Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Merkelová už v zoufalství neví, co dál, míní česká řečnice z akcí Pegidy

  0:17aktualizováno  0:17
Dvaapadesátiletá česká podnikatelka Bohumila Kamenzová hlasitě vystupuje proti přílivu migrantů, na pravidelných demonstracích hnutí Pegida v Drážďanech bývá jedním z řečníků. Domnívá se, že Německo, kde podniká a střídavě žije, uprchlickou vlnu nezvládne a mělo by vyměnit politické vedení.

Bohumila Kamenzová, příznivkyně hnutí Pegida a podnikatelka na Cínovci. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Setkaly jsme se v penzionu Lugsteinbaude v Zinnwaldu, hraniční obci, která sousedí s českým Cínovcem. „Vy jste z Čech?“ zeptal se mě starší manželský pár, který seděl v restauraci nedaleko nás.

„Hlavně nedopusťte, aby se u vás stalo to, co u nás. Tolik migrantů... V Německu je to šílené. Máte štěstí, že jste z Čech,“ řekl starší muž a další mladý pár s dětmi u stolu souhlasně přikyvoval.„To, co vám říkali, slýchám často,“ přivítala mě Kamenzová.

Od vašich protestů proti ubytování uprchlíků na německé straně Cínovce uběhlo půl roku a dnes hovoříte na shromážděních Pegidy, která si také říká Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu. Kvůli situaci v Německu za vámi jezdí desítky lidí. Co se stalo?
Po jedné schůzi v Altenbergu za mnou začali chodit lidé, abych dál říkala nahlas, co si myslím. Většina Němců se mnou souhlasí, ale mají strach. V Německu vládne totalita temna. Němci jsou zvyklí, že když se jim něco řekne, tak to udělají. Politici tuto jejich typickou vlastnost bezostyšně zneužívají. Kancléřka Angela Merkelová zapomněla, že je Němka, a zadupává do země svůj vlastní národ. Je naprosto šílené, že svým hloupým gestem do země pozvala přes milion uprchlíků. Byla to její iniciativa, Němců ani okolních států se neptala a nyní chce, aby se všichni podíleli na kvótách rozmístění migrantů. Nevidím jediný důvod, proč by okolní státy měly diktát a vydírání ze strany Merkelové a EU akceptovat.

Podnikatelka

Bohumila Kamenzová (52) žije střídavě v Česku a v Německu. Podniká v Německu, kde je spolumajitelkou penzionu Lugsteinbaude v Zinnwaldu v Krušných horách. Je vdaná, její manžel Lars je stavební inženýr. Mají dva syny ve věku jedenácti a třinácti let.

O co Pegidě jde, jaký je její cíl?
Cíl je obsažen v jejím názvu. Jsou proti islamizaci Evropy. Říkají to, co si myslí většina Němců. Hodně „Gutmenschů“ vystřízlivělo.

I tak jsou slova z názvu Pegidy dost nekonkrétní. Čeho přesně chcete dosáhnout?
Je nutné vyměnit celou politickou garnituru v čele s Merkelovou. Je také nutné všechny migranty, kteří neutíkají před válkou, radikálně vracet. Pokud se jejich příliv nezastaví, nastane kolaps. Možné je toho dosáhnout jen zavřením hranic na jihu Evropy, jak to požaduje V4 (Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko – pozn. red.). Někteří němečtí politici však tenhle tlak velice kritizují: Co že si to východní blok vůbec dovoluje? Osobně si myslím, že Merkelová se svou sebezničující politikou v Německu zůstane sama. A spoustu slušných lidí nažene při volbách k extrémní pravici.

Abychom si to vyjasnili, předpokládám, že i vy chápete, že se musí pomáhat lidem, kteří utíkají před válkou?
Ano. Ideální je pomoci jim v jejich vlasti nebo co nejblíže k hranicím jejich země. Pomáhat se musí, ale lidem, kteří to potřebují, opravdovým válečným uprchlíkům. A to většina z migrantů není. A pak také platí to, že člověk musí pomáhat lidem, ale pouze do té míry, aby sám sebe nebo svůj stát nezničil. Jeden politolog řekl, že když bezdomovcům pomůžete tím, že si je pozvete domů, časem budete bezdomovcem sám. Přesně tak to dopadne v Německu.

