„Bohužel, léčba v tomto stádiu nebyla možná. Podáváním léků šlo jen zmírnit bolesti, omezit zavodnění plic a vyčkávat, jakou rychlostí nemoc propukne naplno,“ uvedla mluvčí ústecké zoo Věra Vrabcová.
Poslední týdny podle ní ukázaly, že finální rozhodnutí, které je při práci se zvířaty vždy nejobtížnější, musí přijít brzy, neboť pomůže zkrátit Ňuňákovi jeho trápení.
Tělo mrtvého orangutana nyní převezme ústecké muzeum, které zajistí zhotovení dermoplastického i kosterního modelu zvířete.
Do zahrady se dostal jako dvouletý s falešnými doklady
Ňuňák se zhruba jako dvouletý dostal do ústecké zoo z volné přírody, stejně jako samice pojmenovaná Ňuninka.
„Potomci, které zplodili, jsou proto geneticky cenní pro evropskou populaci orangutanů bornejských chovaných v lidské péči,“ poznamenala mluvčí zoo.
Věk žádného orangutana z této dvojice se nedal přesně určit. To proto, že až po převozu z Kambodže vyšlo najevo, že jejich doklady byly falešné a zvířata se stala obětí nezákonného obchodu pašeráků.
Orangutaní rodiče zplodili tři samičky a dva samce, ti jsou už v jiných evropských zoologických zahradách.
Dnes již sedmnáctiletý samec Ámos pobývá v zoo v holandském Apeldoornu a narodila se mu tři mláďata. Jeho sedmiletý bratr Budi žije v Zoologické zahradě v Kolíně nad Rýnem.
Jako první se Ňunince a Ňuňákovi narodila v roce 1998 samička Raja, ale zemřela v roce života v důsledku náhlé infekce. V pořadí čtvrtá samička Cantik byla dosud pohromadě s oběma rodiči v Ústí.
Budoucnost dalšího chovu je nejistá
Dosud poslední odchov mláděte orangutana bornejského letos zoo v Ústí nad Labem nevyšel. Z potomka samice Ňuninky a samce Ňuňáka se tu lidé radovali jen necelé dva měsíce, pak náhle malý orangutan uhynul.
Orangutani patří v ústecké zoo mezi nejoblíbenější zvířata. Ňuňáka lidé znali i z filmu, v roce 1989 si jako malý zahrál v rodinné komedii Marie Poledňákové Dva lidi v zoo.
Nad budoucností chovu orangutanů v ústecké zahradě visí otazník. Desítky let se mluví o nevyhovujícím chovatelském zařízení, v němž by pár orangutanů, případně s jedním či dvěma mláďaty, trávil celý život.
„Momentálně zde zůstala zhruba třicetiletá Ňuninka s šestiletou Cantik. Mnohem naléhavěji nyní vystává potřeba vybudovat moderní zařízení, kde by orangutani mohli žít v důstojných podmínkách,“ upozornila mluvčí Vrabcová.
Jedná se o dlouhodobě plánovanou stavbu Asijského domu v horní části zoo, na niž se ale od začátku tisíciletí nedaří získat peníze.
