Autorům petice, kterou podepsalo přes 1 600 lidí, Sobotka píše, že mezi priority jeho vlády patří romská integrace a řešení sociálního vyloučení.
„Jsme si vědomi závažnosti situace a dlouhá léta neřešených nebo nedostatečně řešených problémů, které jsme zdědili po předchozích vládách,“ píše premiér obyvatelům Janova.
Vláda podle něj navrhuje zpracování nové strategie boje proti sociálnímu vyloučení pro roky 2016 až 2020. Petici pak Sobotka postoupil ministrům Marksové Tominové a Dienstbierovi.
Petici zorganizovali zástupci družstva Krušnohor, které na janovském sídlišti vlastní nebo spravuje 1 300 bytů. Dva domy už nechalo družstvo zakonzervovat. Škody na jeho majetku jdou podle předsedy Krušnohoru Františka Ryby do milionů korun.
„V řadě bytů, odkud nájemníci odešli, zůstal nepořádek. Některé jsou částečně vypálené, jsou v nich hromady odpadků. Je naprosto běžné, že byty nechají v této podobě. Společenství potom musí hradit vyklizení, řešíme potíže s hygienou, v hromadách odpadků se objevili potkani,“ řekla už dříve zástupkyně jednoho z domů Hana Žihlová.
Sobotka vůbec nechápe, o co jde, říká předseda družstva
Podle Ryby Sobotkova odpověď znamená, že si stát se sociálně slabými a nepřizpůsobivými neví rady.
„Z premiérovy odpovědi je patrné, že vůbec nechápe, o co jde a jak dramatická situace v Janově je. Bohuslav Sobotka zase hovoří o sociálních a dalších programech, o strategiích a vizích vyplývajících z těchto strategií. Ze zkušenosti ale víme, že programy a strategie na nepřizpůsobivé neplatí, nezapojí se do nich, kašlou na ně. Budou dále devastovat byt a domy, páchat trestnou činnost,“ řekl Ryba.
Situaci se snaží řešit i litvínovská radnice. Možnosti města jsou ale podle starostky Kamily Bláhové z ANO omezené. Domy byly před lety privatizovány a vlastní je soukromníci.
„V Janově funguje řada sociálních služeb, máme tam preventisty kriminality, městskou policii. Možnosti města jsou ale omezené. I proto sem opakovaně zveme ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou Tominovou. Opakovaně apelujeme na vyšší místa, aby se úřady i politici situací nejen v Janově, ale i dalších sociálně vyloučených lokalitách zabývali,“ řekla už dříve Bláhová.
Město do Janova v posledních letech investovalo i díky evropským dotacím desítky milionů korun. Nechalo vybudovat chodníky nebo hřiště.
Situace v Janově je napjatá dlouhodobě. V roce 2008 využili nespokojenosti místních pravicoví radikálové, kteří do města opakovaně svolali protiromské pochody. Při nich se střetli s anarchisty i policií.
