„Vyzývali jsme, aby k nám byli objednáváni pacienti, kteří leželi v nemocnici s koronavirovou pneumonií – těžkým průběhem zápalu plic. Pacientů s následky po onemocnění covid-19 bude poměrně dost. Měli by navštívit svého praktického lékaře, ten by je při potížích měl poslat do příslušné spádové plicní ambulance, v Ústí je to ambulance v Herbenově ulici. Pokud potíže trvají, měli by být posláni k nám. Často když přijdou tři měsíce po onemocnění covidem, mají docela velké potíže a nálezy na plicích. Musím říci, že mne potěšilo, že většina z nich je na tom už při další kontrole naštěstí lépe a postupně se jejich stav lepší,“ říká primář Doležal.
Primář plicního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Daniel Doležal
Kolik pacientů následky koronaviru zvládne bez větších následků a jak dlouho léčba k tomuto cíli trvá?
U velké většiny pacientů se vše postupně za několik měsíců zlepší do stavu před onemocněním, u některých to ale bude trvat roky. Každý týden vyšetříme kolem patnácti lidí, mezi nimi jsou i ti s relativně lehkými následky. Takových je zhruba 60 procent. Ti zbývající mají následky těžší, musí podstoupit řadu vyšetření, některé jen sledujeme, jiným podáváme léky, například kortikosteroidy – hormonální léky k utlumení zánětu. Postupné zlepšení u většiny z nich je. Těch, kteří budou mít trvalé následky, snad nebude hodně.
Nejčastěji závažný průběh koronaviru měli pacienti s nadváhou a starší lidé. O jaké se staráte vy ve vaší ordinaci a jak jejich léčba na vašem oddělení probíhá?
Máme široké věkové spektrum pacientů, většina je ale nad 40 let. Obézní pacienti jsou častěji ohroženi závažnějšími následky a komplikacemi, někteří jsou k nám objednáváni svými lékaři, jiní volají sami. V současnosti si pacienty na kontroly zveme po třech měsících, když je průběh závažnější, přijdou za měsíc. Pacienty přestáváme léčit a sledovat v případě, že jejich potíže vymizí a patologické změny se stabilizují natolik, že už pacienta není nutné sledovat. Ostatní bude nutné sledovat delší dobu.
Koronavirus postihuje u nemocných zejména plíce, hodně jich bylo řadů dnů na umělé plicní ventilaci. Jaký je stav pacientů po těžkém průběhu onemocnění covid-19, o které se staráte?
Je to velmi různé. Dnes se prosazuje nový termín postcovidový syndrom, což v podstatě je, když pacientovi přetrvávají potíže tři měsíce od počátku koronaviru. Pokud měli těžký zápal plic, byli na umělé plicní ventilaci nebo na ECMO, tedy mimotělním okysličování krve, tak ve většině případů nějaké mají. Čím podrobněji se jich vyptáváme, tím větší procento lidí nějaké potíže má. Po těžkých průbězích zápalu plic mohou přetrvávat různá postižení tohoto orgánu. Naštěstí většina z nich má tendenci se zlepšovat. Ale mohou přetrvávat i vazivové změny v plicích, což je v podstatě určitý způsob hojení, tedy kdy se pneumonie hojí, dá se říci, jizvami v plicích. To vede ke zhoršení dýchání. O vazivových změnách se nyní neví, jak se do budoucna budou chovat. Jestli se to nějakým způsobem stabilizuje, nebo zda se to bude postupně zhoršovat. To se ještě neví, ale takoví pacienti budou sledovaní.
Daniel Doležal
|
Jaké následky mohou vazivové změny mít na funkci plic a řešíte i jejich jiná postižení?
