„Dospět k závěru o vině obžalovaných nebylo možné. Výpovědi poškozeného není možné uvěřit,“ uvedla předsedkyně senátu Alexandra Šetková při odůvodňování verdiktu.
Ten není pravomocný. Státní zástupce, jenž pro muže požadoval podmíněné tresty, se na místě odvolal. Dozorci Jaroslav Nepovím a Miroslav Hupka se naopak práva na odvolání vzdali. Za zneužití pravomoci úřední osoby jim hrozil trest od tří do deseti let. Jeden byl podezřelý i z ublížení na zdraví.
Obžaloba muže vinila, že Berzinše zmlátili ve výtahu, když ho odváděli z ošetření po jeho předchozí potyčce s jiným bachařem. Tento první konflikt, jehož iniciátorem byl údajně Lotyš, se odehrál při návštěvě jeho matky. Státní zástupce uvedl, že ho dvojice následně zbila, protože ho chtěla potrestat právě za předchozí potyčku s jejich kolegou.
Podle žalobce oba cizince několikrát udeřili rukama do hlavy a horní části těla. Jeden z nich podle něj navíc použil také obušek a poškozenému šlápl na pravé koleno. Lotyš má podle svého právního zástupce trvalé následky.
Matematik a programátor Berzinš je známým lotyšským aktivistou. Za účast na protivládním protestu v Rize dostal v minulosti 20 měsíců vězení. Podle tamního soudu házel na budovu parlamentu sněhové koule a kameny, přičemž údajně zasáhl i policistu.
On však do káznice nenastoupil. Místo toho se zdržoval právě v České republice, kde ho policie zadržela v roce 2017 v Liberci na univerzitě. Tuzemské soudy ho následně vydaly do vlasti. Trest za počínání na protivládním protestu už si odpykal loni v listopadu.
Právě o chování poškozeného v Lotyšsku i Česku se senát opřel.
„Ve vlasti se účastnil demonstrace, přičemž vytrhoval dlažební kostky a házel je po policistech. Házel také lahve po budově parlamentu. Je tedy evidentní, že je schopen fyzického ataku vůči uniformovaným osobám,“ řekla Šetková s tím, že tuzemská justice zároveň Berzinše řeší kvůli vylití vařicí vody na dozorce v Liberci. Ve vazbě opakovaně porušoval povinnosti.
Dozorci vinu od počátku odmítali. Hájili se, že provedli povolený služební zákrok, kterým reagovali na Berzinšovo chování. „Křičel, byl agresivní. Bouchal pouty do bezpečnostní přepážky. Vyzvali jsme ho, aby toho nechal, ale bylo to naopak,“ popsal už dříve Nepovím.
„Kolega proto vytáhl obušek a ukázal mu ho, aby se zklidnil, ale on nepřestal, kopal kolem sebe. Tak kolega obušek použil, několikrát ho udeřil. Pak jsme ho svalili na zem a znehybnili. Jestli se mu při tom stalo něco s kolenem, to nevím,“ dodal Nepovím.
Senát jim uvěřil. „Obžalovaní tvrdili, že ve výtahu začal vyvádět a nereagoval na ústní výzvy. Tohle chování nevybočuje z toho, co o něm bylo zjištěno, a sice, že to byl problematický vězeň, který opakovaně odmítal respektovat pokyny dozorců,“ uvedla Šetková a dodala, že oba obžalovaní naopak ve službě nikdy kázeňsky trestáni nebyli.
Zároveň doplnila, že se nijak nesnažili zastřít, že použili donucovací prostředky a Berzinše normálně odvedli na ošetření, jak jim ukládají povinnosti. „Pokud to lékařka nezdokumentovala tak, jak měla, což tvrdí obžaloba, tak to je její pochybení, nikoli pochybení obžalovaných,“ podotkla Šetková.
Berzinš žádal po dozorcích odškodnění 550 tisíc korun. Senát ho v této záležitosti odkázal na civilní soud.
Obžalovaní před Okresním soudem v Litoměřicích 1: března 2019:
1. března 2019 |
