Tak trochu netradiční doktor Zdeněk Postler.

Tak trochu netradiční doktor Zdeněk Postler. | foto: Vladimír Mayer, 5plus2.cz

Chytrý se mým vtipům zasměje, říká lékař známý svými vzkazy pacientům

  • 38
Zdeněk Postler je už čtvrt století praktickým lékařem v Chlumci u Ústí nad Labem. Říká, že to není dobré místo pro doktora. Kombinace Sudet a Krušných hor je podle něj děsivá, přesto se odtud nechystá odejít. V rozhovoru pro MF DNES tvrdí, že tak dlouho jako on tady ještě žádný lékař nevydržel.

„Je tu nízká vzdělanost, vysoká nezaměstnanost, vše se řeší chlastem, a to se následně přenáší do ordinace. Ne každý to zvládne,“ prohlašuje s humorem sobě vlástním devětapadesátiletý muž s vizáží pankáče.

Svérázný doktor na sebe nedávno upozornil v televizní Show Jana Krause, kde pohaněl Chlumec. Na to konto mu starosta města vzkázal, ať se odstěhuje a že už ho jako lékaře nechce (psali jsme o tom zde).

„Všichni moji čtyři předchůdci od roku 1948 spáchali sebevraždu,“ doplňuje Postler šokující informaci.

Víte proč vaši předchůdci spáchali sebevraždu?
Svou roli hrál vždy alkohol, na který si dávám osobně pozor.

Když jste do Chlumce nastupoval, věděl jste to?
Ne, to jsem zjistil až dodatečně. Ale nevystrašilo mě to.

Zjišťoval jste si, jak vaši kolegové přesně zemřeli?
Dva jsem osobně ohledával, když už jsem tu byl lékařem. Ale to jsou strašně smutné věci, o kterých se mi špatně mluví. Tři z nich se oběsili a čtvrtý vjel schválně pod rozjetou tatru.

Zanechalo to na vás nějaké stopy?
Ten den ano, ale pak se člověk oklepe a jde dál. Přeci jen už jsem viděl podobných těžkých zranění hodně, když jsem dělal na pražské záchrance a pak i na traumatologii.

I přes zmíněné nepříznivé podmínky v Chlumci, si děláte život lékaře ještě těžší. V televizním pořadu Jana Krause jste obec nazval strašnou dírou, kde chybí služby a kde současný starosta nic nedělá. Některé pacienty jste označil za chroniky a obtěžovače. Poslechl jste starostu, který vám následně poslal otevřený dopis, abyste si hledal novou lokalitu pro svou ordinaci?
Jinou ordinaci bych měl hned, ale z boje se neutíká. Chci v Chlumci zůstat dál. Největší výhodou je, že znám dokonale všechny pacienty. Jen kvůli nějakému starostovi, který je tu dva roky a pak ho nahradí jiný, se mi nechce učit nové lidi.

Na budově, kde máte ordinaci, se po vašem vystoupení objevily nastříkané nápisy: „Som Rebel“, „Nedělej chytrýho!“ a také výmluvný kosočtverec. Jste v Chlumci nyní za hrdinu, nebo spíše za vyvrhele?
Jak pro koho, pro politiky za vyvrhele, pro obyčejné lidi za hrdinu. Jenže tady se každý bojí ozvat, a to je velký problém. Jedinec neudělá sám nic, proto jsem chtěl vyvolat rozruch. Místní politici jsou jen neschopní lidé, kteří tento krásný kraj zabíjejí. Chlumec je poslední díra, ale proč by se to nemělo změnit? Vždyť tu není ani jeden pořádný obchod, jen samá večerka.

A za to mohou politici?
Ano, jediného schopného starostu Romana Hanusche sestřelili. Ten měl určitou koncepci, měly se zde dostavět domy směrem na Strádov, tím by měl Chlumec přes 5 tisíc lidí a díky tomu by tady postavil svůj supermarket jeden z obchodních řetězců. A tím by se následně zlepšila i dopravní obslužnost.

