Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Potok napájející zámek Ploskovice je barokním dílem, zjistili vědci

  8:23aktualizováno  8:23
Nečekaný objev zaznamenali ústečtí hydrologové. Zjistili, že sedmikilometrový potok, který po staletí zásobuje vodou zámek v Ploskovicích na Litoměřicku, není přirozeným vodním tokem. Jedná se o fascinující dílo barokních stavitelů.

Umělý potok teče po vrstevnici s minimálním spádem. | foto: Michal Dvořák, 5plus2.cz

Skutečný původ Ploskovického potoka odborníci odhalili nikoli v terénu, ale u monitoru při geomorfologických analýzách Třebušínské kotliny.

Fotogalerie

„Ukázalo se, že průběh toku neodpovídá spádovým poměrům regionu. Jediným vysvětlením bylo, že jde o umělý tok. Když jsme se na něj přijeli podívat, potvrdilo se to,“ přibližuje okolnosti objevu Vladimír Fárek z ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

To, že do ploskovického zámku voda teče umělým náhonem, není novinka. Vědělo se to však jen o posledním úseku od křížení s Těchobuzickým potokem.

„Z modelace ale vyplynulo, že tok je umělý od začátku do konce, tedy skoro sedm kilometrů. K jeho vybudování došlo patrně roku 1720, kdy velkovévodkyně Anna Marie Toskánská stavěla zámek, pro který potřebovala dost vody,“ říká Fárek. Dodává, že vybudování potoka zapadá do kontextu velkých barokních krajinářských úprav.

Velkovévodkyně Toskánská účty zlikvidovala

Informace o vzniku potoka se podle odborníků vytratila ze dvou důvodů. Velkovévodkyně Toskánská totiž likvidovala všechny účty od stavby potoka i zámku, který si stavěla jako únik z nešťastného manželství.

„Druhým důvodem je poválečný odsun původních obyvatel. Odnesli s sebou i tuto informaci, která se mezi nimi mohla tradovat. Poslední zmínka o původu potoka se objevuje ve vlastivědné publikaci J. R. Tesaře z roku 1926,“ doplňuje Fárek.

Přesto lze i dnes v terénu poznat, že potok neteče přirozeným způsobem. „V okolí Chudoslavic je krásně vidět, jak dlouhá hráz potoka osázená stromy kopíruje vrstevnici jižně k Ploskovicím, zatímco všechna voda by měla téci na východ dolů do Chudoslavického potoka,“ upozorňuje Fárek.

Dílo by šlo využít i v současnosti

Hydrologové soudí, že začátkem díla je kratičký potůček, který míří ze Staňkovic svahem právě do Chudoslavického potoka. Jenže v místě, kde dodnes stojí staňkovický mlýn, se potůček nepřirozeně odkloní do pravého úhlu a pokračuje po vrstevnici až k zámku, kde napájel tamní rybníky, fontány a hospodářství.

Poslední stovky metrů pozoruhodného díla však nabízejí nehezký pohled. Potok je svedený do trubek, které popraskaly, a voda se vsakuje. Odčerpávají ji i zahrádkáři, řada z nich má do potoka vyspádované septiky.

Celé vodní dílo lze přitom dobře využít i v současnosti. „Zámek trpí nedostatkem vody, rybník má malý průtok a hnije. Když naopak přijde velká voda, tak jsou Ploskovice zatopené, protože zanesený potok vodu neodvede. Stačilo by přitom za nevelký peníz koryto vyčistit,“ podotýká Fárek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na kachli z kamen nalezené v Přísečnici je vyobrazený Ferdinand I. Habsburský.
Ne vždy hned prozradíme, že jsme nalezli vzácnou věc, říká archeolog

Milan Sýkora, mostecký archeolog specializující se na hrady severozápadu Čech, letos s kolegy zažil několik velkých objevů. „Najdeme-li vzácnost, ne vždy to...  celý článek

Dům naproti žateckému pivovaru, ve kterém má vzniknout po opravě muzeum.
Muzeum pivovarnictví v Žatci má skluz, pivovar už ale chystá exponáty

Opravu zchátralého domu ve svém sousedství připravuje žatecký pivovar, který počítá s tím, že tam otevře Muzeum pivovarnictví. Projekt za 14 milionů korun však...  celý článek

Současný pohled na ústecké lázně Vrbenského.
Záchrana Vrbenského lázní se zasekla kvůli hádce o vodovodní přípojku

Severočeské vodovody a kanalizace odpojily vodu podnikateli, jenž se snaží oživit lázně Vrbenského v ústecké čtvrti Střekov a sousední sportovní halu. Obě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.