Výroba dřevěného uhlí v milíři u Dolského mlýna u Jetřichovic

Výroba dřevěného uhlí v milíři u Dolského mlýna u Jetřichovic | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

V Českém Švýcarsku se pálilo v milíři dřevěné uhlí, přesně po 60 letech

  • 0
U Dolského mlýna v Národním parku České Švýcarsko se podařilo vypálit v milíři dřevěné uhlí. Lidé si ho mohou odnést domů jako suvenýr. Na stejném místě stál naposledy milíř před 60 lety při natáčení pohádky Pyšná princezna.

"Bylo krásné počasí, dobrý tlak, takže mám vypáleno dřív, než jsem počítal," řekl Jiří Kadera, který se o milíř od neděle ve dne v noci staral, kontroloval, přihazoval ho hlínou, kropil, rychle zahazoval žhavá "oka" - tedy místa, kde milíř prohořel.

Nyní chladne, aby mohl být v sobotu rozebrán, návštěvníci si však mohou suvenýr v podobě dřevěného uhlí odnést domů už teď. Ve středu byl milíř zbouchaný, tedy shora utlučený plochým klackem, aby zde nebyly vzduchové kapsy a uhlí nevyhořelo.

"Pálení šlo krásně, milíř hučel, jak dřevo schlo, praskalo, což jsou silné duté rány. První dva dny jsem si vůbec neodpočinul," líčil viditelně unavený a s krvavým mozolem na ruce Kadera, jeden ze dvou uhlířů v celém Česku.

V lesích Českého Švýcarska od 16. do 19. století doutnaly stovky milířů, poslední přesně před 60 lety postavil uhlíř Villi Kleinpetr pro filmaře pohádky Pyšná princezna. Jeho zbytky dodnes můžete vidět.

"Když se vydáte po silnici směrem na Zadní Jetřichovice a v momentě, kdy doprava odbočí červená turistická značka, objeví se malý rybníček, skalní převis a po pravé straně uvidíte jeho základy," poradila Natálie Belisová z Národního parku České Švýcarsko.

Původní milíře byly mnohem větší

Proti těm původním, které byly vysoké 4 až 5 se základnou 10 metrů a hořely i měsíc, je ten současný u Dolského mlýna desetinový. Na počátku měl 2,2 metru, hořelo v něm 10 až 11 kubíků smrkového dřeva. To se po vypálení o polovinu zmenší, na konci byl milíř vysoký 1,8 metru. "Ty původní byly obrovské, také české označení pro milíř bylo svině nebo hromada," líčí Kadera.

Milíř zajišťuje pomalé hoření za minimálního přístupu vzduchu při vysoké teplotě. Když si na něj sáhnete dole, je pěkně teplý, nahoře pořádně horký. Proto se špička musí kropit, aby neprohořel a nestala se z něj sopka. "Po řízeném pálení zbude vlastně stoprocentně čistý uhlík," popsal Kadera, který už hlídal desítky milířů v celé Evropě.

Zapálit milíř a uhlídat ho není žádná legrace, v podstatě je to obrovský papiňák, který může kdykoli bouchnout. "Nebezpečné je to během prvních 24 hodin, je utěsněný hlínou, musíte kontrolovat, zda udělané 'dýmníky' - otvory na odvod par - stačí, jak jsou hustě, jestli se tlakuje, nebo ne..." líčí Kadera.

To se rychle ukáže, milíř začne odfukovat páru všude možně. "Nebo udělá fhuuu a celý nadskočí, což není žádná sranda," líčí Kadera.

Pálení milíře doprovází další zajímavé akce. V pátek půjde ochutnat maso pečené stejně, jako ho připravovali první obyvatelé Českého Švýcarska. V sobotu při rozebírání milíře pak na děti čeká spousta her a soutěží, k vidění bude ukázka, jak se kdysi štípal šindel a připravena je i komentovaná prohlídka Dolského mlýna.