Radnice v Říčanech u Prahy pod jeho vedením sbírá jedno ocenění za druhým, spokojeni jsou zřejmě i občané.
V roce 2014 Vladimír Kořen starostovské křeslo obhájil, když jeho Sdružení nezávislých kandidátů Klidné město získalo 56 procent hlasů.
Profil Vladimíra Kořena
|
„Přesto každý den pochybuji o tom, jestli to dělám dobře. Pořád přemítám, zda už to nemám zabalit,“ říká dvaačtyřicetiletý Kořen.
Co vás na Říčanech uchvátilo natolik, že jste se tam rozhodl usadit?
Hledali jsme s manželkou místo v okolí Prahy, kde bychom se mohli utábořit. Nejprve jsme byli Kořenovi z Řepína u Kokořína, odkud jsem ale musel denně dojíždět 50 kilometrů do České televize. Hledali jsme dál a jednoho večera jsme zastavili na krásně osvětleném říčanském náměstí. Bylo rozhodnuto, začali jsme kořenit v Říčanech. Naše stěhování ale dopadlo tak, že já jsem skončil v Motole a manželka ve vinohradské nemocnici. Měli jsme vážnou autonehodu.
Nelákalo vás přeci jen usadit se v Praze, kam jste z Teplic přišel za studiemi?
V Praze jsem se cítil ztracený. Pokaždé jsem tam na eskalátorech hledal známou tvář a měl jsem radost, když jsem ji po dvou týdnech skutečně našel. Výhodou menšího města je, že potkáváte známé lidi. Patříte do nějaké komunity. Víte, že nejste ztraceni, a když potřebujete pomoci, tak se máte na koho obrátit.
Teď se obracejí lidé zejména na vás, protože jste od roku 2010 v Říčanech starostou. Proč jste vstoupil do politiky?
Do komunálních voleb mě lákali už v roce 2002, chtěli využít známou tvář. Tehdy jsem to odmítl, protože pro novináře je hrozně těžké vstoupit do světa politiky a svět novinařiny nikdy nechci opustit. Ale kolem roku 2007 jsem začal sledovat, že se na radnici dějí věci, které mohou nenávratně změnit tvář města, jež mě uchvátila. Kříží se tu zájmy nejrůznějších developerských skupin, ale město samotné je jim ukradené. Tehdejší radnice nebyla dost silná na to, aby takovému rozvoji bránila. Ani nechtěla. To mě a sousedy motivovalo k tomu, že musí nastat změna.
V roce 2010 vaše Klidné město získalo 40 procent hlasů, v roce 2014 ještě více. Jak si vysvětlujete takový úspěch?
Byli jsme sice amatéři, ale dokázali jsme držet slovo. My se nemůžeme od voličů vzdálit, to je kouzlo malého města, kde musíte věci řešit v překvapivých detailech. Když při investici v kulturáku zapomenete na nějaký spolek, který prostory využívá, tak se hned ozve a čeká, že to začnete řešit. Osobně, pružně a okamžitě. Navíc přicházíme s projekty, které mají občany do rozhodování o městě zapojit. Třeba projekt Řídím Říčany, kdy se prostřednictvím hlasovacího systému ptáme lidí například na to, jak využít nádražní budovu nebo do čeho investovat.
Přitom byste mohli rozhodovat sami, vždyť držíte 14 křesel v 21členném zastupitelstvu...
Ano, ale poslední volební výsledek je až moc dobrý. Jsme příliš silní a uvnitř našeho uskupení začínají vznikat různé názorové proudy. Kdybychom byli pod tlakem koaličního partnera, tak bychom byli soudržnější. Dvojkoalice je totiž podle mě nejlepší formou řízení obce, ale i státu. Pramení z ní výrazná akceschopnost a tah na branku. Jeden partner žene druhého dopředu.
S developery bojujete stále?
Ano, protože jde o velmi atraktivní region. Někteří developeři vědí, že dobrý vztah s městem je nutná podmínka pro jejich fungování. Chápou, že svým podnikáním zatíží infrastrukturu, a tak dávají příspěvek městu. Jsou ale i takoví, kteří do našeho města vtrhnou velmi natvrdo a hrozí náhradami škod při změnách územního plánu.
Troufl byste si na město o velikosti Teplic? Nebo na kraj?
Kdykoli se blíží nějaké volby, tak mě různé subjekty přemlouvají, abych se k nim přidal. Mnohdy je to pro mě velkou poctou. Zatím jsem vše odmítl. Necítím ten drive, který člověk potřebuje mít pro prosazení svých názorů. Spousta lidí hledá v politice prostor pro sebeuplatnění a budování image, já se však do politiky dostal jen na základě obrany svého prostoru. Každý den si říkám, zda to nedělám blbě. Pořád přemítám, jestli to už nezabalit.
Sledujete politickou scénu v Teplicích?
Samozřejmě sleduji. Teplická komunální politika byla vždy originální, ať už si vezmete primátora Kuberu, nebo třeba Dominika Feriho. Je to prostředím lázeňského města s bohatou historií, ale i kulturní svobodou, která tam byla cítit už před Listopadem. Teplice jsou originální kotel, v němž se vždy uvaří něco chutného. Je příjemné sledovat, kam se vyvíjejí.
Když jste usedl do křesla starosty, musel jste opustit zpravodajství České televize. Stále ale moderujete pořady o vědě a přírodě. Co pro vás tato práce znamená?
Naprosté uvolnění. Zázraky přírody jsou pro mě oázou, kam si chodím odpočinout. Být starostou totiž znamená vypořádávat se se starostmi. Je to proud stížností a problémů a všichni očekávají, že je vyřešíte. Potřebujete očistu, ať jsou to známky, ryby, nebo Zázraky přírody.
