„Samosběr máme poprvé. Letos jsme měli dvě možnosti, buď nechat jablka ze stromů spadnout, nebo nabídnout možnost samosběru. Věříme, že nám to částečně pomůže vyřešit problém s uskladněním,“ vysvětluje ředitel Zemědělského družstva Klapý na Litoměřicku Otakar Šašek.
Do skladů se speciálně upravenou atmosférou mohou navézt až 450 tun jablek, do dalších chladicích boxů dalších 150 tun. „Za nějaké rozumné peníze, které nám alespoň pokryjí náklady, prodáme maximálně 200 tun. Všechno ostatní se buď prodá na jaře za zlomek ceny, nebo se jablka vyhodí,“ dodává Šašek.
Kromě vysokých cen energií trápí ovocnáře i dovoz levných jablek z Polska. „Díky dotacím, které v Polsku mají, sem přivezou jablka v cenách za 6 až 8 korun za kilogram, to pro nás nejsou ani přímé náklady na pěstování. Proto jsme rádi, když lidé přijdou na samosběr a úroda jablek aspoň nepřijde vniveč,“ líčí ředitel s tím, že aktuálně se sklízejí odrůdy Golden, Melodie a Jonagold, cena za kilogram vlastnoručně načesaných jablek je 15 korun.
Poprvé pustili do svých sadů zájemce o samosběr i Petráskovi na své farmě v Ploskovicích na Litoměřicku. I tady se obávají, že nebudou schopni finančně utáhnout náklady na skladování celé úrody.
„Samosběr je pro nás úspornější varianta. Snažíme se toho teď prodat co nejvíce. Hned napoprvé byl zájem poměrně velký, přijela asi padesátka lidí a každý si odvážel 40 až 50 kilogramů jablek. V samosběru budeme určitě pokračovat,“ říká majitelka farmy Alena Petrásková.
Samosběru se zatím snaží vyvarovat Miloslav Jelínek ze stejnojmenného ovocnářství v Těchobuzicích na Litoměřicku. „Jablka chci očesat v dobré kvalitě. Sady máme uzpůsobené na česání z plošin a nevím, jak by to lidé zvládli,“ popisuje Jelínek.
I když má cenu elektřiny zafixovanou do jara příštího roku, bude skladování dražší. „Sami máme prostory na 300 tun jablek, externí sklady na dalších 10 tun jsme pustili, to už bychom finančně neutáhli,“ poznamenává Jelínek s tím, že očešou jenom to, co jsou schopni uskladnit ve svých prostorách.
Ze dvora prodávají jablka a další ovoce za stejnou cenu jako loni. „Zdražily se pohonné hmoty a bojím se, že když ještě zvýšíme ceny jablek, lidi přestanou jezdit. Je to začarovaný kruh, když jablka neprodáme, nemáme z čeho žít. Uvažujeme o snížení plochy, na které jablka pěstujeme,“ smutně konstatuje Jelínek.
Řešením pro ovocnáře by podle ředitele Šaška ze Zemědělského družstva Klapý bylo zajištění odbytu do organizací spravovaných krajem, do nemocnic nebo domovů pro seniory. „Jednání probíhají, věřím, že dospějeme k nějakému konci,“ nastiňuje Šašek.
