Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rypadlo u Mostu odkrylo pravěkou „Berounku“, teď místo uhlí těží nánosy

  7:47aktualizováno  7:47
Jedno z rypadel v hnědouhelném lomu Vršany u Mostu odkrylo pozůstatky řeky, která místem protékala v třetihorách. Velkostroj tak nyní místo uhlí těží říční nánosy, které se časem proměnily v pískovec a jíly.

Bývalé říční koryto je v kontrastu s tmavou uhelnou slojí dobře patrné. | foto: Czech Coal Group

V nejširší části dosahuje koryto zhruba pět set metrů, jeho délka se pohybuje mezi třemi a půl až čtyřmi kilometry. Místo, na které těžaři narazili, je široké zhruba jako dnešní Berounka, tedy pár desítek metrů.

"Koryto fosilního toku se nachází v jižní části středu mostecké pánve, míří od jihovýchodu na severozápad a jeho stáří je zhruba 17 až 22 milionů let. Geologický úkaz s sebou nese změnu režimu a technologie těžby. Celý prostor se musí postupně vytěžit, což komplikuje proces těžby uhlí," uvádí mluvčí Vršanské uhelné David Vidomus.

Aby nebyly ohroženy dodávky uhlí klientům, firma na místo poslala ještě jedno rypadlo. Jeden stroj dál těží uhlí, druhý odstraňuje z takzvané vymýtiny neboli bezslojového pásma hlušinu. Specialisté se kvůli tomu bojí poruch stroje.

"Do výrazně vyšších nákladů na opravy se nám to skutečně promítá," říká geolog Vršanské uhelné Petr Šulcek.

Pozůstatky vodních toků jsou i v dalších dolech

Na koryto této řeky narazili těžaři už v roce 2009, pak ho zase dlouhé roky míjeli.

"Víme také například o deltě v lomu Bílina, kde těží společnost Severočeské doly. Bezslojová pásma jsou známa i z hlubinných dolů, jako třeba v bývalém dolu Julius III, kde dnes sídlí Podkrušnohorské technické muzeum," uvádí Šulcek.

Podle něj nejsou v usazených sedimentech vidět žádné zkameněliny ani pozůstatky živočichů. Je to dáno jednak ohromnou hloubkou, jednak dávnou kyselostí prostředí, v němž se živým organismům nedařilo. Nejzajímavější na celém úkazu tak je ostrý předěl mezi hlušinou a uhelnou slojí, který je v dole dobře patrný.

"Poloha koryta je velmi dobře zmapována, takže zaměstnanci z přípravy výroby měli dostatek času, aby se s touto geologickou zajímavostí vyrovnali. Přes tuto vymýtinu také přecházely svými postupy již rypadla bývalého lomu Slatinice v 70. letech minulého století," dodává výrobní ředitel společnosti Vršanská uhelná Miroslav Borovský.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Strážník a amatérský historik Tomáš Rotbauer.
Důl Richard žádný nacistický poklad neukrývá, říká amatérský historik

Závaly hluboko v útrobách bývalé nacistické podzemní továrny v dole Richard u Litoměřic jsou dodnes neprozkoumané. Roky se o nich tradovalo, že je při ústupu...  celý článek

Ředitel gymnázia měl údajně obtěžovat studentky. Soud mu vyměřil tříletou...
Ústí chce udržet učitele v problémových čtvrtích, dostanou peníze navíc

Vulgárním nadávkám i vyhrožování násilím neustále čelí učitelé základních škol v ústeckých čtvrtích Předlice a Mojžíř, které patří k vyloučeným lokalitám....  celý článek

Bývalá sladovna v Žatci je jednou z řady místních objektů, které by se mohly...
Žatec se příští rok v létě dozví, jestli jeho památky budou v UNESCO

Radnice v Žatci oznámila, že se v létě 2018 dozví, jestli se místní chmelařské památky dostanou na seznam světového dědictví UNESCO. Do té doby organizace...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.