Výzkumníci oslovili v první polovině října reprezentativní vzorek 1 277 lidí starších 18 let a nechali je vybrat ze čtyř možností, co podle nich chtěli účastníci akcí především vyjádřit. Že to byla obava z rostoucí kriminality, si myslí skoro polovina dotázaných.
Podle čtvrtiny lidí chtěli demonstranti poukázat na liknavý přístup státu a podle další čtvrtiny kritizovat zneužívání dávek. S tím, že demonstranti chtěli především zastrašit Romy, se ztotožnilo jen šest procent lidí.
"Názor, že protestující byli vedeni snahou zastrašit Romy, se relativně nejčastěji objevuje u lidí, kteří nemají na Romy vyhraněný názor. Sami nevědí, jestli se jich bojí. A také u lidí, kteří se Romů nebojí a nesouhlasí se skupinami nebo jednotlivci, kteří vůči romské menšině vystupují silou," analyzuje podrobnější údaje z průzkumu závěrečná zpráva výzkumníků.
Názory dotázaných se shodovaly bez ohledu na jejich věk a vzdělání. Jen levicově orientovaní voliči častěji zastávali názor, že lidé na Šluknovsku chtějí poukázat na liknavý přístup státu a pravicoví se častěji přikláněli ke strachu před kriminalitou.
Většina lidí se Romů nebojí a nemá ráda násilníky
Možnost, že demonstranti protestovali proti zneužívání sociálních dávek, nejčastěji zatrhli lidé, kteří také uvedli, že se Romů bojí a proto souhlasí s těmi, kteří proti nim vystupují silou.
V této otázce je česká společnost rozpolcená. Na otázku, jestli se bojí Romů, odpovědělo 44 procent dotázaných "ano" a stejný počet "ne". Zbytek zvolil únikovou variantu "nevím".
Naopak u otázky, jestli jsou jim sympatická hnutí a lidé, kteří proti Romům vystupují silou, odpovědělo přes polovinu respondentů, že nejsou a čtvrtina nevěděla.
"Pokud obě otázky zkombinujeme, ukazuje se, že ve společnosti je nejpočetnější skupina lidí, kteří se Romů nebojí a násilný postup proti nim neschvalují," konstatuje STEM.