ve čtyřech panelácích bydlí v Kovářské na 800 sociálně slabých, sestěhovaných z celého Česka. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Varnsdorfské ghetto je hrozbou, rozrůstá se o sociálně slabé z celé země

  • 119
Před domy desítky lidí, nepořádek, hluk, byty bez zámků, rozbité poštovní schránky, na chodbách pach moči. To je ghetto ve varnsdorfské ulici Kovářská. Před pěti lety tu byl klid, ve čtyřech panelácích žilo pár sociálně slabých. Dnes tu bydlí osm set lidí - sociálně slabí sestěhovaní z celé země.

„Žít se tady už nedá. Sprostým nadávkám čelíme každý den, na auta i domy nám létají kameny. Holčičku souseda trefili kamenem do hlavy, dalšímu pěstí rozbili sklo u auta, kde měl dítě, jinému prokopli nárazník,“ líčí Jan Šulc, který bydlí v rodinném domě proti sídlišti.

„Večer vyjít nelze a nikdo nám nepomůže. Jsme v pasti. Manželka už u sebe nosí plynovou pistoli, já mám na obranu teleskopický obušek,“ dodává Šulc.

„Jsme vězni ve vlastním domě. V noci se nevyspíte, otevřít okna v tom kraválu nelze, natož vyjít na zahradu. Co zraje, děti očešou, stromy zlámou,“ přidává jeho soused Josef Pizur.

Městská vyhláška zakazuje posedávání na nábytku před paneláky a popíjení alkoholu na veřejném prostranství, problém ale nevyřešila. Strážníci a policisté by tu museli být neustále.

„Městská policie tudy jen projíždí, když jde do tuhého, státní raději jezdí dvěma auty. Asistenti prevence kriminality jsou k smíchu. Na druhou stranu se policii nedivím. Jsou to jen lidé a mají jít proti agresivnímu davu?“ pokládá si otázku další z místních obyvatel Ján Pagáč.

Zisk z bydlení plyne spekulantům

Běžně se ve Varnsdorfu byt 2+1 pronajímá za 5 tisíc korun, tady za stejně velký platí stát přes sociální dávky 18,5 tisíce, za 1+1 i 12 tisíc. „Stát jen na bydlení a doplatek na bydlení nyní vydává dvojnásobek než před pěti lety,“ říká varnsdorfský místostarosta Josef Hambálek.

MF DNES kontaktovala jednoho ze spolumajitelů bytů v Kovářské ulici Jana Pražáka. Odmítl se však ke kvalitě bydlení i k požadovaným nájmům jakkoli vyjádřit. „Nemám zájem,“ řekl a zavěsil.

Zatímco zisky spekulantů s byty rostou, ceny nemovitostí naopak klesají. V Kovářské ulici lze byt 1+1 koupit za 30 tisíc korun.

Protesty v roce 2011

  • 19. srpna se konal první protest, a to ve Varnsdorfu. Zdejším hlavním svolavatelem protestů byl mystifikátor Lukáš Kohout, kterého loni krajský soud definitivně za podvody poslal na 6 let do vězení
  • 21. srpna skupina místních mladíků napadla v Rumburku mladého Roma, který si pak došel pro posilu. Ta se na mladíky vrhla. Mladíci utekli do jednoho z domů, Romové však rozbili vstupní dveře a napadli je kameny a teleskopickými obušky. Jeden z napadených skončil v nemocnici. To se stalo rozbuškou k dalším velkým demonstracím, které trvaly až do začátku října
  • 25. srpna dorazila padesátičlenná pražská speciální pořádková jednotka
  • 26. srpna přijel ministr vnitra Jan Kubice s policejním ředitelem Petrem Lessym. Slíbili více policistů
  • největší demonstrace proběhly 10. září v Rumburku a ve Varnsdorfu. Svolala je krajně pravicová DSSS a policie musela ve Varnsdorfu použít vodní dělo
  • 19. září dorazil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a premiér Petr Nečas. Slíbili vznik 100 míst veřejně prospěšných prací
  • nasazení policistů a zásahy při demonstracích od srpna do začátku října stály zhruba 71 milionů korun a policie do výběžku vyslala celkem 3 524 mužů

„Před pěti lety město nájemníkům byty prodalo, oni si vzali úvěry a hypotéky. Kdo ale nestačil utéct, musí počítat s tím, že jeho byt už má minimální cenu právě kvůli problematickým sousedům. Musí splácet úvěry a odejít nemohou,“ popisuje Hambálek. Pro zoufalé obyvatele město nemůže nic udělat.

I majitelé domů si zoufají

Ještě hůř jsou na tom majitelé rodinných domů. „Dům jsem koupil za milion, za 3,5 milionu opravil. Už rok ho prodávám, nabídka je 2 miliony. Koupil jsem si pozemek jinde, protože chci pryč, ale takhle stavět nemohu,“ popisuje Pagáč. Podobně jsou na tom všichni.

Žít se nedá ani ve zdevastovaných panelácích, na jejichž obyvatele si starousedlíci stěžují. „Ty tmavé červené fleky, to je všechno od štěnic,“ ukazuje jeden z obyvatel paneláku, který strhl lino, dělá v bytě novou podlahu a maluje zdi plné krvavých šmouh.

