Wellness centrum mělo vzniknout v domě, který patří vlivným podnikatelům Patriku Oulickému, Alexandru Novákovi a Danielu Ježkovi. Oulický, Novák a Ježek v téže budově pronajímali kanceláře dotačnímu úřadu Severozápad, který Šudovu žádost o dotaci schválil.
„Moje trestní stíhání je neoprávněné. Vůbec jsem neměl v úmyslu spáchat trestný čin a obohatit se,“ řekl Šuda před soudem.
Jeho wellness centrum mělo stát 17 milionů korun. Petr Šuda jako jednatel firmy Spring UL předložil 27. dubna 2011 žádost o dotaci přes 8,45 milionu korun; 7,2 milionu mělo jít z Evropské unie, zbytek z české kasy.
Obžaloba tvrdí, že Šuda v žádosti lhal, když uváděl své zkušenosti s projekty i specializaci firmy na wellness služby.
Wellness služby přibyly firmě až rok po žádosti
V té době měla Spring UL v předmětu podnikání maloobchod a údržbu aut, služby, obchod, realitní činnost. Masérské, rekondiční a regenerační služby přibyly až více než rok po žádosti.
Šuda namítl, že praxi a zkušenosti s thajskými masážemi měl přímo z Thajska. „A v živnostenském rejstříku to bylo uvedeno už od 8. dubna 2011,“ řekl.
Nepravdivé informace se týkají třeba jeho spolupráce s firmou Van-eso, jež je nyní v insolvenci a jejímž jednatelem byl Ladislav Cichy, kterého minulý týden ústecký krajský soud poslal do vězení kvůli obchodu s drogami. „Cichyho neznám,“ řekl Šuda.
Vinu popírá, ale několik pochybností v žádosti o dotaci nedokázal vysvětlit. Připustil i formální chyby, které ovšem podle něj udělala firma, jež mu zpracovala podklady.
Obžaloba zpochybňuje i finanční záruku na vybudování centra. Každý žadatel musí nejprve stavět za své peníze, dotaci dostává až zpětně.
Miliony byly zaslané na účet firmy účelově, říká žalobce
Šuda sice předložil výpis z účtu, na kterém bylo potřebných 17 milionů korun, podle žalobce však byla částka zaslaná na účet firmy účelově jen proto, aby žadatel vytvořil zdání, že je schopen projekt uskutečnit.
Obchodní pozadíFirmu Spring UL vlastnil Petr Šuda dlouhá léta spolu s Theodorem Ullmannem. Do roku 2011 měl Šuda 20 procent, Ullmann 80, v roce 2011 si podíly prohodili. Ullmanna s Oulickým pojí nejen zájem o wellness, ale i obchody z minulosti. V roce 2007 převáděl Oulický na Ullmanna za pět milionů korun svoji ústeckou stavební firmu SE stavby. O dva roky později ji Ullmann předal dál, v roce 2011 SE stavby znovu změnily majitele a nyní jsou v exekuci. |
„To byla moje půjčka firmě za účelem stavby wellness centra,“ řekl Šuda. Část peněz prý měl uspořenou, část dostal za prodej nemovitostí Patriku Oulickému.
Z výpisů z účtu vyplývá, že v té době dostal od Oulického 3 miliony, pak 6,5 milionu. Krátce na to mu 9 milionů korun vrátil zpět.
Za co přesně to bylo, si nevybavuje. „Těch transakcí mezi námi bylo hodně. Třeba šlo o prodej domů, nebo o půjčky, kterých jsme si vzájemně poskytovali hodně,“ nabídl vysvětlení.
V pátek soud vyslechne Oulického
Tok peněz je důležitý. Objasnit ho má Oulický, kterého chce soud vyslechnout v pátek.
Wellness centrum mělo vyrůst v domě u divadla v Ústí nad Labem, který patří firmě Energetické a dopravní stavby, vlastněné trojicí Oulický, Novák, Ježek.
V té době zde sídlil i dotační úřad, který žádosti o peníze z Evropské unie schvaloval. Úřad platil majitelům přemrštěný roční nájem 10,5 milionu korun. Po kritice se přestěhoval jinam a rázem platil 1,6 milionu.
Právě zmínění podnikatelé měli údajně velký vliv na to, která žádost projde a která ne. Při nedávném soudním procesu obžalovaný exředitel úřadu Petr Kušnierz vypovídal, jak se do jejich kanceláře v budově chodil radit. Jezdil prý i za Ježkem domů.
„Zpovídali jsme se mu, podávali raporty, řešili personální otázky,“ řekl před soudem Kušnierz.
Podnikatelé popřeli vliv na chod úřadu
Ježek to odmítl. Vliv na chod úřadu popřeli i Oulický s Novákem. Ti kvůli svému silnému zákulisnímu vlivu bývají označováni za regionální kmotry.
Šudovu žádost o wellness v jejich domě dotační úřad schválil. Nakonec ale od smlouvy odstoupil po podnětu policie, která začala případ vyšetřovat. Wellness zde dodnes není.
Jak je možné, že si dotační úřad na rozdíl od policie nevšiml nepravdivých údajů? Podle mluvčího úřadu Pavla Žinčíka byla žádost průběžně kontrolovaná. Nicméně úřad v takových situacích spoléhá na čestné prohlášení žadatele, že údaje jsou pravdivé.
