Obnovu iniciovala předsedkyně sdružení Levil Vlasta Frýdlová, která ve Střížovicích žije.
"Koukali jsme na to z okna a říkali jsme si, že by bylo hezké, kdyby se to obnovilo," vrací se do doby, kdy ze studny zbyla jen betonová skruž obehnaná pletivem.
Originální barokní studna postavená roku 1695 se totiž přestěhovala do skanzenu v Zubrnicích.
"V 80. letech byla ves určená k likvidaci, postupně se to tady vylidňovalo. Studna se tehdy zachránila přesunem do skanzenu," popisuje Jiří Hons, který se na obnově díla podílel.
Po letech však bylo jasné, že vesnice kvůli těžbě uhlí nezanikne. Místní proto založili sdružení Levil a začali shánět peníze na vytvoření věrné kopie studny. Před čtyřmi lety uspěli v nadaci Via.
"První rok se vyčistilo okolí, vyboural se starý betonový podklad a udělal se okolo skruže nový," líčí Hons. Podezdívku tvoří pískovcové bloky, které sdružení dostalo darem.
Materiál musí být stejný jako původní
O rok později místní pokračovali stavbou vlastního přístřešku studny. V podmínkách pro udělení dotace stálo, že použité materiály musí být stejné jako ty původní.
"Z podkladů ze skanzenu jsme zjistili, že nohy konstrukce jsou z tvrdého dřeva. Město Ústí nad Labem nám za symbolický poplatek věnovalo dva buky. Jinak by nás to stálo hrozné peníze," popisuje Hons.
Pak přišla na řadu dřevěná střecha s šindelovou krytinou. Střížovičtí se snažili o co nejvěrnější stavební postupy jako v minulosti. Vyrobením věžičky s měděným pláštěm a její osazením jeřábem na místo však obnova podle Honse nekončí.
"Vzdáleným snem je udělat kopii zídky vlastní studny, nyní je tam pouze vrchní betonová skruž zakrytá deskami. Byla by to pěkná tečka, ale myslím, že je to na dlouhou dobu," naráží Hons na vysoké náklady.
