Na konci dubna 1945 v Bohosudově zastavil vlak s téměř 2000 vězni a svědkům se naskytl otřesný pohled na zbídačené lidské bytosti, které umíraly po desítkách. Celkem 313 mrtvých vězňů nacisté naházeli do hromadného hrobu v šachtě opuštěného dolu Elbe. Další pochody smrti následovaly.
Odsun Němců Masová deportace Němců z Československa probíhala v letech 1945 a 1946. Podle odhadů byly odsunuty až tři miliony lidí, z nich dvě třetiny do americké okupační zóny, třetina do sovětské. V takřka vylidněném pohraničí poté zaniklo na tři tisíce obcí. |
„Když zajatci procházeli přes Košťany, házeli jim lidé potraviny. Jeden zajatec vyšel z řady a zvedl ze země kus chleba. Když to zahlédla jedna SS dozorkyně, seskočila z vozu a klackem zajatce ztloukla a pak ho zkopala,“ stojí ve zprávě zdejšího velitelství Sboru národní bezpečnosti.
Místní Němci tušili, že v nastalém poválečném chaosu budou mnozí Češi volat po odplatě a že u Rudé armády ani u postupujících československých sborů zastání nenajdou.
„Nezapomeň na to, co Němci udělali Tvému národu. Nepřestaň nenávidět Němce. Chovej se k Němcům jako vítěz. Náš boj byl tvrdý. Buď tvrdý k Němcům,“ znělo několik bodů zvláštního „desatera“, které fasovali českoslovenští vojáci v pohraničí.
Hned v prvních poválečných dnech proto přes hory do Německa utíkaly desítky rodin. Další Němci volili přímo odchod ze světa, většinou si pouštěli plyn.
Tisíce lidí šly přes hory pěšky, další ve vlacích
V druhé polovině května pak došlo k divokému odsunu Němců přes Cínovec, který organizovala teplická vojenská posádka.
„Vysídlenci byli plně ozbrojenými hlídači bez milosti tlučeni, když šli příliš pomalu nebo si chtěli odpočinout. Vysídlencům bylo úmyslně odepíráno jídlo a pití, aby jejich potíže byly ještě větší. Kolik z těchto 17 000 nebo 18 000 vysídlenců tento strašný pochod přežilo, už se nikdy nedozvíme,“ popsali odsun autoři německé knihy Stadt und Kreis Teplitz-Schönau.
Oběti odsunuVysídlení a pochod asi 20 tisíc Němců z Brna do Rakouska koncem května 1945, zahynulo na 1 700 lidí. Zavraždění 265 karpatských Němců ze Slovenska v noci na 19. června 1945 u Horní Moštěnice u Přerova. Masakr v Ústí nad Labem koncem července 1945, 40 až 100 mrtvých. Při masakru v Postoloprtech bylo postříleno a pohřbeno v masových hrobech nejméně 763 německy mluvících obyvatel, podle některých odhadů bylo mrtvých přes 2 300. Podle komise česko-německých historiků z roku 1996 se počet německých obětí odsunu pohybuje mezi 20 000 a 30 000, násilnou smrtí zahynulo asi 15 000 lidí. |
Další Němci putovali přes hranice ve vlacích. Do 23. května 1945 vyjelo z Teplic-Šanova celkem šest lazaretních vlaků s 2 600 vojáky a 12 vlaků s uprchlíky, tedy asi 14 000 lidí. Podle soupisu referátu pro evakuaci cizozemců z 20. června 1945 bylo do té doby odsunuto z teplického okresu asi 30 000 lidí. Po překročení hranic mířili do saského Geisingu, odkud se každý den v poledne vypravovaly vlakové soupravy dál do Německa.
Přes Cínovec do Německa však směřovali i uprchlíci z jiných oblastí Sudet. V létě do Teplic dorazil vlak s Němci z Jesenicka, kteří odtud šlapali pěšky do Geisingu. Další vlak přivezl vysídlence z Litoměřicka.
„Přešli jsme přes hranice do Saska. V Geisingu nám ozbrojení Češi v uniformách řekli ‚Nyní jste doma v Říši. Můžete jít, kam chcete, ale ne zpátky!‘ Beneš nechal lidi vyhánět přes nové hranice jako prašivé psy,“ vzpomínal na poválečné dny Otto Schwarz ze Soběnic.
Divokou fázi odsunu mnohdy podporoval stát, říká historik
Podle ústeckého historika Martina Krska byla tato fáze odsunu sice „divoká“, avšak organizovaná.
„Nešlo vždy o zcela spontánní reakci vyvolanou touhou po pomstě. Mnohdy to byla naopak státem podporovaná snaha o maximální snížení počtu německého obyvatelstva na území Čech. Nebylo totiž jasné, zda vítězné mocnosti odsouhlasí plán masivního organizovaného odsunu Němců,“ připomněl Krsek.
Během divokého odsunu docházelo i na Teplicku k mnoha excesům nejen ze strany Rudé armády, jejíž vojáci se vyžívali ve znásilňování německých žen. Nechvalně proslula také česká jednotka pod velením poručíka Černého, která ve Velvětech umučila desítky lidí. Němečtí pamětníci dokonce hovoří o 300 mrtvých.
„K těmto excesům docházelo proto, že v pohraničí ještě nefungoval právní stát. Řada násilností proto nebyla potrestána,“ dodal Krsek.
Tečku za poválečným chaosem udělal až řádný odsun Němců, který na Teplicku začal v únoru 1946. V období od 5. února do 28. října 1946 z města odjelo 25 transportních vlaků s 30 000 lidmi.
Kronikář Karel Bursa o tom napsal: „Byla odčiněna naše největší křivda národní, křivda, kterou na důvěře českého lidu spáchali hosté, které si sem zval v naději, že se stanou věrnými syny naší vlasti. Vděčíme osudu za dar této velké možnosti, jíž byl odsun Němců, který však byl jinak krvavě zaplacen.“
