Sesuv zavalil stavbu posledního úseku dálnice D8 přes České středohoří v červnu...

Sesuv zavalil stavbu posledního úseku dálnice D8 přes České středohoří v červnu 2013. | foto: Roman Čmelík

Poslední úsek D8 se kvůli opatřením proti sesuvu prodraží o další miliardu

  • 21
O dalších 1,2 miliardy korun se kvůli opatřením, která mají zabránit rizikům dalších sesuvů, navýší cena 16,4 kilometru dlouhého posledního chybějícího úseku dálnice D8 přes České středohoří. A je otázkou, zda to bude stačit.

Úsek se začal stavět v roce 2007 (psali jsme o tom zde). Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) odhad v roce 1993 počítal s cenou 3 miliardy.

V roce 2007 Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vysoutěžilo stavbu za 9,9 miliardy korun.

Stát už ale zaplatil přes 14 miliard. A je otázkou, kde až se nakonec účet zastaví.

„Aktuálně změny na stavbě navyšují cenu o 1,2 miliardy,“ sdělil MF DNES mluvčí ŘSD Jan Studecký.

Potíže na autostrádě, která se má otevřít 17. prosince, se totiž vrší. Svah nad Prackovickou estakádou se začal hýbat, pilíře mostu klesají a stěny dálnice pod Dobkovičkami začaly padat na trasu. Proto se nyní urychleně buduje další kotvení.

Probíhá kotvení pilotové stěny

„Na zmiňované pilotové stěně se nyní doplňuje její kotvení. Byly zde naměřené vyšší tlaky a pohyby, které poukázaly na postupně se vyvíjející deformaci stěny,“ potvrdil Studecký. Zajištění stěn padajících na těleso dálnice podle něj bude stát 67 milionů korun.

Další stovky milionů korun stojí odtěžení a zajištění sesuvu z roku 2013 a současná stabilizace náspu a pilířů na Prackovické estakádě.

Kromě toho se na D8 v místě zahrnutí sesuvem pod lomem Dobkovičky muselo postavit 13 odvodňovacích pilířů, odvodňovací kanál a u Prackovické estakády štěrkové odvodňovací stěny. Jen zajištění estakády bude stát 68 milionů korun.

Muselo se odtěžit 34 tisíc kubíků násypu, který je nahrazený lehčeným kamenivem. Zhotovitel stavby nyní zpracovává návrh technického řešení stabilizace opěry.

Hotovo má být do 5. prosince

„Předpokládáme, že práce včetně obnovení konstrukčních vrstev vozovky budou hotové do 5. prosince,“ popsal Studecký a doplnil, že tyto práce přijdou na 626,7 milionu.

Účet za poslední úsek dálnice, po němž se mělo jezdit už v roce 2008, šplhá dál, protože D8 má v sesuvném území potíže i jinde.

Stabilizovat se musely třeba i ujíždějící zárubně zdi před tunelem Prackovice, což podle ŘSD stálo 54,8 milionu. Odvodňovací strouha pod lomem Dobkovičky pak stála 70 milionů.

Podle uznávaného geologa Vladimíra Cajze ale ani miliony zaplacené za stabilizaci Prackovické estakády nepomohou.

„Když o stavbě rozhodují politici a ne odborníci, je to špatně. Nad Prackovicemi a estakádou jsou tisíce let staré kerné sesuvy, vlastně obrovský blok utržený z masivu Kubačka,“ vysvětluje Cajz.

Utržená kra rotuje, varuje geolog

Celá utržená kra podle něj rotuje a je tu možnost, že se sesouvá a tlačí celou svou vahou na staré sesuvné akumulace, na nichž jsou estakáda i násep před ní postavené.

„Pokud tomu tak skutečně je, bude třeba stabilizovat či odtěžit statisíce či miliony metrů krychlových horniny a žádné vylehčení náspu nemůže pomoci,“ upřesnil Cajz při pohledu na odtržený masiv, kde stromy nerostou rovně, ale do oblouku.

„To je kvůli pohybu půdy a říká se tomu jevu opilý les,“ podotýká geolog. „Je tu navíc možnost, že pylony Prackovické estakády nemusí být dostatečně zakotvené,“ dodal Cajz, který ale stejně jako veřejnost nemá kvůli informačnímu embargu přístup k výsledkům aktuálně prováděných měření.

Přesto se stále jasněji ukazuje, že geologové měli od začátku pravdu v tom, že D8 se v nestabilním území neměla stavět.

Kritizoval to již v roce 2003 i ombudsman Otakar Motejl, když řekl, že ministerstvo životního prostředí za ministra Miloše Kužvarta navíc povolilo stavbu trasy přes České středohoří. Zákon přitom říkal, že dálnice se v CHKO stavět nesmí.

Tunel Kubačka byl kompromis

Tvrdou kritikou nešetřil ani ŘSD za to, že ač mělo za úkol od vlády posoudit variantu s tunelem Kubačka, odmítlo to udělat.

„Mělo by být úkolem nezávislé státní správy, aby veškeré skutečnosti rozkryla a zajistila objektivní posouzení,“ řekl nedávno zástupce současné ombudsmanky Stanislav Křeček.

Podle Cajze, který s kolegou Zdeňkem Hrochem psal v roce 1995 posudky varující před vedením D8 přes Středohoří, ale původní návrh alternativní trasy vypadal ještě úplně jinak.

„Kubačka, to byl kompromis na poslední chvíli, ovšem stále lepší než současná varianta. Ideální a nejbezpečnější byla navrhovaná trasa od Lovosic okolo Chotiměře do tunelu, který by začínal u Hrušovky a ústil až u Řehlovic. Byla to přímá trasa v nejméně problematickém území s tříkilometrovým tunelem. Už mohl dávno stát a byl by o moc levnější než nedostavěná současná trasa, která je navíc proti zmíněné variantě o 4 kilometry delší,“ dodal Cajz.