„Vše je jednou poprvé, nikdo se ředitelem zoo nenarodil. Většina ředitelů českých zoo, co znám, nepůsobila před svým nástupem ve vysokých manažerských funkcích. Za mnohem důležitější považuji znalost prostředí ústecké i jiných zoo a životní zkušenosti,“ říká Bálek.
Jiří BálekAbsolvoval ústecké gymnázium a poté v Praze dvouletou nástavbu chovatel cizokrajných zvířat. Své první zaměstnání před 32 lety získal právě v ústecké zoo, kde pracoval v kulturně výchovném oddělení. Mimo jiné také působil jako kameraman České televize, pracoval v magazínu Koktejl a dnes má svou vlastní televizi Lemuria TV. Ředitelem ústecké zoo se stal 1. března, v květnu oslaví padesátiny. |
Jste častým návštěvníkem ústecké zoo?
Jako rodilý Ústečák jsem byl v naší zoo od malička skoro pořád. Jako středoškolák jsem pak pomáhal chovatelům při víkendových službách na exotáriu i na jiných úsecích. A ústecká zoo byla i mým prvním zaměstnáním. Pokud jednou pracujete v zoo a propadnete tomu, stane se to pro vás srdeční záležitostí. I když jsem se později zatoulal pracovně jinam, pořád jsem se do ní rád vracel a rád spolupracoval.
Ve své koncepci jste psal, že rozvoj zoo byl v posledních letech na okraji zájmu. V čem tedy podle vás zoo nejvíce stagnovala?
Stagnovala v rozvoji. Poslední nový pavilon byl otevřen před deseti lety. Obrovský dluh, odhadem kolem 80 milionů, máme v zanedbané údržbě. V podstatě na cokoliv se podíváte, to volá po rekonstrukci. Zatímco mnoho jiných srovnatelných českých zahrad otevíralo nové pavilony a expozice, podívejme se třeba do Plzně, Ostravy či Zlína, v Ústí se rozpadalo exotárium, pavilon opic, antilopárna, pavilon žiraf a nosorožců, nevyhovující je bornejský pavilon, tristní je ustájení vzácných oslů somálských…
Podle poslední výroční zprávy za rok 2013 byla hospodářská bilance zoo plus 66 tisíc. Je to výsledek, který takovému typu a velikosti zoo odpovídá?
Ústecká zoo, jako příspěvková organizace, je z principu neziskovou. Vše, co vydělá v doplňkové činnosti, prodejem suvenýrů či pronájmy, jde do hlavní činnosti, tedy toho, co lze shrnout pod základní funkci moderních zoo - chov zejména vzácných a ohrožených zvířat, vzdělávání, výzkum a relaxace obyvatel. Tedy účelem hospodaření není vytvoření zisku. Mnohem důležitější ukazatel je soběstačnost - poměr vlastních příjmů, zejména ze vstupného, ale i z doplňkové činnosti, k dotacím od zřizovatele.
Jak jste také uváděl v koncepci, ústecká zoo má nejnižší soběstačnost v rámci Unie českých a slovenských zahrad. Jak si to vysvětlujete?
Soběstačnost ústecké zoo v roce 2014 byla 31 procent. Je to jedno z nejnižších čísel mezi českými zoo. Většina z nich se pohybuje mezi 40 a 70 procenty soběstačnosti. Nízká soběstačnost úzce souvisí s nízkými příjmy a ty zase úzce souvisejí s nízkou návštěvností. Tu máme také jednu z nejnižších. Pokud chceme toto číslo změnit, musíme přilákat více návštěvníků. Spokojených návštěvníků, protože to je pro nás nejlepší reklama. Měli bychom se určitě dostat nad 40 procent, budu-li se zatím držet při zemi.
Jako jeden z receptů na zvýšení návštěvnosti uvádíte, že lze nabídnout vstupenky, které by vstup do zoo propojily s dalšími službami v Ústí, třeba s návštěvou muzea či obědem na Větruši. Fungují podobné balíčky i v jiných zoo v Česku?
Bývají různé vzájemné slevy na vstupném, například zoo Dvůr Králové a Kuks. Přímo tento nápad jsem zatím u jiné zoo neobjevil, čímž nevylučuji, že existuje. Moje představa je zkusit ho zejména pro „přespolní“ a pro turisty z Německa.
Zoo chcete zaměřit na faunu jihovýchodní Asie, z tohoto důvodu hodláte zoo zapojit do sdružení SEAZA. Jak bude těžké zoo začlenit a co členství v tomto sdružení zahradě přinese?
Do sdružení SEAZA jsme odeslali přihlášku a nyní budeme čekat na přijetí mezi přidružené členy, řádným členem se může stát jen zoo sídlící v jihovýchodní Asii. Pochopitelně jsme museli zaslat i podrobné údaje o naší zoo, zejména o zapojení do záchranných programů a též projektů in-situ. Ty máme od dubna dokonce dva, vedle dlouholetého projektu Pesisir Balikpapan na Borneu nyní podporujeme i výzkum a ochranu nártounů filipínských projektem Tarsius. Takže v oblasti jihovýchodní Asie vlastně už působíme. Spolupráce s tamními zoologickými zahradami nám může pomoci v zapojení do chovných programů vzácných asijských zvířat.
V čem tkví z návštěvnického hlediska přednost toho, že se zoo bude soustředit na faunu jihovýchodní Asie, a jak dlouho by tato proměna zoo mohla trvat?
V Ústeckém kraji jsou tři zoo, a pokud chceme obstát, musíme návštěvníkům přinést něco jiného. Specializace je cestou, jak zoo odlišit. Naše zoo by se měla specializovat na takzvané hotspoty biodiverzity, tedy místa s největší druhovou rozmanitostí. A tím nejdůležitějším je právě jihovýchodní Asie. Proměna bude trvat mnoho let, ale první novinky návštěvníci najdou již letos.
