„Narazili jsme na to ve vstupní chodbě v dutině ve zdi. Schránka byla zaletovaná cínem, tak jsme museli víko vypáčit. Uvnitř byly různé papíry a pár drobných mincí. Tenkrát jsme to nedocenili, až teď po letech mě napadlo, že by to mohlo zajímat muzeum,“ popsal okolnosti nálezu dárce Karel Struhar z Ústí nad Labem.
Rukou psané dokumenty, které se zachovaly v dokonalém stavu, ukrýval měděný tubus o průměru osmi a výšce 37 centimetrů.
K nejcennějším archiváliím patří sedmistránkové dějiny školství na Střekově od roku 1817 až do zbudování inkriminované školy. Podepsaný je pod nimi starosta Střekova Josef Richter, jehož fotografie byla také součástí nálezu.
Dokumenty se z velké části věnují vyhrocenému sporu mezi obcí Střekov a dvojobcí Novosedlice-Kramoly. Jablkem sváru bylo financování školní výuky.
Střekov byl protistranou obviňován, že odmítá přispívat do společné kasy, z níž byla placena výuka na škole v Kramolech, kam docházely děti z řady okolních obcí včetně Střekova.
„O jak velký spor se vlastně jednalo, jsme neměli ponětí. Nebyla to všeobecně známá událost,“ řekl vedoucí historického oddělení ústeckého muzea Martin Krsek.
Dosud historici věděli hlavně o rivalitě mezi jednotlivými obcemi a jejich neochotě spojit se pod jednotný název Střekov.
Spor se řešil i v tisku
Spor o placení výuky se na přelomu let 1906 a 1907 probíral na stránkách novin, které o něm referovaly jako o „skandálu“. Zpráva vyšla i v deníku Prager Tagblatt či Národní politice.
Došlo dokonce na podání žaloby proti starostovi Richterovi a vyhrožování střekovské radnici exekucí. Starosta se bránil, že Střekov dost přispěl na stavbu nové školy v Kramolech roku 1901.
Splacení dlužného školného podmiňoval svolením se stavbou vlastní školy přímo v obci Střekov. To, že nakonec dosáhl svého, dokazuje právě školní budova z roku 1908 s domovním znamením hlavy s abecedou a siluetou hradní zříceniny.
„Z dokumentů je zřejmé, že dohady kolem školy zásadně poškodily vztahy mezi sousedy. Teprve v roce 1922 se byli schopni někdejší sokové domluvit na vytvoření společné obce se zastřešujícím názvem Střekov, která se o čtrnáct let později stala městem,“ okomentoval přínos zazděného vzkazu pro poznání regionální dějin Krsek.
Už v roce 1939 se však musel Střekov pod nacistickým diktátem vzdát samostatnosti a stát se součástí krajského města Ústí nad Labem
Historické dokumenty nyní zamíří do archivu ke zpracování. Měděný tubus zůstane v majetku muzea. Jakmile to situace dovolí, chtějí jeho pracovníci nález ukázat veřejnosti.
