Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Skupování pozemků Araby zastavit nemůžeme, vzkázal kraj do Modlan

  7:00aktualizováno  7:00
Obyvatelé Modlan na Teplicku se obrátili na krajské zastupitele, aby v obci zasáhli proti hromadnému skupování stavebních parcel Araby. Obávají se, že dojde k devastaci krajiny, narušení pořádku a ohrožení kulturních hodnot. Krajské zastupitelstvo se s petici seznámilo, žádné kroky ale nechystá.

Arabové v Šanovském parku v Teplicích | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

„Názor na to můžeme mít jakýkoliv, ale zastupitelstvo nemohlo nic jiného udělat, než jen vzít petici na vědomí. Jedná se o soukromé pozemky,“ zdůvodnil rozhodnutí zastupitelstva hejtman Oldřich Bubeníček.

Součástí usnesení je dopis adresovaný spolku Periferní vidění, který petici sepsal. Bubeníček v dopise vybízí ke klidu. „Neměli bychom a nemůžeme předjímat, co toto soužití v budoucnu přinese,“ píše.

Bubeníček, který sám žije v nedaleké Bílině, podotýká, že zájem Arabů o pozemky na Teplicku souvisí s tím, že po desetiletí jezdí do teplických lázní. „Někteří z nich tady dlouhodobě žijí, podnikají a líbí se jim tu. A jako u vietnamské komunity se na ně navazují příbuzní, kteří by tu chtěli žít také,“ říká.

Soudí, že lidem v Modlanech nevadí samotný fakt, že pozemky v jejich obci vlastní obyvatelé arabského původu. „Je to obava z toho, co by mohlo následovat potom, co se dnes děje ve světě. Asi je to všechno v souvislosti s Islámským státem,“ poznamenal.

Petici v Modlanech podpořilo zhruba 300 lidí z jedenácti set obyvatel obce. „My jsme chtěli, aby krajské zastupitelstvo vědělo o tom, že tu nějaká nevole existuje a aby tuhle problematiku nebralo na lehkou váhu,“ komentoval usnesení zastupitelstva jeden z autorů petice Tomáš Beneš.

Nyní se spolek rozhodne, jestli se s peticí obrátí ještě výš. Beneš však připouští, že situaci už nemůže zvrátit ani apel na vládu. „Že už se začíná stavět, to už tak prostě je,“ podotkl.

Arabům už v Modlanech patří dvě stě parcel

V katastru Modlan je zhruba 110 tisíc metrů čtverečních půdy, která už Arabům patří. „Jsou zařazeny v územním plánu k výstavbě rodinných domů,“ poznamenala starostka Modlan Stanislava Kondrlová.

Celkem jde zhruba o dvě stě stavebních parcel. Rozkládají se hlavně v částech Kvítkov, Drahkov a Suché. Spolek Periferní vidění odhaduje, že na nich majitelé chtějí postavit až 250 rodinných domů. První už se staví v Drahkově.

„Obec jako taková žádné pozemky neprodává, jsou to všechno soukromé aktivity. Bohužel stát toto umožnil a proti tomu se nelze nijak bránit,“ podotkla starostka Kondrlová.

Prudký nárůst počtu stavebních parcel umožnily dvě změny územního plánu, které zastupitelstvo schválilo v letech 2009 a 2011. „Změny se dělaly, aby se rozšířilo zastavitelné území obce,“ dodala starostka.

Změny plánu se staly výnosným byznysem pro ty, kteří pozemky koupili jako zemědělskou půdu a nyní ji prodávají jako stavební parcely. Naposledy se takto dohodl exstarosta Modlan Pavel Rajčan s podnikatelem Alim Alim na prodeji 25 tisíc metrů čtverečních (o pozemcích exstarosty zde).

Modlany nepovolily položit inženýrské sítě přes své pozemky

Obavy místních plynou především z toho, že blízké Teplice se poslední roky potýkají s chováním tisíců lázeňských hostů ze zemí Perského zálivu. Někteří z nich dělají nepořádek a nedodržují vyhlášky.

„Jsou to milí, hodní a bohatí lidé, kteří utratí hodně peněz a postaví krásné vily, ve kterých chtějí žít dva tři měsíce v roce,“ snaží se však uklidnit místní představitel teplické muslimské obce Marej Abbas.

Spolek Periferní vidění už jednou s peticí uspěl. Částečně ji vyslyšelo zastupitelstvo Modlan. Na svém posledním zasedání zastupitelé neschválili položení inženýrských sítí v Kvítkově přes pozemky obce k parcelám kuvajtského podnikatele Aliho Aliho, který na nich chce postavit 18 rodinných domů.

„Tím pádem se stavba těch domů minimálně pozdržela,“ přibližuje Tomáš Beneš ze spolku. Podle něj by takto politici měli postupovat i nadále a v rámci svých možnosti zdržovat výstavbu co nejdéle.

To se ale nelíbí právnímu zástupci podnikatele Aliho Petru Moravcovi. „Na všech pozemcích mají vzniknout rodinné domy v souladu s územním plánem. Jelikož můj klient postupuje velmi pečlivě podle platných právních předpisů, musí se na něj nahlížet jako na každého jiného stavebníka,“ říká.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalá sladovna v Žatci je jednou z řady místních objektů, které by se mohly...
Žatec se příští rok v létě dozví, jestli jeho památky budou v UNESCO

Radnice v Žatci oznámila, že se v létě 2018 dozví, jestli se místní chmelařské památky dostanou na seznam světového dědictví UNESCO. Do té doby organizace...  celý článek

Jiří Piramovský u řopíku poblíž výstaviště v Lounech.
Bunkr v Lounech před válkou postavili za den, jeho oprava potrvá déle

Pouhý den trvala před 80 lety výstavba řopíku na výstavišti v Lounech. Uvedení bunkru do původního stavu však potrvá mnohem déle – několik týdnů. Opravy...  celý článek

Václav Morava u Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Za zapálení bytu v Jirkově, v němž uhořeli dva lidé, dostal muž 15 let

Ústecký krajský soud poslal na 15 let do vězení Václava Moravu, který v únoru zapálil dveře bytu na sídlišti v Jirkově. V plamenech tam zemřeli dva muži,...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.