"Částka se vypočítala z historické hodnoty nálezu a ceny drahého kovu," řekl vedoucí odboru kultury krajského úřadu Radek Spála.
Poklad tvořily bronzové sekyrky a náramky, trubičky na náhrdelník a ozdoby do vlasů ze zlatého stočeného drátku z 18karátového zlata. Nálezné bylo vypočítáno přesně na 42 278 korun.
"Peníze jsme mu poslali na účet, slavnostní předání si muž nepřál," doplnil Spála.
Nálezce, ústecký učitel matematiky, nestál o publicitu, ani když teplické muzeum, kterému poklad předal, pořádalo loni v září slavnostní odhalení (o pokladu zde).
Poklad je ze starší doby bronzové
Bronzový a zlatý poklad nalezl 1. května u Tříkřížového vrchu na Litoměřicku. Na cestě rozryté divokou zvěří si učitel nejprve všiml bronzových sekyrek, pak našel i šperky.
Všechno posbíral, protože věci nebyly hluboko a hrozilo, že by je mohl vzít některý z hledačů, kteří s detektory kovů pročesávají právě tuto lokalitu. Pak na místo zavedl archeology. Ti nalezli i keramické střepy nádoby, ve které byl uložen poklad pocházející ze starší doby bronzové, z takzvané unětické kultury.
"Přesněji z doby 2 000 až 1 800 let před naším letopočtem," upřesňuje stáří nálezu archeolog Jindřich Šteffl. Za 150 let archeologických výzkumů jde teprve o druhý nález v Česku, který se dochoval až do dnešních dní.
Podle Spály je vyplacená odměna jedna z nejvyšších za poslední roky. Shodou okolností ale právě loni kraj vyplatil ještě jednu podobnou za bronzový poklad nalezený u Líšťan na Lounsku. Ten tvořilo 95 dílů - sekyrky, náramky, ale i polotovary, z nichž se šperky teprve vytvářely. Vše vážilo bezmála 19 kilogramů.
