Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kopec u Radčic lidé zřejmě považovali za magický, leží tam dva tisíce těl

  19:19aktualizováno  19:19
Kde se vzaly u Mariánských Radčic na Mostecku dva tisíce středověkých hrobů a jak vypadaly tehdejší pohřební rituály, na to má dát odpověď průzkum tohoto unikátního pohřebiště. Archeolog Petr Čech v rozhovoru MF DNES řekl, že není v Česku známé místo, kde by byla taková koncentrace hrobů.

Archeolog Petr Čech na pohřebišti s lomem Bílina v pozadí. | foto: Tomáš Kassal, 5plus2.cz

Za několik let pole a pastviny nad Lomským potokem za Mariánskými Radčicemi zmizí kvůli těžbě uhlí. Do té doby musejí lokalitu, kde kdysi stávala obec Nesvětice, důkladně prozkoumat archeologové.

Jejich práce na místě je z různých důvodů unikátní. Jednak tu jako první v Evropě provádějí archeologii druhé světové války a jednak o pár set metrů dál zkoumají lokalitu, kde je obrovské středověké pohřebiště, největší v Česku (blíže o tom zde).

„Celkový počet hrobů odhadujeme až na dva tisíce,“ uvádí vedoucí výzkumu Petr Čech z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Byl pro vás objev středověkého pohřebiště v této lokalitě překvapením?Pohřebiště Nesvětice je známé už od 50. let 20. století. Když došlo ke kolektivizaci zemědělství a původní pastvina, která se nacházela ve svahu, se změnila v pole, tak z něj okamžitě začali vyorávat náhrobníky, velké kamenné desky. Vypadá to, že to byla otázka sociálního postavení. Kdo na to měl, mohl si nechat vyrobit a postavit velký kámen. Pak tu probíhaly menší výzkumy a od roku 1983 zde začíná aktivita archeologů, která vyvrcholila v letech 1984 až 1988, kdy probíhal zjišťovací archeologický výzkum. Nalezli tu i kamenné základy. V jednom případě to byl kostel z konce 12. nebo počátku 13. století, který měl kamenný základ, a na něm byla dřevěná stavba, ve druhém případě velká kamenná architektura, která byla vrcholně středověkým domem ze 14. nebo 15. století.

Fotogalerie

Médii proběhla i zpráva o zajímavých nálezech mnoha záušnic. Co to bylo?
Už při prvních průzkumech se ukázalo, že některé hroby obsahují esovité záušnice. To je šperk typický pro Slovany od 10. do počátku 13. století. Záušnice proto, že se to nedávalo do uší, ale pomocí takových pentlí a šátečků vplétalo do vlasů kolem uší. A máme v hrobech bezesporu jedince, kteří jsou mužského pohlaví, ale přesto mají jednu nebo dvě záušnice vpletené do vlasů. Šperky byly z bronzu, potom z bronzu plátovaného stříbrem nebo ze stříbra. Závěr v 80. letech byl, že pohřebiště u Radčic je z 13. až 15. století. Protože roku 1238 je zmíněn Ludvík z Nesvětic, který svůj majetek převedl na cisterciácký klášter v Oseku, a pak máme vesnici Nesvětice, která je zmiňována ještě před husitskými válkami.

Vy jste ale zjistili něco jiného?
My jsme už v roce 2013 začali nacházet šperky, které jsou nepochybně z 11. století. A letošní sezona potvrdila závěry z minulých tří let, že námi zkoumané pohřebiště začíná v 11. století a že v 13. století končí. Takže kostel ze 14. až 15. století stál jinde a v lokalitě se nám promítají dvě časová období.