Zdeněk Postler

  • narodil se v Plzni, kde však žil jen prvních 6 týdnů, pak se přestěhoval do Prahy
  • po gymnáziu vystudoval 1. lékařskou fakultu na Univerzitě Karlově, má atestaci z chirurgie a všeobecného lékařství
  • už jako student jezdil s pražskou záchrankou, šest let pak byl na traumatologii
  • ve 26 letech se usadil na Ústecku
  • krátký čas byl praktickým lékařem v Předlicích

Bývalého starostu Hanusche poslal soud na pět let do vězení za machinace, které přivedly Chlumec do dluhů. Vy si přesto myslíte, že neudělal žádnou chybu?
Udělal chybu, byl dobrodruh a neuvědomil si, že už nejsou devadesátá léta a předpisy se zpřísnily. Přesto si myslím, že napálit člověku v 57 letech pět let natvrdo a nechat ho splácet 17 milionů, se rovná trestu smrti.

Hanusch je už ale přes rok z vězení venku...
Vím, chodí ke mně do ordinace, ale je to zlomený člověk.

Nechystáte se jít do politiky?
Ne, mám svou profesi rád a zůstanu u ní.

Ještě se vraťme k vašemu kontroverznímu televiznímu vystoupení. Byla to z vaší strany záměrně show?
Líbila se mi okamžitá reakce diváků. Když jsem zjistil, že se mým výrokům smějí a dupou u toho, tak jsem ještě přidal plyn. Před natáčením jsem byl nervózní, nejsem žádný herec, tak jsem si raději dal velkou vodku. Se mnou tam vystupovala také slovenská lyžařka Veronika Velez Zuzulová a ta si panáka odmítla dát a taky tam pak byla taková zbytečně strnulá (smích).

Do pořadu vás dostaly vaše humorné vzkazy, které dáváte na dveře své čekárny. Jednou jste pacienty takto informoval, že se do ordinace dostavíte později, jelikož vyspáváte po návštěvě metalového koncertu. Budete je psát dál?
Určitě, už jsem jeden zase napsal. Když vyšla zpráva z radnice, že jsem skočil z okna, tak jsem to dementoval a nadepsal vzkaz: Dementi – jenže právě toto slovo se stalo kamenem úrazu. Část pacientů si hned stěžovala, že jim nadávám do dementů (smích). Cílem mých vzkazů je trochu pobavit, medicína není jen suchá věda, chci, aby lidé chodili do ordinace s dobrou náladou. Chytrý se mým vtipům zasměje.

V jednom vzkazu jste si rýpl i do seniorů, když jste napsal: „V pondělí nepředepisujeme důchodcům chronické léky. ‚Já chci jenom‘ se v pondělí nedá stihnout.“ Jaké procento starších lidí si k vám chodí jen popovídat?
Oni vždycky přijdou s něčím, takže nejdou úplně bezdůvodně. Já si s nimi povídám, protože také za chvilku budu důchodce. Nechci je hanět, mají to tady těžké. Nemají na to, aby chodili do hospody, nebo aby jezdili za zábavou do Ústí. A ještě k tomu musí kupovat předražené potraviny.

Zaznamenal jste nějakou podporu od dalších praktických lékařů?
Dostal jsem nabídky, abych se na to v Chlumci vykašlal a šel za nimi do Ústí. I tato varianta je možná, protože kvůli nepřízni radnice tady mám vysoké nájemné a žádný zisk. Pracuji prakticky zadarmo, ale to je problém celé republiky a je to důsledek vlády ČSSD. Jednou už zde něco podobného bylo, když byl ministr zdravotnictví jistý David Rath. Tehdy to vyvrcholilo stávkou praktických lékařů, nyní je situace podobná. Sociální demokracie přeje jen velkým nemocničním komplexům a to ještě nesystémově. Kdo nejvíc řve, tomu něco ukápnou, na nás praktické lékaře se zapomíná. Přitom vstupy jsou tržní, vše se zdražuje, ale výstupy, tedy to, co dostáváme od pojišťovny, jsou přísně regulované. Takže jsem každý měsíc na nule.

Na to jsem se chtěl zeptat, jaké to dnes je být praktickým lékařem na malém městě?
Jsme na vymření. Myslím si, že hodně ordinací se bude postupně zavírat, protože v nich léčí důchodci a ti raději půjdou do penze. Já na ni také už čekám, za rok na důchod budu mít nárok. Nájem za ordinaci platím 25 tisíc a dalších 75 tisíc měsíčně potřebuji na další nezbytný provoz ordinace. A vydělávám do 120 tisíc, poslední tři měsíce jsem byl celkově dokonce v minusu.

