Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Polárník z Teplic driftoval dva roky zmrzlým oceánem, pak o tom maloval

  18:20aktualizováno  18:20
Teplické muzeum připomíná velkou výstavou slavného rodáka Julia Payera. Představuje zcela výjimečnou osobnost své doby. Payer totiž sbíral pocty za kartografickou, polárnickou i malířskou činnost, a přestože se mu ne vždy podařilo dosáhnout vytyčených cílů, inspiroval stovky vrstevníků.

Obraz "Nikdy zpět" o velikosti čtyři krát tři a půl metru namaloval Julius Payer pro císaře Františka Josefa. Payer tu zachytil scénu z polární výpravy s lodí Tegetthoff. | foto: Radek Polách

„Ve své době to byla skutečná superstar, jejíž věhlas přesahoval hranice Rakouska-Uherska,“ říká autor výstavy Jakub Mráček.

Fotogalerie

Payer (1841 až 1915) už při studiích vojenských škol ve volném čase vyrážel na neprozkoumané alpské vrcholy. Během několika let jich zdolal nejméně 60, z toho 43 bylo prvovýstupů.

„Alpy i podrobně mapoval, čehož si všimli jeho nadřízení. A protože šlo o oblasti, které byly kvůli válce s Itálií vojensky důležité, armáda ho přesunula z bojiště k práci pro Vojenský zeměpisný ústav ve Vídni,“ líčí Mráček kariérní vzestup rodáka ze Šanova, který je nyní částí Teplic.

Jako voják si Payer vysloužil ostruhy v bitvě u Custozy v roce 1866. Traduje se, že obsadil italské dělo, otočil ho a střílel s ním do nepřátel. Byl za to povýšen na nadporučíka.

Výprava objevila Zemi Františka Josefa

Výstava

Výstavu Julius Payer - nejslavnější teplický rodák, si lze prohlédnout v Jízdárně teplického muzea až do 10. ledna.

Největší slávu však Payerovi přinesly polární výpravy, hlavně ta poslední z let 1872-74. Jejím cílem bylo najít severovýchodní cestu do Asie, o což se už dříve pokoušeli Hudson či Barents.

„Payerova loď Tegetthoff zamrzla v ledu a s ním driftovala oceánem. Výprava tak ověřila, že hypotéza o Golfském proudu, který by ohříval tuto oblast, je mylná a severovýchodní cesta se pro obchodní účely použít nedá. Strávili tam dvě léta a dvě zimy, takže viděli, že to není jednorázová zkušenost,“ přibližuje Mráček průběh expedice.

Přestože se severní cestu kolem Asie najít nepodařilo, přínosem bylo objevení Země Františka Josefa, jednoho z posledních neznámých velkých kusů země.

„Úspěchem ale bylo i to, že až na Čecha Otu Kříže přežili všichni. Zvládli dvě zimy ve velmi nehostinných podmínkách,“ upozorňuje autor výstavy.

Kvůli zpochybňování výpravy odešel z armády a začal malovat

Návrat výpravy do Vídně byl triumfální, protože po dvou letech už nikdo nevěřil, že jsou její členové ještě živi. Brzy se však ozvaly závistivé hlasy z rakouské armády, jež existenci objevených území zpochybňovaly.

„Payer tomu čelil tak, že sepsal dlouhý cestopis, kde vše podrobně líčí. Přesto tyto pochybnosti Payera ranily natolik, že odešel z armády a začal malovat obrazy, zejména s polární tematikou,“ poukazuje Mráček na přerod dobrodruha v profesionálního malíře.

„Payer však nezačal malovat ze dne na den. Už při alpských výpravách hodně tvořil, navíc trénoval malbu jen v tenkých rukavicích, aby si jeho prsty zvykaly na polární podmínky,“ poukazuje Mráček.

Přestože byl Payer prvním malířem s polárními zkušenostmi a za svá akademická díla získával ocenění na mnoha výstavách, zájem veřejnosti a kupců nebyl takový, aby se malováním mohl uživit.

„V té době se už rozšiřovala fotografie a lidé toužili po autentických snímcích, nikoli po obrazech. Payerův styl byl navíc akademický, což v době rozmachu impresionistů působilo zastarale,“ přibližuje Mráček, proč Payer nakonec požádal o armádní výsluhu, kterou předtím odmítal, stejně jako ona odmítala jeho objevy.

Chtěl doplout v ponorce k severnímu pólu

Julius Payer se musel vypořádat i se změnami v osobním životě. Rozvedl se s manželkou, která si jej vzala po polární výpravě coby evropskou superstar a čekala, že se z nich stane hvězdný pár salonů.

„Payer byl ale introvert a své zážitky z výprav rád prožíval malováním, nikoli vyprávěním ve společnosti,“ zmiňuje Mráček jednu z příčin rozvodu.

Přesto měl známý polárník i na sklonku života řadu obdivovatelů, například norského objevitele Fridtjofa Nansena. Payer také stále uvažoval o expedicích, chtěl třeba v ponorce doplout k severnímu pólu. V tu dobu už ale nebyl v takovém kurzu ani kondici, aby mohl konkurovat o generaci mladším polárníkům.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Na severu Čech v sobotu bourali motorkáři, zasahoval i vrtulník

Hned tři nehody motorkářů vyšetřovali o víkendu policisté v Ústeckém kraji. U dvou z nich musela motorkáře s vážnými zraněními do nemocnice transportovat...  celý článek

Dům naproti žateckému pivovaru, ve kterém má vzniknout po opravě muzeum.
Muzeum pivovarnictví v Žatci má skluz, pivovar už ale chystá exponáty

Opravu zchátralého domu ve svém sousedství připravuje žatecký pivovar, který počítá s tím, že tam otevře Muzeum pivovarnictví. Projekt za 14 milionů korun však...  celý článek

Lupič přepadl ženu kvůli kabelce (ilustrační snímek).
Muž srazil důchodkyni k zemi, kopl ji do zad a utekl s jejími taškami

Policie v Mostě obvinila třiadvacetiletého mladíka, který před nádražím přepadl a oloupil seniorku. Srazil ji k zemi a utekl s jejími nákupními taškami....  celý článek

Grafton Recruitment Praha
Process Engineer

Grafton Recruitment Praha
Ústecký kraj
nabízený plat: 36 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.