Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: AP

Pod domy v Lounech ležela keramika i kusy portálu, dělníci sklepy zasypali

  • 0
Dva původní měšťanské domy u lounských hradeb ukrývaly ve sklepeních cenné doklady o historii města. Firma, která domy mění za peníze krajského úřadu na depozitáře Galerie Benedikta Rejta, nyní sklepy zavezla pískem. Další předměty na objevení musejí počkat, až na průzkum budou peníze.

"Byla tam spousta zdobené renesanční keramiky, třeba kachle s rožmberským znakem," říká mostecký archeolog Milan Sýkora.

Z místnosti ve sklepení, o níž se dosud nevědělo, památkáři vyzvedli také kusy pískovcového portálu. Byly ohořelé, patrně po velkém požáru, který zasáhl město 30. března 1517.

"Jsou to významné nálezy a velmi zajímavé doklady měšťanského domu i ze stavebního hlediska," uvádí Sýkora.

Navíc v prvním patře se pod svrchní vrstvou omítky objevily malby z 19. století i starší. Restaurátor je označil za "nikoli bezvýznamné".

"Jenže nešetrným sejmutím svrchních vrstev byly značně poškozeny," zjistila ředitelka galerie Alica Štefančíková.

Podle Sýkory zůstaly ve sklepení velmi pravděpodobně i další historické cennosti. Přesto tam dělníci vybudovali betonové šachty na vodovodní a kanalizační přípojky a volná místa zasypali pískem.

Sklepy se měly vyčistit a prozkoumat, tvrdí památkáři

Proti tomu se ihned postavil národní památkový ústav. Žádal sklepní prostory vyčistit a zachovat. Už proto, aby bylo zajištěno provětrávání sklepa, což je důležité pro klima v budově, v níž budou uloženy cenné umělecké sbírky.

Památkáři argumentovali tím, že to vyjde levněji než navézt sem 16 metrů krychlových písku.

Zasypání kritizuje i ředitelka Štefančíková. "Rozhodnutí považuji za unáhlené. Pokud bychom prostor prozkoumali a vyčistili, mohla by se tím zvýšit uměleckohistorická hodnota objektů, zlepšit jejich technický stav a ještě bychom ušetřili peníze," uvedla ředitelka.

Naopak archeologové proti zasypání místnosti nic nenamítali. Další předměty se prý mohou vyzvednout v budoucnu.

"Razíme názor, že kde není nezbytně nutné kopat, tam by se nemělo. Doklady o historii, které jsme z opravované budovy dostali, jsou pro nás dostačující," uvedl Sýkora.

Bylo by to drahé, oponuje krajský úřad

Také krajský úřad s tím souhlasí. "Pokud by došlo k rekonstrukci sklepních prostor staré zástavby z období před rokem 1517, vyžadovalo by to mimořádné a dost značné navýšení peněz proti původně schválenému projektu," říká mluvčí kraje Magdalena Hanáčková.

Nyní platí krajský úřad platí za přípravu depozitářů pro galerii Benedikta Rejta více než 24 milionů korun.

"Vývoj každé vědy, a to i archeologie, jde kupředu a někdy v budoucnu bude možné během výzkumu vytěžit nepoměrně více poznatků k dějinám města," dodává Hanáčková.

Šachty inženýrských sítí byly podle ní osazeny tak, aby nepoškodily místo dalších archeologických nálezů. "Volný prostor byl vyplněný pískem s ohledem na statiku objektů," doplnila Hanáčková.

Kterou variantu byste v případě sklepů v domech pro depozitáře Galerie Benedikta Rejta vybrali?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 28. února 2011. Anketa je uzavřena.

Vyčištění a archeologický průzkum
Vyčištění a archeologický průzkum 128
Zasypání pískem
Zasypání pískem 106