Jak vám pomohly s datováním pohřebiště mince, které jste tu našli?Letošní sezona byla kvůli datování velmi důležitá. Bylo nalezeno osm mincí. Zaprvé to byly čtyři denáry z doby knížete Vratislava II. z let 1061 až 1085. Pak tu byl nalezen velký brakteát (česká mince, často nerovná, takže se na ní nápisy smazávaly a brzy byla stažená z oběhu, pozn. red.) z první poloviny 13. století a jeden další ve velmi špatném stavu. Snad se povede změřit jeho průměr a tím se numismatikům podaří určit, jak je starý a kdo ho razil. A pak jsou to dva denáry krále Přemysla Otakara II. Vše raženo před rokem 1278. Zároveň ze vztahů na pohřebišti vyplývá, že tito jedinci s mincemi ze 13. století byli nejmladšími zemřelými, kteří tu byli pochování.

Tedy že byli v horní vrstvě pohřebiště?
Ano. A pak je tu ještě jeden důležitý poznatek, který vyplývá ze 24 letmých výzkumů v Žatci a Bílině. Do druhé poloviny 13. století byli zemřelí ukládáni v typické poloze na zádech, nataženi a „dívající se“ k východu. Ale důležitá je poloha horních končetin – do této doby je mají složené podél těla. Teprve poté byly horní končetiny zkřížené na hrudi nebo na břiše nebo sepjaté. Ale to tady nemáme. Když vezmeme v úvahu, co známe ze Žatce a Bíliny, která je odsud 5 kilometrů, neměli bychom tady jít za 13. století.

Kolik hrobů jste odkryli?
Za čtyři sezony máme prozkoumáno něco přes pět set metrů čtverečních. K letošku se počet nalezených hrobů a vyzvednutých jedinců zastavil na čísle 612. To je neuvěřitelná koncentrace hrobů ve vrstvách nad sebou. Máme i opakované pohřby do hrobových jam.

Zkoumaný prostor

Archeologové a pyrotechnici společně zkoumají prostor, do kterého se za několik let posune těžba uhlí na dole Bílina u Mariánských Radčic. Prostor je před těžbou nutné vyčistit od nevybuchlé munice z druhé světové války, což pro Severočeské doly provádějí pracovníci Archeologického ústavu Akademie věd a Vojenského historického ústavu v rámci pětiletého projektu, který má příští rok končit. Další pětiletá spolupráce se ale chystá. Během záchranného výzkumu archeologové odhalují dělostřelecké pozice, které za války pomáhaly Němcům hlídat nedalekou chemičku před bombardováním Spojenců (psali jsme o tom zde).

Objevilo se číslo, že tady může být přes 1 500 hrobů?
Když vezmeme známou rozlohu pohřebiště podle výzkumů z let 1984 až 1988 a tím, co máme zjištěno my z výzkumu 2013 až 2016, tak bychom měli mít pod zemí ještě tisíc až tisíc pět set hrobů. Celkový počet hrobů tak po letošní sezoně můžeme odhadnout až na dva tisíce.

A proč to tak je, že je tu tolik pohřbených?
Už v 80. letech si všiml archeolog a historik Tomáš Velímský, že tady v údolí Lomského potoka byla raně středověká sídliště – vesnice, osady i dvorce. Ale chyběla k nim pohřebiště. Zemřelé tedy vozili i z velké vzdálenosti sem na ten kopec. Má dominantní polohu. Vidíme Bílinu, směrem na Teplice bylo hradiště v Zabrušanech, v Duchcově stál románský kostel, na počátku 13. století byl založen klášter v Oseku, v Mostě na Hněvíně bylo slovanské hradiště... Pro slovanské obyvatele v 10. až 13. století mělo tohle místo nějaký magický význam, na všechna ta místa bylo odsud vidět, proto sem mrtvé asi nosili.

Proč to skončilo?
Od druhé poloviny 13. století se v Čechách ustanovuje církevní správa, farní organizace. Od té doby i dole v údolí mají vesnice vlastní kostely a vlastní hřbitovy. Ale do té doby tady na kopci fungovalo centrální pohřebiště.

