Své postřehy ke směřování města mohou magistrátu předložit i sami obyvatelé, a to až do konce letošního roku.
Magistrát k tomuto kroku přistoupil proto, že současný územní plán se laicky řečeno nepovedl, některé jeho části byly dokonce úspěšně napadeny u soudu.
Město například čelilo žalobě kvůli způsobu zakreslení a povolení výstavby obchodního centra na Střekově, kterou prohrálo. Nezávislí architekti pak kritizovali roztříštěnost ve vymezování ploch.
„Územní plán obsahuje v současnosti osm takzvaných zrušených částí územního plánu na základě přezkumu krajského soudu nebo krajského úřadu. Například kvůli špatně vyhodnocenému stavu v území v rámci doplňujících průzkumů a rozborů,“ upřesnila mluvčí magistrátu Romana Macová.
O podobě nového plánu rozhodne architekt, jenž vzejde z výběrového řízení. Musí však respektovat požadavky města. Jasné je prozatím například to, že nepřibudou obytné plochy, jichž je podle vyjádření magistrátu dost.
Schvalování návrhu v roce 2019
„Územní plán se obyčejně zpracovává na výhled přibližně patnácti let, toto ale není v zákoně zakotveno. V současné době je zpracován předběžný harmonogram, který předpokládá vydání územního plánu v roce 2023. Cena vypracování vzejde z výběrového řízení, předpoklad je zhruba 18 milionů korun,“ sdělil Pavel Nepivoda, vedoucí oddělení územního plánování ústecké radnice.
Nejbližším krokem je teď zpracování návrhu zadání územního plánu, které provede pořizovatel, tedy město, a pověřený městský zastupitel David Daduč. Návrh pak bude veřejně projednán a předložen ke schválení zastupitelstvem. To by mělo být v roce 2019.
Nejen některým odborníkům, ale i ústecké veřejnosti se ovšem nelíbí postup radnice při zpracování celého konceptu.
Už před časem poslalo šestnáct ústeckých architektů a inženýrů otevřený dopis primátorce Věře Nechybové a zastupitelům Ústí, kritizují v něm přípravy i neprůhlednost celé akce. To samé si myslí i Jan Kvapil, předseda ústeckého sdružení Stop tunelům.
„Informace o vznikajícím územním plánu, které jdou z magistrátu k veřejnosti, jsou podle mě nedostatečné. Mám z toho celého obavu, protože nejsou nastaveny vhodné podmínky pro vytvoření kvalitního územního plánu. Nemáme nic v ruce, takže nemůžeme dát připomínky nebo se podívat, jak je věc plánována,“ poznamenal Kvapil.
Do ústecké infrastruktury by podle plánu mohly nově přibýt tunely a dva železniční mosty přes Labe. Nové mosty chce stavět radnice kvůli zkušenostem s povodněmi. V té době musely být kvůli velké vodě uzavřeny oba ústecké mosty a doprava kolabovala.
Vysokorychlostní trať
Mariánský most by se měl propojit s železničním uzlem směrem na Děčín a ústit do tunelů pod Mariánskou skálou. Jde o jednu z možných variant souvisejících s výstavbou vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan. Na jejím plánování nyní pracují čeští a němečtí geologové.
„Dáváme dohromady data pro vytvoření 3D geologického modelu. Podle něj se vybere nejoptimálnější trasa tunelů přes Krušné hory a České středohoří,“ řekl Vladislav Rapprich, geolog a vulkanolog z České geologické služby.
Podle plánu povede dráha z Prahy po levém břehu Labe až k Lovosicím. Tak se napojí na nový most a najede do tunelu. Ten povede skrz Středohoří a vyústí na ústeckém Střekově.
Přes most přejede na západní nádraží. Vydá se po táhlém oblouku do tunelu pod Krušnými horami a vyjede u Pirny. Vše je součástí železničního koridoru, který má spojit Evropu od Hamburku po Řecko.
„Ověřujeme průběh některých geologických struktur, které by se mohly nepříznivě projevit při ražbách tunelů. Tuhle fázi budeme končit v roce 2019. Následovat budou technické přípravy a geologické práce. Samotná rychlodráha by pak měla fungovat od roku 2035,“ doplnil Rapprich.