Myslíte si, že Lutz Bachmann, který byl trestaný za řadu kriminálních činů, a dokonce pózoval na fotografii jako Hitler, je tím správným, kdo může vést tisíce lidí do ulic pod hlavičkou Pegidy?
Myslím si, že Pegida je opravdu spojená s kultem osobnosti Lutze Bachmanna. Spousta lidí na náměstí chodí právě kvůli němu a kvůli tomu, co říká. Na druhou stranu je možné, že právě kvůli němu tam mnozí nejsou. To asi nedokážu posoudit. Pegida je rozhodně fenomén, nikde jinde v Německu takové hnutí není. Od začátku byl větší odpor proti migraci v zemích bývalé NDR. Myslím si, že je to tím, že tady si lidé museli svobodu vybojovat. Proto je tady Pegida úspěšná.

Na posledních demonstracích Pegidy v Drážďanech lidí ubylo. Už tam nechodí 20–25 tisíc lidí jako na konci roku 2014 a začátku 2015. Jsou demonstranti a odpůrci migrace unavení?
Poslední měsíce začínají být v Drážďanech nebezpečné, příznivcům Pegidy při demonstracích hoří auta. Také je tvrdě napadají mladí levičáci, kteří se Pegidu snaží zdiskreditovat. A to se daří, německá média neříkají, že za střety mohou agresivní levičáci, ale Pegiďáci. Lidé mi také tvrdí: My na demonstrace chodíme, nemáme co ztratit, ale dcera, syn, snacha nemohou, přišli by o práci. Na druhou stranu když přijedete, na parkovištích často nemusíte platit, protože vám lidé zvednou bránu, pokud jdete na Pegidu.

Drážďanská demonstrace Pegidy ze začátku února:

„Vadí mi, jak se zachází s evropskou kulturou“

Zažila jste osobně nějaké útoky?
Ano. Jednou jsme přijeli pozdě, všechny přístupové cesty na Divadelní náměstí v Drážďanech už byly neprodyšně uzavřeny mladými levičáky. V té mase se chovali šíleně, nikdy jsem neviděla tolik agrese a násilí. Zaútočili na nás, zezadu napadli manžela. Na to do konce života nezapomenu, v tu chvíli jsem se bála o život. To je skutečný obraz dnešního Německa, Němec jde proti Němci, člověk proti člověku. Nechápu, když je povolená jedna demonstrace, proč město vědomě blízko povolí další. Musí vědět, že dojde k potyčkám, ale tiše to trpí. Možná to chtějí.

Myslíte si, že se z Pegidy stane politická strana?
Slyšela jsem o tom z několika stran. Někdo si myslí, že by to ubralo hlasy AfD (pravicová euroskeptická strana Alternativa pro Německo – pozn. red.), další si myslí, že Pegida by měla dál zůstat hnutím. Nejsem politik, nevím. Možná by byl přerod ve stranu logický krok. Nicméně řada lidí se shoduje, že demonstrace časem vyšumí, že už to nestačí. Aby politici začali příznivce Pegidy brát vážně, musí se stát něco zásadního. Musíme se opravdu začít bránit.

Proč podle vás představitelé Pegidy, Lutz Bachmann i Tatjana Festerlingová, mluví s médii jen velmi výjimečně? I nás několikrát odmítli.
Možná se obávají, že jejich slova budou zmanipulována. Jsou zvyklí, že v německých médiích se to běžně děje.

Angela Merkelová pod tlakem mnoha politiků už sice přitvrzuje a k migrantům není tak vstřícná, nicméně stále říká, že Německo situaci zvládne. Myslíte si to také?
Není to možné. Nezvládne. Kancléřka nedávno prohlásila, že každý uprchlík musel počítat s tím, že když v jeho zemi válka skončí, vrátí se domů. Tím popřela vše, co říkala dříve, když je vítala jako budoucnost Německa. Myslím, že v tom zoufalství už neví, co dál. A jak se ukazuje, vracení uprchlíků je velmi komplikované. Loni jen do Saska přišlo téměř 70 tisíc žadatelů o azyl, deportováno zpět jich bylo zhruba 1 600.