Tedy „centrální pohřebiště“. Bylo to u nás obvyklé?
Neobvyklé. Z raného středověku víme o řadových pohřebištích – hroby byly uspořádány do řad, které mohly mít až několik desítek jedinců. Ale ne takhle obrovské počty. To je výjimka, kterou v raně středověkých Čechách známe zatím jen odsud. Poznatky jsou, že se tady pohřbívalo tři sta let. Ale takové číslo nikdo nečekal.

Je to unikát v rámci Čech a Moravy? Nebo i v Evropě?
Raně středověká pohřebiště třeba v Bavorsku v době stěhování národů nebo na začátku středověku také mají desítky až stovky hrobů... Teď ale potřebujeme naše nálezy zpracovat a pak můžeme postoupit dál a začít srovnávat, rozhlédnout se v okolních zemích a porovnávat, jak to fungovalo tam.

Dá se z pohřebiště vyčíst něco zajímavého o tehdejším způsobu života? Ze šperků, milodarů, náhrobků...?
Ano. Měli bychom se nacházet na křesťanském pohřebišti. Ale víme, že ještě v 11. století pohanské kulty na venkově běžně fungovaly. Sám Kosmas nazývá obyvatele české kotliny polopohany. Tím se znovu dostáváme i k otázce, proč ty mrtvé nosili sem nahoru? Z průzkumu křesťanského kostela v této lokalitě víme, že uvnitř kostela hroby nebyly, uprostřed pohřebiště bylo volné místo. Mohly tam probíhat různé rituály? Byl tam dřevěný kostel? To nevíme. Ale zároveň na pohřebišti mezi milodary nalézáme i železné nože. Což by křesťan v hrobě mít neměl. Mince nalézáme v pravých dlaních, což je poplatek při vstupu do podsvětí, což je opět pohanský přežitek. Ale poloha na zádech, s pohledem k východu, to je opět poloha na kostelních pohřebištích. Je to prolínání pohanských reliktů a křesťanství.

Na místě zkoumáte i pozůstatky protiletadlového postavení z druhé světové války. Co jste našli?
V letech 1939 až 1945 postavili Němci v Záluží závod na výrobu syntetických pohonných hmot z hnědého uhlí. Šlo o strategickou surovinu. To si uvědomili spojenečtí plánovači a 12. května 1944 zahájili takzvanou Bitvu o paliva. Cílem těch bombardovacích náletů, především amerických, ale i britských, byl i mostecký hydrák neboli Sudetská továrna na pohonné hmoty. Němci ji bránili, vybudovali kolem dokola perimetr mohutné protiletadlové obrany. Z poválečného vojenského snímkování máme identifikováno celkem 27 míst, každý komplex sestával ze tří baterií a uvnitř bylo středisko řízení palby. Nachází se tady velké množství válečného odpadu, který tu zůstal.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jihočeské máslo od Madety bylo téměř vždy dražší než Alpenbutter od bavorské...
Policie dopadla zloděje, kteří ukradli a nejspíš prodali přes sto másel

Policie stíhá za krádež sto dvaceti kostek másla dvaatřicetiletou ženu z Litvínova a jejího o dvanáct let staršího komplice z Moravy. V říjnu společně ukradli...  celý článek

Bývalá sladovna v Žatci je jednou z řady místních objektů, které by se mohly...
Žatec se příští rok v létě dozví, jestli jeho památky budou v UNESCO

Radnice v Žatci oznámila, že se v létě 2018 dozví, jestli se místní chmelařské památky dostanou na seznam světového dědictví UNESCO. Do té doby organizace...  celý článek

Bezdomovecký příbytek pod Wilsonovým lesem v Brně.
Bezdomovec nechtěl odejít zpod mostu, na policisty vytáhl nunčaky

S pouty na rukou odváděli ve čtvrtek policisté bezdomovce, který nechtěl opustit své obydlí pod mostem v Teplicích. Muž přitom sám policii přivolal, aby...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.