Potřeboval byste více pacientů, nebo dostávat za úkony více peněz?
Já mám 1 600 pacientů, což je průměrný stav. V tom problém není.

Znovuzavedení poplatků u lékaře by pomohlo?
Nebylo to šťastné řešení, nerad cinkám mincemi a přišel jsem si spíše jako domovník, než lékař. Když jsem viděl, jak se někomu klepe ruka, když z peněženky soukal drobné, tak jsem mu raději řekl, ať jde bez placení. Přišlo mi to nedůstojné.

Ale nějaký příjem jste z toho měl...
Mohlo to udělat asi 7 až 8 tisíc korun měsíčně, ale za ty nervy při vybírání to nestálo za to.

Jaké nejtypičtější zdravotní problémy mají lidé v Podkrušnohoří?
U části zdejší populace je to velká nechuť k práci. Jinak nic specifického, jen snad, že asi 90 procent pacientů mi umírá na zhoubné nádory. U žen to jsou nejvíce gynekologické nádory, u mužů karcinomy plic a konečníku.

Čím to je?
Bylo tady hodně nezdravo. Z jedné strany máme Středohoří, z druhé Krušné hory, je to tady takový kotel, který se nedá vyvětrat a zasmrádne.

Jak poznáte, že má váš pacient rakovinu?
Někdy se to pozná na první pohled, někdy to je věc složitého vyšetřování. Mnohdy to začíná únavou a nechutenstvím.

Máte nějaký případ z ordinace, který vypadal tragicky, ale nakonec dobře dopadl?
Zrovna nedávno. Jedna paní mi hodně důvěřuje, protože jsem ji doposud vždycky pomohl, jenže tentokrát dostala už v sobotu infarkt a až do pondělí čekala, aby přišla po svých za mnou do ordinace. Měla těžký plicní otok, dělali jsme tu s ní všechno možné a už jsem nevěřil, že přežije. Nakonec měla štěstí. Měla ve mně takovou důvěru, že nechtěla jinam.

Jedna věc jsou vaše názory, s nimiž lidé nemusí souhlasit, ale druhá, jestli umíte léčit. Myslíte si, že jste dobrý doktor?
Medicíně rozumím a mám ji rád, ale hodnotit sám sebe neumím. Snažím se s pacienty hodně komunikovat. Jsem na čtyřiceti procentech v odesílání pacientů ke specialistům, průměr je šedesát procent, takže s hodně případy si dokážu poradit sám.

Ordinační dobu máte kromě pondělí od 7 do 12 hodin...
Už ji mám změněnou – ordinuji od 8 do 13 a hlavně jsem začal pacienty objednávat na čas, a to se osvědčilo. Dříve se nakupila čekárna, bylo tam třeba 20 lidí a všichni jsme byli zbytečně vzteklí.

Chtěl jsem tím říci, jestli vám lidé nevyčítají, že ordinujete „jen“ pět hodin denně?
Ale ordinace je jen polovina mé práce, druhá je velká administrativa včetně papírování. A já jsem špatný úředník.

A jaký jste pankáč?
Punk je pro mě spíše životním stylem. V hudbě dávám přednost metalu.

Lidé vás vnímají rozporuplně. Řeknu vám dva typické názory, které jsem na vás našel v diskuzích na internetu a vy je zkuste okomentovat. Ten první říká: Jen mluví o problémech otevřeně a nazývá věci plnými jmény. Ano, je svérázný, ale myslím, že v místě svého působení ho většina lidí docela bere. Jsem sám už v důchodu a musím souhlasit, že dost penzistů pouze přežívá a návštěva praktika může pro ně být společenskou záležitostí.“
Ano, když na důchodce mám čas, tak si s nimi rád popovídám. Někdy s nimi zajdu i do té hospody.

A druhý: „Pana doktora bych ohodnotil celkem jednoduše: Namyšlený, arogantní spratek. Možná by nebylo od věci, aby to šel zkusit třeba jako jeho mnozí kolegové do Německa. Řekl bych, že tam by dostal za takové chování přes držku už po pár dnech.“
Do Německa to zkusit nepůjdu, protože už jsem na to starý. Jazyk bych se doučil, základ mám. Je pravda, že jsem o tom přemýšlel, ale tehdy jsem měl malé děti a nechtěl jsem přijít o jejich výchovu. Ale jinak má pán pravdu, jsem drzý spratek.