Například hala mosteckého úřadu práce nestačí náporu nezaměstnaných, kteří každé čtvrtletí znovu žádají o prodloužení dávky.

Například hala mosteckého úřadu práce nestačí náporu nezaměstnaných, kteří každé čtvrtletí znovu žádají o prodloužení dávky. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Většinu Severočechů práce netěší, z nezaměstnaných ji chce jen třetina

  • 7
Jen čtvrtina lidí v Ústeckém kraji pracuje v oboru, který vystudovali. Pouze třicet procent lidí je se svou prací spokojeno, naopak 70 procent by ji nejradši vyměnilo za jinou. Vyplývá to z průzkumu trhu práce, jehož výsledky zveřejnil Národní ústav pro vzdělávání.

„Chtěli by práci změnit, ale nedělají to. Jedním z hlavních důvodů je, že by nalezení jiné práce bylo obtížné,“ poznamenal Aleš Křížek z Národního ústavu pro vzdělávání.

Ústecký kraj je jedním ze dvou regionů s nejvyšší nezaměstnaností. Podle posledních údajů je tu podíl nezaměstnanosti 10,7 procenta, úřad práce eviduje 61 tisíc lidí. Mnozí z nich ale o práci ani nestojí.

„Potřebujeme chuť našich uchazečů pracovat, tady je největší zakopaný pes. Ona moc není. Sociální systém naše klienty dobře chrání,“ říká vedoucí referátu a zprostředkování krajského úřadu práce Jiří Pánek. Podle jeho zkušeností chce pracovat jen třetina evidovaných.

Dalším problémem Ústeckého kraje je nízká kvalifikace. Pouhá 2,5 procenta lidí mají vysokoškolské vzdělání, středoškolského dosáhlo jen 17,3 procenta. Zbytek má výuční list či jen základní školu.

„Zaměstnavatelé říkají, že nejsou spokojeni s kvalifikací. A to ani u svých zaměstnanců, ani u těch, kteří práci shánějí,“ sdělil Jan Peška z Národního ústavu pro vzdělávání.

Rekvalifikovaného je třeba dostat do práce hned

Nejvíc se zaměstnavatelé dlouhodobě ptají po absolventech technických oborů. Shánějí především zedníky, tesaře, obráběče kovů či elektrikáře.

„Největší přínos mají profesní kvalifikace hlavně v technických oborech,“ potvrzuje Jiří Pánek. Zájem je ale i u učitele, pojišťováky či obchodní zástupce.

Volných míst je nyní v regionu čtyři tisíce. Přesto úřad práce vítá každého, koho se mu z evidence podaří do pracovního procesu dostat. I rekvalifikační kurzy totiž s sebou nesou problémy.

„Cílem je to, že když se člověk vzdělá, tak se s ním musí začít rychle pracovat. Když se zase nechá půl roku ležet, nikam už se mu nechce,“ podotýká Pánek.

Druhý problém je, že ne všechny rekvalifikační kurzy odrážejí skutečnou poptávku zaměstnavatelů.

Jedním z programů, který chce sladit nabídku rekvalifikačních kurzů se skutečnou potřebou zaměstnavatelů, je Národní soustava kvalifikací. Jde o registr profesních kvalifikací existujících na pracovním trhu, který spravuje právě Národní ústav pro vzdělávání.

Osvědčení otevírá cestu například do Spolchemie

Soustava také umožňuje zájemci získat osvědčení v konkrétní profesi, jež je uznávané státem a slyší na něj zaměstnavatelé. „Hodnotí skutečné znalosti a dovednosti, nikoli cestu, která k nim vedla. Důležité je, jestli to uchazeč skutečně umí,“ poznamenal Peška.

V loňském roce prošlo v Ústeckém kraji rekvalifikačními kurzy celkem 1 850 lidí, 216 z nich si zvolilo právě rekvalifikaci zakončenou tímto osvědčením.

„Z průzkumů vyplývá, že v případě rekvalifikací, které jsou zakončeny zkouškou z profesní kvalifikace, je výrazně vyšší umístitelnost v zaměstnání,“ upozorňuje Aleš Křížek z Národního ústavu pro vzdělávání.

Absolventy těchto zkoušek vyhledávají i velcí zaměstnavatelé v kraji, mezi nimi třeba i ústecká Spolchemie. „Slibujeme si od toho srovnání a výrazné zvýšení celkové kvalifikovanosti zaměstnanců zejména v oblasti technické výroby,“ řekl personální ředitel firmy Petr Hetto.

Ambicí krajského úřadu práce je, aby práci našlo nejméně 60 procent absolventů rekvalifikačních kurzů.