Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Děti z Chanova chtějí žít jinak. Doma jim ale neporadí, jak to udělat

  9:17aktualizováno  9:17
Dětem z nechvalně známého mosteckého sídliště Chanov paradoxně brání jejich vlastní rodiny v tom, aby se měly v budoucnu lépe. Protože je neučí pořádku, pravidlům, disciplíně. MF DNES zjišťovala, jak tam vlastně žijí.

Žáci vyšších ročníků chanovské školy. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

V základní škole na sídlišti Chanov už začne hodina, ale jeden ze žáků teprve zvoní u hlavního vstupu. „Jdeš pozdě!“ zlobí se uklízečka. „My nevěděli,“ omlouvá chlapce jeho matka stojící kousek od vchodu.

Fotogalerie

Drobnost? Možná. Ale je to detail, který mnohé vypovídá o prostředí, v němž chanovské děti vyrůstají. Je to poznat i na některých z nich při vyučování.

Deváťák David na začátku hodiny dvěma tyčkami bubnuje do lavice, do toho podupává. Zní to skvěle, drží rytmus.

„Mě muzika baví. Originál, ne?“ komentuje své počínání mládenec. Chlapci i dívky kolem něj se smějí.

Žáci se nechají strhnout nezkrotným živlem

Je to zábava. Pro ně. Právě taková neřízená střela jako David přitom dokáže učiteli rozbít každou hodinu. Děti se raději nechají strhnout nezkrotným živlem, než poslouchat pro ně nudný výklad.

Po čem touží? Čím by chtěly být? Někdo se chystá na cukráře, někdo na elektrikáře, další na zahradnici. David tvrdí, že chce být automechanikem a žít ve Švýcarsku. „Chtěl bych to tam poznat,“ odpovídá na dotaz, proč právě tam.

„Půjdu na učňák na truhlařinu,“ říká deváťačka Selina. Už zkoušela vyrábět dřevěná srdíčka, vyřezávat je a brousit, pak zdobit. „Mám ráda pěkné věci,“ říká dívka.

Sídliště Chanov

Vzniklo v roce 1978 pro část obyvatel starého Mostu, který byl zbouraný kvůli těžbě uhlí. Vyrostla tam škola, obchodní centrum a třináct panelových domů se stovkami bytů, do nichž se zpočátku nastěhovali jak Romové, tak bílí nájemníci. Postupem let se ale ze sídliště stalo nejznámější romské ghetto v Česku. Symbolem sídliště jsou „průhledné“ paneláky, zničené tak, že je jimi vidět na druhou stranu. V minulých letech byly už dva zbourané, nyní chce město Most zbourat další dva. Na sídlišti stále žije kolem tisícovky obyvatel. Do školy chodí asi 220 dětí, které si tam přenášejí problémy z domova – včetně špatných vzájemných vztahů, které často panují mezi jejich rodiči.

Je ale otázka, jak dlouho v učení vydrží. Další děti, hlavně dívky, vůbec netuší, co přesně by chtěly dělat. Není to nic divného. Neví, co budou dělat, protože nevidí na sídlišti žádný vzor.

Nechápou, co je dostávat plat

Když ředitelka chanovské základní školy Monika Kynclová řekne, že učitelé dostávají plat, tak oni vůbec netuší, co to plat je. Rodiče dostávají peníze z úřadu práce.

Nemají představu, že chodíte do práce, za to dostáváte plat a z toho živíte rodinu. Oni chodí pro peníze na úřad práce,“ vysvětluje Kynclová.

Nejistota ohledně budoucnosti je to, co děti z Chanova spojuje. Ukazuje to rychlý dotazník mezi několika náhodně vybranými dětmi z druhého stupně.

Škola je baví jen občas, ale všechny se prý chtějí něčím vyučit nebo vystudovat.

Až budou velké, chtějí žít kdekoliv, kromě sídliště Chanov – nejlépe v zahraničí. A kdo je jejich vzor? Nejčastější odpověď: nikdo.

Rodiny dětem vstup do života neulehčují. Někteří rodiče svým potomkům ustupují tak dlouho, až se od nich nechají vydírat. Nebo dochází k opačným extrémům. Děti jsou týrané a samy prosí učitelky, aby je poslaly do dětského domova...

Škola se snaží vychovávat i rodiče

Nejsou ale takové všechny. „Je tu celá řada rodin, které opravdu fungují skvěle a z jejich dětí by něco mohlo být. My je ale potřebujeme vytáhnout,“ říká ředitelka.

Škola se tak snaží vychovávat i rodiče. Po několika letech se povedlo je naučit, že je potřeba děti, které do školy nepřijdou, opravdu omluvit. Dokonce to někteří dělají i předem.

Většinou ale stejně vliv rodiny přebije snahu školy. „My je můžeme naučit nějaké disciplíně. Ale působení školy je příliš krátké. Když si musí vybrat, zda poslouchat doma rodiče nebo ve škole, spíš si vyberou rodiče,“ přiznává Kynclová.

Možná i proto, že to je pohodlnější i pro děti. Dnes musí vstávat na osmou do školy, zatímco doma ještě rodiče spí.

Svačinu máma donese později. Ale za pár let budou moci spát taky. A až se probudí, tak si pro peníze dojedou na úřad práce. Jako to dělá většina sídliště.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Muž zmlátil svého známého, mrtvola plná šrámů se pak našla ve vodě

Kriminalisté obvinili z pokusu o vraždu čtyřiapadesátiletého muže z Chomutovska. Při hádce napadl svého o dvanáct let mladšího známého, jehož tělo bylo v...  celý článek

Jihočeské máslo od Madety bylo téměř vždy dražší než Alpenbutter od bavorské...
Policie dopadla zloděje, kteří ukradli a nejspíš prodali přes sto másel

Policie stíhá za krádež sto dvaceti kostek másla dvaatřicetiletou ženu z Litvínova a jejího o dvanáct let staršího komplice z Moravy. V říjnu společně ukradli...  celý článek

Dům naproti žateckému pivovaru, ve kterém má vzniknout po opravě muzeum.
Muzeum pivovarnictví v Žatci má skluz, pivovar už ale chystá exponáty

Opravu zchátralého domu ve svém sousedství připravuje žatecký pivovar, který počítá s tím, že tam otevře Muzeum pivovarnictví. Projekt za 14 milionů korun však...  celý článek

Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?
Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?

Sehnat práci s dítětem se dá, jen se na to musí správně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.