„Kostel je majetkem Církve československé husitské, město Hrob ho má pouze v pronájmu. Staráme se ale o okolní park a kostel především hlídáme před nájezdy nenechavců a vandalů,“ přibližuje místostarosta Michael Holý, při jaké příležitosti poštolčí snůšku objevil.
Sám se ujal monitorování odchovu, aniž zpočátku věděl, o jaký druh dravce jde. „Napadlo mě fotit, jak mláďata rostou. Vajíčka jsem už ale bohužel nestihl,“ říká Holý.
Vždy po několika dnech zhotovil tři snímky rychle rostoucích mláďat. „Pravidelně jsem jim také doplňoval vodu. Zpočátku jich bylo šest, nakonec jich zůstalo o jedno méně. Co se stalo tomu šestému, se nám zjistit nepodařilo,“ doplnil Holý.
Poštolky si hnízdo postavily v těsné blízkosti hodin, které bijí každou čtvrthodinu. „Kdo je slyšel, ten dobře ví, jaký je to rachot,“ poznamenal místostarosta.
Ručně natahované hodiny ve výšce třiceti metrů jsou velkým unikátem. Jejich údržbu a pravidelné natahování si město Hrob rovněž vzalo na svá bedra. Do budoucna by se hrobští chtěli pustit i do opravy církví nevyužívaného chrámu.
