Vizuální umělec Richard Loskot (vlevo) s předsedou spolku Činoherák Ústí...

Vizuální umělec Richard Loskot (vlevo) s předsedou spolku Činoherák Ústí Filipem Nuckollsem v budově bývalého kina Hraničář, kterou dobrovolníci proměňují na kulturní dům s divadelním zázemím. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Hraničář zkvalitní celé Ústí, říká autor nového zázemí pro Činoherák

  • 0
Do bývalého ústeckého kina Hraničář chodí už měsíc desítky dobrovolníků, kteří budovu proměňují na zázemí pro spolek Činoherák Ústí - pokračovatele zlikvidovaného Činoherního studia. Na výsledek dohlíží vizuální umělec Richard Loskot, jeden z duchovních otců myšlenky oživení Hraničáře.

Jaká je vaše role při přeměně bývalého kina?
S architektem Tomášem Petermannem řešíme celý architektonický projekt. Dáváme tomu tvář. Chceme, aby to bylo kvalitní v detailech i materiálech a aby budova zářila tím, že je kulturní.

Divadelní zázemí je na prostor náročnější. Je na něj v Hraničáři místo?
Je neuvěřitelné, že do toho domu se to úplně přirozeně všechno vtěsná. Ten dům si o to říká sám, jako kdyby to pro nás bylo dělané. Najednou se samo ukázalo, kde má být šatna, zkušebna nebo pódium. My ty prostory jen vyhlazujeme a snažíme se, aby si dům zachoval svou přirozenost.

V Hraničáři už se pracuje více než měsíc. Stále ještě bouráte, nebo už budujete?
Už jsme v tvůrčí fázi, demoliční část už máme za sebou. Ta spočívala v bourání příček na záchodech a seškrabávání omítek. Teď začínáme tvořit nové omítky, stavět stěny a nanášet další věci. Stavba jede rychle, každý den se tam točí deset lidí. Také dáváme do kupy záchody, které jsou v poloviční fázi. Jsou postavené zdi, natažené instalatérské věci a řešili jsme, jaká tam má být podlaha. Navíc jsme dostali darem od firmy Ideal Standard kompletní sanitární techniku, takže se toho děje dost. V druhé půlce srpna se budou stavět sádrokartonové příčky, které vytvoří zázemí pro sklad kulis, šatnu a v druhém patře stěny galerie. Na to už jsme dostali s ohromnou slevou sádrokartony od firmy Farmacell a postaví nám to zadarmo dva kamarádi.

Zásadní roli v celé rekonstrukci hrají dobrovolníci, kterých je zhruba sto. Co můžete říct na jejich adresu?
Představuju si, že až to bude hotové, těm lidem neřekneme jen díky, ale řekneme jim, že ten dům je jejich a že se o něj zasloužili. Byla spousta skeptických řečí, že v tomhle městě se takoví lidé nenajdou. Ukázal se ale opak, že tu jsou a že jich je tu dost. Ale budeme moc rádi, když nám příjdou pomoct další. Každý je vítán.

Nicméně bez peněz se to stejně neobejde. Kolik to celé bude stát?
Profesionálové, kteří se pohybují ve stavebnictví, nám spočítali, že to bude stát 15 milionů. Ale ten dům je dispozičně připravený, jen ho stačí vyladit. Největší investiční akce jsou stavba pódia a vzduchotechnika. Finančně nám pomůže i úspěšný grant na 250 tisíc, který se využije na stavbu pódia. Navíc kromě toho nám pomáhá to, že spousta firem nabízí materiál zdarma nebo jim to můžeme splácet.

Na účtu máte v současnosti zhruba 300 tisíc, kolik budete muset za materiál a práce zaplatit?
Abychom to do září stihli, mělo by na to stačit půl milionu korun. Ale nepočítám do toho grant, který jsme získali na pódium. A také kalkulujeme s tím, že to řadě firem budeme splácet poté.

Co je podle vás největší překážka, na které může celá rekonstrukce ztroskotat?
Nejvážnější může být to, že by nás magistrát drtil na procedurálních maličkostech. Ten plán musí být dokonalý, aby se nestalo, že nám to budou úřady vracet, čímž by se to mohlo strašně prodlužovat. My to potřebujeme odevzdat, nechat odsouhlasit a hotovo. Úředně se naše aktivita jmenuje změna v užívání stavby, úřad ji vyřizuje 30 dní a není to tak náročný úkon jako získat stavební povolení. To nepotřebujeme, neměníme statiku budovy ani její vzhled zvenčí. Tenhle týden šel náš projekt na hasiče a hygienu, ti to musí schválit a pak to půjde na stavební úřad. Ale s hasiči a hygienou jsme projekt konzultovali průběžně, takže by se schválením neměl být problém.

Kromě zázemí pro Činoherák má nový Hraničář sloužit pro přednášky, workshopy, výstavy nebo koncerty. Myslíte, že ve městě, jako je Ústí, bude poptávka po tak širokém kulturním vyžití?
My máme víru v to, že Hraničář bude něco, co město zkvalitní a udělá ho takovým, jaké má být. Důkazem už je, kolik se našlo dobrovolníků. Věříme, že tam lidi budou chodit. Lidé potřebují takové instituce, jinak se jejich život srazí na to, že budou chodit do práce a pak si zalezou do bytu. A když si navíc člověk spojí kampus UJEP a Lidické náměstí, tedy centrum města, pomyslnou úsečkou, tak Hraničář je v jejím středu. V urbanismu platí, že taková provázanost je důležitá. Kromě toho další roli hraje sentiment po Hraničáři, který mají lidi zažitý z minulosti a chtějí tam znovu chodit.