„Paní, pomozte nám, tyhle všechny boláky jsou od štěnic,“ ukazuje ruce a nohy plné tmavých boláků.

„Děláme s policií i hygieniky kontroly, ovšem neexistuje legislativní nástroj, jak uzavřít hygienicky nevyhovující byty,“ řekl starosta Stanislav Horáček.

Problémem je legislativa

Největší problém sociálně vyloučených lokalit je podle něj legislativa, ve které chybí kontrola oprávněnosti vyplácených dávek a motivace.

„Nabídka pracovních míst je dostatečná, někteří lidé prostě pracovat nebudou, protože nechtějí. Vyplatí se jim pobírat dávky a zahálet, což je špatně,“ popisuje Horáček.

Že kontrola selhává, je vidět v Kovářské na první pohled. Před paneláky, kde většina obyvatel nepracuje, jsou desítky aut, octavie i bavoráky. „Všechna jsou napsaná na muže z městské ubytovny, který má plný invalidní důchod. Nemůžeme s tím nic dělat,“ říká sociální pracovnice Romana Cupalová.

A při odchodu z paneláků doporučuje otřít boty. Zárodky štěnic se tam často uchytí.

Situace před pěti lety

Před pěti lety Šluknovským výběžkem kvůli vysoké kriminalitě a sestěhovávání sociálně slabých obyvatel zmítaly demonstrace. Prakticky každý víkend od srpna do začátku října protesty v ulicích hlídali těžkooděnci (blíže o tom zde).

Klesající kriminalita

  • Šluknov r. 2011/r. 2016: krádeže vloupáním - 41/5, krádeže - 31/5, majetková kriminalita - 78/18
  • Rumburk r. 2011/r. 2016: krádeže vloupáním - 70/14, krádeže - 66/31, majetková kriminalita - 144/52
  • Varnsdorf r. 2011/r. 2016: krádeže vloupáním - 45/15, krádeže - 75/20, majetková kriminalita - 136/42

Zdroj: Policie ČR, údaje za 1. pololetí 2011 a 2016

Dnes demonstrace nejsou, podle starostů se toho ale příliš nezměnilo.

„Varnsdorf má s mnoha sociálně slabými obyvateli stále dost problémů. Potíž je v tom, že město nemá žádnou pravomoc a páky, jak zamezit obchodu s chudobou,“ říká starosta Horáček.

„Migrace sociálně slabých rodin pokračuje. Vlastníkům nemovitostí se stále vyplácí ubytovávat sociálně slabé,“ přidává šluknovská starostka Eva Džumanová.

První protiromská demonstrace v roce 2011 se konala 19. srpna ve Varnsdorfu. Největší tu byla 10. září a policie při ní použila proti davu demonstrantů vodní děla.

Potíže se přesunuly do Kovářské

Cílem pochodů nespokojených, jejichž protesty zneužívali neonacisté, byla ubytovna Sport, kde žilo 80 lidí včetně malých dětí, a městská ubytovna v ulici TGM (psali jsme o tom zde).

Dnes ve Sportu bydlí několik romských párů bez dětí, v ulici TGM je příležitostná noclehárna a sociální centrum. Problém se přesunul do Kovářské ulice.

„Za pět let nebyly vlády schopné vytvořit mapu obvyklého nájemného, připravit pravidla, jaký má být standard bydlení,“ zlobí se Horáček.

Ve Šluknově byl před pěti lety největší problém s bezpečností na sídlišti na okraji města, konala se tu jediná menší demonstrace na začátku října 2011. Problémy však přetrvávají.

„Od demonstrace se podařilo změnit zákon o výkupu kovů ve sběrných surovinách, což hodně pomohlo. Problémy ale přetrvávají: nejhorší je rušení nočního klidu, hluk a neskutečná vulgarita některých sociálně slabých,“ popsala starostka Džumanová.

Rumburku pomohl registr přestupků

V Rumburku byly protesty hlavně u paneláků nedaleko náměstí, které jsou dnes opravené, většina sociálně slabých Romů odešla.

„Jako zásadní věc, která pomohla, vnímám registr přestupků, jeho fungování si ale představuji trochu přísněji, hlavně u zlodějů-recidivistů,“ uvádí rumburský starosta Jaroslav Sykáček.

Problémy v soužití majority a menšiny trvají, ale bezpečnostní situace je podstatně lepší. Policisté však v ulicích chybí, proti roku 2011 přibyli jen dva.

„Ve Výběžku slouží 179 policistů, do tabulkového stavu chybí sedm policistů,“ sdělila krajská policejní mluvčí Šárka Poláčková.

„Kriminalita klesla, ale je to relativní. Neřešeným strašákem jsou drogy, 80 až 90 procent trestné činnosti je pácháno pod vlivem drog. Rozmáhá se jejich výroba, distribuce, konzumace. Jsou zde žloutenkáři a zatím jeden výskyt HIV, což je jen špička ledovce,“ uvádí starosta Starých Křečan František Moravec.