Nejdůležitější je, že pacient prodělal virový zápal plic. Ten se může zahojit, nezanechá žádné dlouhodobější následky a pacient se vyléčí během dvou nebo tří týdnů. Nicméně některé zápaly plic se hojí nadprodukcí vaziva v plicích a vlivem vazivovatění dochází k tuhnutí plic, což je problém. Ten může vyústit v to, že tito pacienti mohou mít plíce trvale postižené a mohou špatně dýchat a kašlat. Potíže mohou být od lehké dušnosti při větší námaze až po nutnost dýchání kyslíku. Asi budou i takoví pacienti, a zatím zcela nevíme, kolik jich bude, kteří budou tak postižení, že budou doma muset dlouhodobě dýchat kyslík. V případě, že to budou mladí a jinak zdraví lidé a budou schopni podstoupit takový zákrok, nelze vyloučit transplantaci plic. To ale budou výjimečné případy.
Další věc je, že lidé mohou mít plicní embolii, u některých pacientů se objevila, protože se u nich vytvoří krevní sraženiny v žilním systému. Tato sraženina se utrhne a doputuje krví do plic, kde ucpe některé cévy. Pak musejí tito lidé zhruba půl roku brát léky na ředění krve. Následky může mít i plicní ventilace, kterou pacienti s koronavirem prodělali. Nelze vyloučit ani postižení dýchacích cest po intubaci. Někdy po dlouhodobější intubaci může dojít k tomu, že průdušnice, tedy dýchací trubice, se začne zužovat. Vazivově se zde vytvoří stenóza, tedy zúžení, které je nutné řešit. Průdušnici lze roztáhnout nebo tam zavést stent (výztužka, která udrží průchodnost – pozn. aut.), někdy se to musí operovat. To bude otázka, řekl bych, tak příštího roku, že se začnou objevovat pacienti po dlouhodobější ventilaci.
Ale k tomu dochází nejen po covidu, může se to stát po jakékoli dlouhodobější plicní ventilaci. To jsou asi ty nejdůležitější věci. Pak také bude asi hodně pacientů, u nichž se po covidu manifestuje, tedy objeví se, dříve nepoznané astma, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) či jiné chronické plicní onemocnění, nebo vlivem této virové infekce u nich může dojít ke zhoršení těchto onemocnění. Tito lidé jsou pak léčeni jako pacienti s příslušným onemocněním. Ale nemyslím si, že covid tyto nemoci způsobuje, spíše vede k jejich odhalení nebo zhoršení.
Některým pacientům, u kterých přetrvává dráždivý kašel a není k němu žádný důvod než prodělání koronaviru, jsme s úspěchem zkoušeli nasadit inhalační kortikosteroidy, což jsou antiastmatika. Po dobu několika týdnů je užívají a máme s tím dobré zkušenosti. Není to léčba, která by byla jednoznačně všude doporučovaná, ale nějaké údaje, že by se to zkoušet mohlo, o tomto způsobu léčby jsou.
Sice to není vaše parketa, ale jsou i neplicní následky koronaviru, které také musíte u svých pacientů s kolegy řešit?
Je celá řada neplicních následků, včetně různých neurologických, jako je brnění končetin, což může být i následek jiných proběhlých virových onemocnění. Dále je to třeba postižení ledvin, bolesti kloubů, nově vzniklá cukrovka, zažívací potíže. Někdy se mohou vyskytnout i kožní problémy, my jsme se s tím zatím nesetkali, ale literatura to popisuje. Častějším následkem také mohou být postižení srdce, která mohou být způsobena proběhlým zánětem srdce, poškozením srdce nedostatečným okysličením nebo postižením srdečních tepen a mohou se projevovat různými srdečními nepravidelnostmi, srdeční nedostatečností, bolestmi na hrudi a dušností. U některých lidí dominuje celková únava, další mají psychické potíže jako deprese či nespavost. Pokud jsou tyto potíže déletrvající a závažnější, je potřeba nějaké vyšetření u kardiologa nebo jiného specialisty, pacienta tam objednáváme nebo mu to doporučíme.
Lidé, kteří covid-19 prodělali, se brali jako chránění proti tomuto onemocnění po tři měsíce. Kdy se podle vás mají očkovat?
V současné době je interval, kdy by měli být chráněni, už šest měsíců. Jasný interval pro očkování není, ale my doporučujeme tři měsíce po prodělaném onemocnění. Pokud s tím lidé váhají, může se interval prodloužit na půl roku, kdy by měl být takový člověk chráněn.
8. února 2021 |
