Takto se děti z nultého ročníku Základní školy Vojnovičova v Ústí nad Labem učí na školním hřišti rozeznávat barvy.

Takto se děti z nultého ročníku Základní školy Vojnovičova v Ústí nad Labem učí na školním hřišti rozeznávat barvy. | foto: Karel Pešek, MAFRA

Přibylo dětí, které se nedomluví. Zájem o nulté ročníky ZŠ je obrovský

  • 3
Ústecký kraj otevřel nejvíc nultých přípravných ročníků základních škol v celém Česku. Zájem o ně je přesto tak velký, že krajský úřad letos musel zpřísnit podmínky pro přijetí dětí. Šestiletých, kteří ještě nezvládnou nástup do první třídy, je totiž stále víc.

"Jsou u nás děti hlavně ze sociálně slabých rodin, které rodiče neumí připravit na školu. Neumí třeba držet tužku, vůbec používat pastelky, neznají barvy, neumí vysvětlit pojem ovoce a zelenina. A jsou hodně nesamostatné, až u nás se učí oblékat, aby si vše na sebe vzaly správně," přiblížila ředitelka mostecké 4. ZŠ Václava Talicha Alena Lorencová.

Přípravné třídy

Ústecký kraj 81 tříd; 987 dětí
Moravskoslezský kraj 30 tříd; 381 dětí
Karlovarský kraj 24 tříd; 315 dětí
Jihomoravský kraj 16 tříd; 193 dětí
Středočeský kraj 14 tříd; 168 dětí
Plzeňský kraj 13 tříd; 138 dětí
Královéhradecký kraj 10 tříd; 120 dětí
Kraj Vysočina 9 tříd; 127 dětí
Pardubický kraj 9 tříd; 95 dětí
Liberecký kraj 7 tříd; 77 dětí
Olomoucký kraj 6 tříd; 65 dětí
Jihočeský kraj 3 třídy; 37 dětí
Zlínský kraj 1 třída; 14 dětí

Loni v Ústeckém kraji chodilo do 81 přípravných tříd 987 dětí a letos ještě několik dalších tříd přibylo. Jsou v každém větším městě.

Dokonce i v Moravskoslezském kraji, který je v počtu nultých tříd na druhém místě, jich je přitom jen třicet a v jižních Čechách dokonce pouze tři a ve Zlínském kraji jediná.

"Největší počet přípravných tříd v zemi máme proto, že je tu tolik vyloučených lokalit. Ale také je tu spousta dětí, které chodily do školky, ale přípravný ročník potřebují, protože rodiče mají ekonomické problémy," říká ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Ústeckého kraje Blahoslava Pekařová.

Přibylo dětí, které neumějí mluvit, říká psycholožka

Největší problém dětí, pro které je přípravný ročník určený, je podle ní v tom, že neumějí mluvit.

"Špatně se domluví, mají malou slovní zásobu a rozsáhlé řečové vady. Těch přibylo geometrickou řadou. Tyto děti potom špatně vyslovují, mají problém dobře psát, číst i komunikovat se spolužáky, aby nebyly terčem posměchu," poznamenala Pekařová.

Přípravné třídy jsou určené převážně pro děti ze sociálně slabých a znevýhodněných rodin a pro ty, které rodiče neposílaly do mateřských škol. Přípravná třída by měla jejich handicap vyrovnat.

"Je to takový pomocný mezistupeň mezi školkou a školou. Děti se učí přivyknout školnímu režimu, na osmou hodinu chodit do školy, pak se učíme alespoň patnáct minut udržet pozornost. Někdo potřebuje víc času, aby dozrál, šest let je pro něj prostě málo," přiblížila učitelka 0. A ústecké Základní školy Vojnovičova Vladimíra Ziková.

Zájem o nulté ročníky je velký

Přípravné třídy v kraji fungují již od roku 1995, tehdy začínaly jako experimentální. Teprve od roku 2005 jejich vznik posvětil školský zákon. Zájem o ně je velký.

"Rodičů, kteří mají zájem dát dítě do přípravné třídy je mnohem víc, než můžeme přijmout," přiblížila ředitelka Lorencová.

Přípravné třídy jsou však drahé. Stát musí kromě učitelů platit i asistenty, třídy přitom mohou být jen pro 10, maximálně 15 dětí.

V Ústeckém kraji tak letos při zařazování dětí do přípravné třídy měly přednost ty, které nechodily do mateřské školy. Dále pak děti rodičů, kteří pobírají sociální dávky nebo děti matek samoživitelek, které si nemohou dovolit platit školku.