Práce na Milešovce přitahuje poety. O volné místo se ucházelo 150 lidí

  8:31aktualizováno  8:31
Na observatoři na Milešovce se provádějí pozorování od roku 1905. Zatímco do konce války tam žili pozorovatelé nastálo i s rodinami, dnes se střídají v týdenních službách, při nichž jsou odříznutí od světa na vrcholu 836,5 metru vysoké hory. Odměnou jim je zajímavá práce v nádherném prostředí.

Pohled z Milešovky na horu Lovoš přes pyranometr, který měří intenzitu slunečního záření. | foto: Michal Dvořák, 5plus2.cz

„Nevnímám to jako zaměstnání, ale jako povolání. Také se nám teď na volné místo pozorovatele hlásilo 150 lidí. Člověk musí mít kliku, aby se k takové práci dostal,“ říká vedoucí observatoře Miloš Matúšek, který na Milešovce slouží pět let.

Fotogalerie

Technické vzdělání zde kupodivu není potřeba, i sám vedoucí stanice je doktor estetiky. „Jsme pouzí dělníci vědy. Jen tu sbíráme data, která posíláme vědcům do Akademie věd ČR,“ směje se Matúšek.

On a jeho kolegové ale musí mít základy fyziky atmosféry a meteorologie v malíku. Velkou část měření sice obstarává automatická stanice, ovšem observatoř na Milešovce se jako jedna z mála v republice ani ve 21. století neobejde bez člověka.

Pozorovatelé tu určují množství oblačnosti, typy a charakter oblaků, stav počasí, výšku sněhové pokrývky a další meteorologické charakteristiky. Znamená to každou hodinu vyjít na ochoz věže, zaznamenat všechny veličiny a poslat je dále. Sedm dní v týdnu, 24 hodin denně.

„Zkušený pozorovatel ale musí umět napsat zprávu, aniž by se podíval ven,“ žertuje Matúšek.

Po práci je třeba zajistit vodu a zásoby

O chod stanice se stará pět pozorovatelů, kteří ve dvojicích slouží týdenní šichty, přičemž jeden má noční službu, druhý denní.

Ani po noční si však pozorovatel moc neodpočine, protože musí obstarat všechny činnosti, které jeho kolega kvůli povinnostem na každou hodinu nestihne. Třeba seběhnout na úpatí, napumpovat vodu a naházet zásoby pro stanici do nákladní lanovky.

Když je volna trochu více, je čas na výlety po okolních kopcích nebo do civilizace. „Dlouho se to ale dole vydržet nedá, těch podnětů je najednou moc, všude samá auta. To pak honem koukám, abych byl zpátky v oblacích,“ líčí Matúšek.

Práce na vrcholu Hromové hory, jak Milešovce říkali Němci, přitahuje poetické duše. V 70. letech na observatoři například sloužil básník Petr Kabeš. Teplický poeta Roman Szpuk zase dlouhá léta dělá pozorovatele na churáňovské observatoři.

„Mám blízko k filosofii a estetice a Milešovka mě bezesporu inspiruje. Člověk si zde uvědomí kosmické rozměry. Hlavně v noci, když je pod vámi oblačné moře, které odkloní světelný smog, a vy máte nad sebou nádherně hlubokou oblohu plnou hvězd. A když chodíte ven měřit každou hodinu, tak jasně vnímáte chod planet,“ popisuje noční krásy Miloš Matúšek, který se zaměřuje na filosofický proud herbartismus.

Platí se odloučením od rodiny

Pohledu na unikátní reliéf Českého středohoří si z Milešovky užívají romantici dlouhá staletí. Podle přírodovědce Alexandra von Humboldta je prý třetí nejkrásnější na celém světě. „Nikdy se mi nepodařilo zjistit, jaké jsou ty první dva,“ usmívá se Matúšek.

Observatoř na Milešovce

První významnou stavbou, která vyrostla na vrcholu Milešovky, byla malá hospoda, kterou v roce 1820 vybudoval hostinský Anton Weber z Velemína.

Observatoř stojí na Milešovce od roku 1904 a nahradila původní čtyři metry vysokou rozhlednu ze 40. let 19. století. Jde o nejstarší horskou observatoř v ČR. Od roku 1964 ji spravuje Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Součástí observatoře je 18 metrů vysoká věž s vyhlídkovým ochozem ve výšce 10 metrů. Od roku 1905 zde probíhají meteorologická pozorování a měření. Řada záznamů patří k nejdelším v ČR.

Milešovka je největrnější českou horou. Bezvětří zde panuje průměrně jen osm dní v roce.

Z nevýhod práce na Milešovce si Matúšek vybavuje jen jednu, a to je týden bez rodiny. Doma v Praze má šestiletého syna a nepřítomnost otce je prý znát.

„Pesimista řekne, že je týden pryč, optimista zase, že je týden doma. Když se vrátím do Prahy, tak se snažím vzít výchovu zase do rukou, ale je to složité. Aspoň všechny svátky chci proto trávit doma a službu přebírají chlapi s odrostlejšími dětmi,“ vypráví.

K výpadku observatoře došlo za její stodesetiletou historii jen třikrát. Poprvé v zimě roku 1916 kvůli nedostatku uhlí a podruhé na dva dny v roce 1929 kvůli nemoci pozorovatele. „Pak se na Milešovce neměřilo už jen v září 1938 kvůli mobilizaci,“ dodává Matúšek.

Nejčtenější

Vyslat pár pluků z Litoměřic, Československo by nebylo, míní historik

Historik Filip Hrbek

V napjaté situaci kolem vzniku ČSR, kdy se pohraničí chtělo připojit k Rakousku, přišel litoměřické posádce rozkaz...

Jsme divoký sever, řekla vyhozená úřednice, když dostala cenu za odvahu

Nadační fond proti korupci již poosmé udělil Ceny za odvahu. Ty jsou určeny...

Bývalá úřednice Jana Moravcová, nedávno vyhozená z České inspekce životního prostředí, student Lukáš Blažej a aktivisté...

Ozbrojení lupiči přepadli klenotnictví v Teplicích, před policií utekli

Přepadení zlatnictví v Teplicích

Čtveřice ozbrojených pachatelů přepadla dopoledne klenotnictví v centru Teplic. Když na místo dorazila policie, v...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Takovou Spartu jsem dlouho neviděl, konstatoval teplický střelec Moulis

Pavel Moulis z Teplic slaví se spoluhráči vítězný gól v zápase proti Spartě.

Vítězný gól na Letné, svůj pátý ligový a životní, při oslavě poslal tátovi do nebe. „Řekl by mi, že je šťastný.“...

Další z rubriky

Mrtvá žena nalezená v Teplicích byla zavražděna, pachatel zatím uniká

Ilustrační snímek

Kriminalisté stále pátrají po pachateli, jehož obětí se v Teplicích stala mladá prostitutka. Její tělo nalezl ve středu...

Žena z Litoměřicka učí chudé v Africe hospodařit na školních farmách

Renata Rokůsková

Renata Rokůsková z malé obce u Litoměřic stála u zrodu sdružení ShineBean, jež v Africe pomáhá chudým lidem hospodařit...

TD Bus dostal od kraje pokutu přes čtyřicet milionů za vynechané spoje

Autobusy značky Iveco Crossway již cestující z některých linek znají. Jde o...

Ústecký kraj uložil autobusovému dopravci TD Bus pokutu přes 40 milionů korun za vynechané spoje na Litoměřicku. Už...

Najdete na iDNES.cz