David Landsperský z občanského sdružení Jurta u býčků irského plemene dexter,...

David Landsperský z občanského sdružení Jurta u býčků irského plemene dexter, které na statku v Děčíně Nebočadech najde využití v terapii, výuce i chovu na maso. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Děčínský statek pro postižené dovezl ze Skotska terapeutické krávy

  • 0
Občanské sdružení Jurta, které v Děčíně Nebočadech zaměstnává lidi s mentálním postižením, dovezla speciální irské plemeno krav dexter. Kromě chovu na maso je vhodné i k terapeutickým účelům. Zvířata jsou vysoká zhruba metr deset, mají kudrnatou ofinku padající na široká čela a sytě hnědé oči.

„Však také v popisu tohoto plemene stojí, že mají laskavý a mírný pohled. Už jsem se s jedním líbal,“ směje se šéf Jurty David Landsperský u ohrady se třemi dovezenými býčky. Na louce nad statkem se zatím pase asi čtyřicet krav stejného plemene.

Krávy dexter přivezl do Česka jako první herec Jan Kačer, po něm je začal chovat i další herec Karel Roden. „Je tu víc drobných chovatelů, naše stádo je ale největší,“ chlubí se Landsperský.

Jurta irské krávy přivezla ze Skotska. „Zní to divně, ale je to tak. Máme je od starého Ira, který v době krize prodal svoji irskou farmu, za utržené peníze koupil větší ve Skotsku a tam dextery chová,“ popisuje Landsperský původ stáda.

Krávy do Děčína putovaly týden. Podle nařízení totiž nesmí celou cestu absolvovat v jednom zátahu, mají tak přestávky na pastvu. Každý kus dobytka tohoto plemene má záznam v plemenné knize. Jsou to všechno čistokrevné kusy, záznamy se vedou desítky let zpátky, každý kus má své jméno. Ty v Jurtě nesou jména skotská, až bude mít Jurta vlastní odchov, dostanou jména česká.

„Je to opravdu staré plemeno. Začalo se chovat v 18. století a jméno nese podle muže, jenž ho vyšlechtil. Říká se mu také kráva chudých,“ přibližuje Landsperský.

Protože je plemeno menšího vzrůstu než běžný skot a je z něj méně masa i mléka, mohl si ho dovolit i chudší člověk. Plemeno dexter je přitom velmi odolné, vzhledem k osrstění je schopné žít bez problému celý rok venku.

Na statku se střídají desítky klientů

Jurta bude mít z chovu několikerý užitek. Ten první je terapeutický pro klienty, poslouží i jako učební pomůcka pro lesní školku a školu a v neposlední řadě skončí některé kusy na talířích v restauraci, kterou Jurta právě buduje.

Stejnou funkci mají i ostatní zvířata chovaná na statku Jurty. Patří sem staré plemeno maďarských kudrnatých prasat, odolné ovce, nezvyklé druhy slepic a kohoutů, perličky či husy.

Na statku se ročně vystřídá na šest desítek lidí s mentálním postižením. „Podívejte se, jak krásně práci zvládají,“ ukazuje Landsperský na uklizené výběhy. Strach o postižené lidi mezi zvířaty nemá.

„Ještě se nestalo, že by nějaké zvíře někoho napadlo. Naopak, ta zvířata jsou šťastná za to, že se o ně někdo stará a má o ně zájem. Na všechno dohlížejí sociální pracovníci, takže lidé jsou v bezpečí,“ říká Landsperský.

Ke kravám ale zatím klienti Jurty nechodí. Musí si na ně nejprve zvyknout.