Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V odboji nosila v tašce vysílačku, pak šila umrlčí lebky na čepice SS

  13:35aktualizováno  13:35
Roudnická rodačka Libuše Nachtmannová skončila za války v koncentračním táboře za odbojovou činnost proti nacistům. V roce 1938 měla za sebou maturitní zkoušku a první měsíce studia farmacie v Praze, neblahé události kolem Mnichovské konference už ale zažívala v Roudnici.

Libuše Nachtmannová přežila Ravensbrück. | foto: Post Bellum

„Bylo to první české město před Sudety, utíkali sem čeští uprchlíci z pohraničí. Všichni jsme se tehdy účastnili kurzů na obranu státu, a když vyhlásili mobilizaci, tak všichni muži běželi na nádraží připraveni bojovat za vlast,“ vzpomínala paní Libuše pro digitální archiv Paměti národa.

Díky svému členství v Sokole a skautu byla už v roce 1939 přizvána do odbojové skupiny Obrana národa. „Na jedné tancovačce se ke mně přitočil mladík a řekl: Potřebujeme tě. Věděla jsem, že je v Obraně národa,“ říká.

Jejím úkolem bylo zajišťovat přesuny vysílaček a radiotelegrafistů na nová místa. Doprovázela i odbojáře na útěku z protektorátu.

„Ti muži bydleli ilegálně v rodinách, kde ale nemohli být dlouho, protože hrozilo udání od sousedů. Večer jsem utvořila s odbojářem zamilovaný pár a převedla jsem ho do jiné rodiny. Páreček večer nebyl nápadný,“ vysvětlila Libuše.

Vysílačky se musely přesouvat po každém použití, aby je Němci nenašli. „Vysílačku rozebranou na součástky jsem uložila do nákupní tašky, na ni jsem dala třeba brambory. Žena s nákupní taškou nebyla ve městě nápadná, kdežto muž by vzbudil pozornost. Pánové tehdy nosili jen aktovky, ale do nich by se vysílačka nevešla,“ dodala.

Skončila v pracovním ženském táboře Ravensbrück

Němci nakonec Obranu národa rozkryli a její členy pozatýkali. V říjnu 1941 došlo i na Libuši Nachtmannovou.

70 okamžiků druhé světové války

Po výsleších bez soudu zamířila do koncentračního tábora Ravensbrück. V pracovním ženském táboře nedaleko Berlína byla vězněna až do konce druhé světové války. Nejprve odklízela sníh či skládala přivezené bedny s jídlem, později pracovala v továrně, kde šila slaměné boty pro hlídky v Rusku i kožichy pro důstojníky.

„Materiálem byly nejspíš kožichy ukradené Židům, často byly zkrvavené. Za noc jsme musely vyrobit tři kusy,“ poznamenala Nachtmannová. Ženy přišívaly i umrlčí lebky na čepice jednotek SS.

I v Ravensbrücku šlo ale o život. Na denním pořádku byly popravy, němečtí lékaři zde také prováděli pokusy na vězenkyních. Ze 130 tisíc žen, které prošly Ravensbrückem, jich nepřežilo 92 tisíc. Umíraly při práci i v plynových komorách, ale největší počet obětí měla na svědomí epidemie tyfu, přestože většina vězněných byla proti němu přeočkována.

Po návratu ji nepoznala ani matka

Na konci války Němci před postupující Rudou armádou tábor evakuovali a zhruba 20 tisíc vězňů vyrazilo na takzvaný pochod smrti. Libuši Nachtmannové se z něj podařilo uniknout. Uprchlých vězeňkyň se ujali Rusové a po karanténě kvůli hrozbě tyfu se v červnu 1945 vrátila do Roudnice.

„Maminka mě vyhlížela na nádraží, prošla jsem kolem ní, ale nepoznala mě. Tak jsem prošla znovu, zase se dívala skrz mě k vlaku. Vůbec mě nepoznala,“ popsala Nachtmannová.

Po válce se provdala, dostudovala farmacii a pracovala ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Zemřela v roce 2013.

Osud Libuše Nachtmannové zaznamenal digitální archiv Paměti národa. Sdružení Post Bellum v jeho rámci pořádá projekt Příběhy 20. století, který shromažďuje zapomenuté pamětníky zlomových okamžiků minulého století v Česku.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek.
O dotace na nové kotle budou zájemci v kraji žádat už jen elektronicky

O oblíbenou kotlíkovou dotaci na výměnu starých kotlů v Ústeckém kraji půjde nově žádat pouze elektronicky. Už nyní si zájemci mohou formuláře na webu kraje...  celý článek

Ředitel gymnázia měl údajně obtěžovat studentky. Soud mu vyměřil tříletou...
Ústí chce udržet učitele v problémových čtvrtích, dostanou peníze navíc

Vulgárním nadávkám i vyhrožování násilím neustále čelí učitelé základních škol v ústeckých čtvrtích Předlice a Mojžíř, které patří k vyloučeným lokalitám....  celý článek

Strážník a amatérský historik Tomáš Rotbauer.
Důl Richard žádný nacistický poklad neukrývá, říká amatérský historik

Závaly hluboko v útrobách bývalé nacistické podzemní továrny v dole Richard u Litoměřic jsou dodnes neprozkoumané. Roky se o nich tradovalo, že je při ústupu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.