„Prostřednictvím břehových infiltrací v Hosterwitz se voda z Labe po úpravě dostává do vodovodní sítě v Drážďanech, kde tvoří 17 procent pitné vody,“ řekla mluvčí Povodí Labe Jana Burianová.
Právě Povodí Labe spolupracuje s německou stranou a v rámci Mezinárodního varovného a poplachového plánu Labe (MVPPL) při hlášení všech havárií, které by mohly mít vliv na kvalitu vody v Německu. Hlásí je pět varovných centrál, z nichž jedna je v Hradci Králové a zbylé čtyři v Německu.
Za posledních devatenáct let se podle MVPPL stalo 62 havárií a 40 z nich na pětačtyřicet kilometrů dlouhém úseku řeky od Ústí po Hřensko. Proto byla u Hřenska před několika dny za 5,3 milionu korun dokončená stavba takzvaného havarijního profilu.
O profilu se uvažovalo už před 30 lety
Kvůli častým haváriím způsobeným vysokou koncentrací průmyslových podniků podél toku se o havarijním profilu uvažovalo od 80. let. Je to místo, kam hasiči přijedou a postaví nornou stěnu dřív, než se tam od místa havárie dostanou nebezpečné látky.
„Je zde vystavěný bezpečný sjezd k řece, betonová zásahová plocha i se schody, po kterých se hasiči bezpečně dostanou do Labe, úchyty na nornou stěnu na obou březích Labe. Na české i německé straně,“ řekl vedoucí dispečinku Povodí Labe Jiří Petr.
Hasiči navíc disponovali přívěsným vozíkem na nové vybavení, olejovými sběrači a separátory, nádobami na uložení závadných látek, elektrocentrálou. A hlavně novou nornou stěnou.
„Není nafukovací, její segmenty jsou pospojované do několika celků a dá se s ní pohodlně manipulovat. Dlouhá může být až 270 metrů, záleží na síle vodního proudu,“ přiblížil mluvčí krajských hasičů Lukáš Marvan.
Norná stěna je natažená za 40 minut
Při větším proudu musí být stěna delší, aby po ní nebezpečné látky pomaleji klouzaly. Nová stěna samotný zásah zrychlí i o několik hodin. Když je hasičům nehoda nahlášená, jsou na místě za půl hodiny a za 40 minut je stěna natažená.
„Tedy mnohem dřív, než sem nebezpečné látky doplují,“ přiblížil Petr.
„Nová stěna je i účinnější a zachytí více nebezpečných látek,“ dodal Marvan.
Stavební práce u Hřenska začaly 31. října 2014. Kvůli vhodnému proudění pro něj bylo vybrané místo pod ústím Suché Kamenice.
„Stavba trvala dlouho kvůli velkému kolísání hladiny v Labi, navíc je v prvním pásmu CHKO Labské pískovce a bylo nutné častokrát přerušit práce z důvodu ochrany přírody,“ zmínila Burianová.