Stále dost Němců Merkelové věří a sama jsem viděla, jak i mnozí Sasové přijíždějící migranty vítali. Jak to z vašeho pohledu nyní v Německu a hlavně v Sasku vypadá?
Lidé jsou zoufalí a nemohou nic dělat, nikdo se jich nezastane. Vzrostla kriminalita a často se to tají. Znám paní, jejíž dcera byla osahávána migrantem na nádraží v Altenbergu. Šla na policii a ti jí řekli, že se nic nestalo. Lidé v supermarketech vidí migranty, jak trhají obaly, berou si, co chtějí, kradou. Když to oznámí prodavačce, odpoví, že nic dělat nemohou, mají nařízeno koukat jinam. Ztráty supermarkety dostanou zaplacené, aby obraz uprchlíků nebyl negativní. Když ve Schmiedebergu udělali ubytovnu pro azylanty, supermarket po čase kvůli obrovským krádežím raději zavřel. Kdo pak zaplatí ztráty? Němci ze svých daní. Myslím, že se nacházíme v občanské válce, při demonstracích hoří auta, v Lipsku jsou rozbité výlohy, zasahuje policie s vodními děly. Lidé jdou proti sobě, v rodině, práci, hospodě, udávají se. Politikové jásají, občané pláčou.

Co vám osobně nejvíce vadí?
Jak se zachází s evropskou kulturou, jak jsou mocní slepí nebo vědomě podporují migraci, která Evropu zničí. Vadí mi, že jakýkoli odpor občanů se tvrdě potírá, že v projevech politiků zní slova integrace, pomoc, podpora migrantů, multikulturalismus... Ale slova o Němcích jsem ještě neslyšela, ti jsou v současné politice zcela nedůležití. Vadí mi pokrytectví a diktát mocných. Zemský rada Saského Švýcarska a východního Krušnohoří Michael Geisler (CDU) posílá migranty do všech měst a obcí, ale ve Struppenu, kde bydlí, není ani jediný. A až budou pro uprchlíky zabaveny tělocvičny, školní družiny, domovy důchodců, všechny prázdné budovy, stát bude také zabavovat soukromé domy, prý na to právo má. Říkám, že je to jen otázka času, než k tomu dojde.

Někteří obchodníci začínají říkat, že Češi, kteří jim přinášeli hodně peněz, už do Saska tolik nejezdí. Spojují to s migranty? Jak to vidíte vy?
Stejně. Slyším to v obchodech, kadeřnictví, u lékaře od známých na obou stranách hranice. Češi z příhraničí už do Německa jezdí málo nebo vůbec, obchodníkům chybějí. Spousta z nich se přitom na Čechy zaměřila, třeba v Altenbergu by bez nich nestála dvě Netta a Edeka. Ale dnes do Netta u hranic chodí migranti, české auto jsem na parkovišti dlouho neviděla. Myslím, že Sasko bude plakat, protože obrat, který Češi přinášeli, byl nemalý.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jihočeské máslo od Madety bylo téměř vždy dražší než Alpenbutter od bavorské...
Policie dopadla zloděje, kteří ukradli a nejspíš prodali přes sto másel

Policie stíhá za krádež sto dvaceti kostek másla dvaatřicetiletou ženu z Litvínova a jejího o dvanáct let staršího komplice z Moravy. V říjnu společně ukradli...  celý článek

Strážník a amatérský historik Tomáš Rotbauer.
Důl Richard žádný nacistický poklad neukrývá, říká amatérský historik

Závaly hluboko v útrobách bývalé nacistické podzemní továrny v dole Richard u Litoměřic jsou dodnes neprozkoumané. Roky se o nich tradovalo, že je při ústupu...  celý článek

Jiří Piramovský u řopíku poblíž výstaviště v Lounech.
Bunkr v Lounech před válkou postavili za den, jeho oprava potrvá déle

Pouhý den trvala před 80 lety výstavba řopíku na výstavišti v Lounech. Uvedení bunkru do původního stavu však potrvá mnohem déle – několik týdnů. Opravy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.