VIDEO: Tady se modlí litoměřický biskup. Soukromou kapli má u ložnice

Nádherně zdobenou kapli svatého Vavřince v biskupské rezidenci v Litoměřicích ukrýval přes čtyřicet let nános šedé barvy. Biskup Jan Baxant nyní svou "pracovnu", jak označil soukromou kapli z konce 17. století, která sousedí přímo s jeho ložnicí, ukázal po tříleté práci restaurátorů pozvaným hostům.

"Biskup potřebuje takovou pracovnu, soukromou kapli," říká biskup Baxant.

Kaple svatého Vavřince

Kaple vznikla zároveň s biskupskou rezidenci v Litoměřicích v letech 1683 až 1701 podle plánů významného stavitele Giulia Broggia.

Byla několikrát předělávána, asi nejvýznamnější změna pochází z roku 1784, kdy byla zazděna okna a vznikl iluzivní, vymalovaný oltář s obrazem svatého Vojtěcha.

Nejdrastičtější změnu prodělala bohatě malovaná kaple se štukovou výzdobou v roce 1969, kdy byla celá přemalovaná vrstvou šedé barvy.

Do původní podoby soukromou biskupskou kapli vrátily restaurátorské práce z let 2010 až 2012.

Oprava kaple z konce 17. století stála zhruba 1,8 milionu korun a vedle biskupství na její rekonstrukci přispělo ministerstvo kultury, město Litoměřice, ministerstvo financí a především Ústecký kraj, který poskytl dotaci 880 tisíc korun.

Po dobu rekonstrukce nemohl využívat ani svou přilehlou ložnici, a tak spal třeba v kanceláři. Při pondělním slavnostním představení restaurované kaple si ale na nepohodlí nijak nestěžoval. Naopak vyzdvihl precizní práci restaurátorů.

"Akademické malířky Anna Svobodová a Eva Votočková pracovaly dnem i nocí. Dotkly se každého centimetru kaple. Aby pracovaly tak pečlivě, k tomu je nevedlo jen zaměstnání, ale musí mít k práci i vnitřní vztah," poznamenal biskup.

Soukromá kaple v biskupské rezidenci je zajímavá krásnými malbami, které z velké části nahrazují obvyklé vybavení. Samotný oltář na východní stěně je iluzivní, což znamená, že malba Františka Kučery z konce 18. století je tak věrná, že vzbuzuje dojem skutečného trojrozměrného oltáře se sloupky a sochami andělů.

Stejně iluzivní je i další výmalba, která se skrývala pod šedým nátěrem z roku 1969.

Malbu poničily trhliny ve zdech

"Nejnáročnější byla samotná rekonstrukce. Na stěně byly velké trhliny, které poničily omítky i s malbou," přiblížila akademická malířka Svobodová.

Biskupskou rezidenci i s kaplí nechal postavit v letech 1683 až 1701 tehdejší biskup Jaroslav Ignác hrabě ze Šternberku podle plánů Giulia Broggia. Rezidence tvoří se sousední katedrálou svatého Štěpána při pohledu od řeky Labe dominantu Litoměřic.

"Kvůli měkkému podloží se ale katedrála i rezidence postupně sesouvají směrem k Labi, kvůli tomu vznikají trhliny ve zdech," podotkl Baxant.

Pro litoměřického biskupa není kaple svatého Vavřince jen soukromým místem pro modlitby či rozjímání. Jsou v ní také památky, které připomínají zničené severočeské kostely. Například pieta, tedy Marie s ukřižovaným Ježíšem, vznikla v 15. století, ale není jasné, ve kterém kostele stávala.

V kapli byl vysvěcen na kněze i Dominik Duka

S kaplí má současný biskup spojené i osobní vzpomínky na konec 60. let, kdy sám nastoupil v Litoměřicích do prvního ročníku semináře a kdy byl tehdejším biskupem Štěpán Trochta. Ten za mladými seminaristy chodil přímo z kaple přes knihovnu a dvorek do nedaleké budovy.

"Právě v této kapli biskup Trochta vysvětil na kněze dnešního arcibiskupa Dominika Duku," přidal Baxant další zajímavost.

Přestože je kaple v rezidenci soukromá a běžně do ní lidé nemohou chodit, chystá biskup její výjimečné představení veřejnosti.

"Chceme udělat něco jako den otevřených dveří a ukázat, co stojí za pozornost. To znamená Trůnní sál, sallu terenu i kapli," zmínil Baxant.