Na množství a kvalitu sklizně má zásadní vliv klima. Po loňském extrémně suchém počasí, které panovalo prakticky celé vegetační období chmele, a po srážkově podprůměrné zimě měli i letos na jaře chmelaři obavy z rozmarů počasí v nadcházejících měsících, především pak z toho, že vláhy bude opět nedostatek.
Tak to také zpočátku vypadalo, počasí pro pěstování chmele rozhodně ideální nebylo, velké sucho totiž sužovalo Poohří po celé jaro a vysoké teploty byly i v červenci, vše ale k lepšímu obrátily nedávné deště.
„Bez vláhy z minulého týdne bychom na tom byli podobně jako loni,“ řekl předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky Luboš Hejda s tím, že samotná sklizeň začne zřejmě o něco později, než je obvyklé, aby pěstitelé současnou vláhu co nejvíce zužitkovali.
Chmel sice už odkvetl, ale musí ještě odrůst a uzavřít se. Traktory tak do chmelnic vyjedou až kolem 20. srpna. V normálních letech to bývá kolem poloviny srpna.
Na sklizeň je připravena technika i brigádníci, ti bývají nasmlouvaní s ročním předstihem. Vypomáhají síly ze zahraničí. „Zahraniční pracovníci jsou velmi vítaní, jen domácí pracovní silou bychom to snad ani nezvládli,“ poznamenal Hejda.
Odborníci už udělali první rozbor, z něhož vyplynulo, že kvalita je dobrá. Chmelové porosty jsou proti loňsku zdravější. Pěstitelé si letos poradili se škůdci i chorobami a chmelnicím se rovněž vyhnuly kroupy a porosty jsou podle Hejdy v pořádku.
Pěstitelé budou letos sklízet chmel z 5 003 hektarů, což je o 17 hektarů méně než loni. Největší zastoupení má jemná aromatická odrůda Žatecký poloraný červeňák. „Ačkoliv nerostla plocha, investuje se do technologií a obnovy chmelnic,“ uvedl Zdeněk Rosa, předseda společnosti Chmelařství, družstvo Žatec.
Vadný chmel obsahuje netypické množství hořkých kyselin
I když je sklizňová prognóza dobrá, nervozitu mezi chmelaři vyvolala zpráva o problémech s nejrozšířenější odrůdou, kterou je Žatecký poloraný červeňák.
Informaci o vadném klonu, který se v minulých letech dostal k pěstitelům z Chmelařského institutu v Žatci, přinesly Hospodářské noviny. Někteří pěstitelé chmele upozornili, že produkuje menší výnosy, než by měl. Rostliny mají menší hlávky.
Tvrzení podporuje i zpráva Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Ten navrhl zpřísnit kontrolu této nezbytné přísady pro výrobu piva. Ústav navíc zjistil, že vadný chmel obsahuje také pro Žatecký poloraný červeňák netypické množství hořkých kyselin.
Svaz pěstitelů chmele kritiku několika farmářů odmítá. „Absolutně s tím nesouhlasíme. Právní zástupci připravují varovný dopis a žalobu na poškození dobrého jména a reputace českého chmele jak u nás, tak ve světě,“ uvedl Hejda.
Luboš Hejda upozornil, že na kvalitu odrůdy si stěžuje jen několik jednotlivců, kteří obhospodařují zhruba jedno procento z celkové plochy chmelnic. Nižší výnosy byly prý podle něj způsobeny extrémním suchem.
Závěry z kontrol jsou podle Hejdy chybně interpretovány
Závěry kontrolního úřadu z kontrol, které se uskutečnily v letech 2017 a 2018, jsou podle Hejdy chybně interpretovány a překrouceny.
„Argumentace pochází z nepochopení materiálů ze sledování abnormálního projevu růstu chmele v extrémních klimatických podmínkách (vysoké teploty, hodně tropických dnů, nedostatek srážek) minulých dvou let,“ poznamenal Hejda.
„Chmel, stejně jako každá jiná rostlina, na to nějak reagoval a tím projevem byl odlišný vzrůst, ale to nesvědčí o žádné degeneraci. Jednoduše chmel se chová jinak, protože měl jiné podmínky,“ sdělil předseda svazu pěstitelů chmele.
„Z hlediska DNA máme doloženy analýzy, že je to pořád Žatecký poloraný červeňák. Odběratelé vědí, jakou kvalitu si kupují, dostávají ověřovací listinu a prohlášení o shodě,“ dodal Hejda.
