Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přesunutý kostel v Mostě je výjimečný i svými krovy. Zpřístupní je lidem

  9:11aktualizováno  9:11
Přesunutý děkanský kostel v Mostě je unikátní kvůli středověké architektuře a též díky svým krovům. Důmyslné konstrukci střechy ze 16. století se nevyrovná žádná stavba ve střední Evropě. Právě střešní krovy teď jako další zajímavost chtějí pracovníci kostela ukazovat zájemcům.

Krovy v mosteckém přesunutém kostele jsou mohutnou skládačkou. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, který byl před 40 lety přesunutý z dosahu hnědouhelné těžby, má původní, téměř půl tisíciletí staré krovy. Ukázal to před časem stavebně historický průzkum.

Fotogalerie

Krovy se mají stát atrakcí nejen pro turisty, ale i „učební pomůckou“ pro odborné školy. „Oslovili jsme jich asi tři stovky, zejména stavebních, a to z celé republiky. A zájem je,“ říká kastelánka Ludmila Klimplová.

Jen na duben se přihlásilo asi deset škol. Kvůli původním krovům se do Mostu chystají i žáci z blízkého Chomutova, ale třeba také až z Karviné.

Krovy v kostele

  • Ve střední Evropě není žádná další stavba, která by se dala se střechou mosteckého kostela srovnat.
  • V Česku je podobný krov k vidění třeba na kostele sv. Jakuba v Prachaticích či na malostranské Mostecké věži, oba jsou ale výrazně drobnější.
  • Velikostí podobná je jen střecha presbytáře dómu sv. Martina v Bratislavě, ale její dvě úrovně zase nejsou tak důmyslně propojené.

Sama kastelánka přitom netušila, že krovy památkově chráněného kostela jsou tak staré. Začala se o ně více zajímat, až když se zúčastnila jednoho setkání pracovníků Národního památkového ústavu, pod jehož správu kostel patří.

Krokve jsou z jednoho kusu dřeva

„Kolegové tam řešili stáří krovů svých památek a já si uvědomila, že vlastně nevím, jak je tomu u nás. Zadala jsem stavebně historický posudek a ten ukázal, že krov kostela je renesanční,“ překvapilo Klimplovou.

Jsou výjimečné v tom, že se sestavovaly metodou, která se tehdy v Čechách ještě nepoužívala a umožňovala stavět mohutné krovy ve dvou patrech.

Kvůli značnému rozpětí kolem 24 metrů a výšce skoro 15 metrů byla ležatá stolice použitá ve dvou úrovních nad sebou.

„Unikátní je založení sloupků druhé úrovně již v první úrovni na vazných trámech,“ líčí kdysi novátorskou konstrukci Michal Panáček, který krov posuzoval.

Pozoruhodné jsou podle něj i jednotlivé části krovu, krokve, jež jsou navzdory délce 20 metrů z jednoho kusu dřeva.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Piramovský u řopíku poblíž výstaviště v Lounech.
Bunkr v Lounech před válkou postavili za den, jeho oprava potrvá déle

Pouhý den trvala před 80 lety výstavba řopíku na výstavišti v Lounech. Uvedení bunkru do původního stavu však potrvá mnohem déle – několik týdnů. Opravy...  celý článek

Bývalá sladovna v Žatci je jednou z řady místních objektů, které by se mohly...
Žatec se příští rok v létě dozví, jestli jeho památky budou v UNESCO

Radnice v Žatci oznámila, že se v létě 2018 dozví, jestli se místní chmelařské památky dostanou na seznam světového dědictví UNESCO. Do té doby organizace...  celý článek

Pohled z věže kostela sv. Štěpána na centrum Litoměřic.
Litoměřice se v dosud největším dopravním průzkumu ptají, jak lidé cestují

Radnice v Litoměřicích se pustila do zatím největšího průzkumu zaměřeného na dopravu a její budoucnost. Během podzimu navštíví tazatelé stovky domácností ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.