Winnetou Milenko za své jedinečné křestní jméno vděčí svým devíti sourozencům.
„Měli rádi mayovky s apačským náčelníkem a prosadili si u rodičů, abych se tak jmenoval. Můj mladší bratr, jedenácté dítě, se měl jmenovat Old Shatterhand. K tomu už ale sourozenci rodiče nepřesvědčili, tak jsem s filmovým jménem nakonec jen já,“ usmívá se.
Milenko pochází z východního Slovenska. Pracuje jako řidič nákladního vozu a každý den jezdí do Německa. Mezi přáteli a kolegy ale své jméno moc často neslyší. Podobně jako se Václavům říká Vašek a Josefům Pepa, jemu říkají Vincek.
S neobvyklým jménem se nyní museli vypořádat i kamarádi Milenkova šestiletého vnuka, který jméno Winnetou zdědil. Jemu kamarádi říkají Vinetku nebo Vine.
„Nerozmýšlela jsem se nad tímto jménem dlouho. První syn se jmenuje po otci, jméno pro druhého syna se tak nabízelo po dědečkovi. Nenechala jsem si to od nich vymluvit,“ říká matka malého Winnetoua Taťána Tancošová.
U zápisu si mysleli, že si Winnetou dělá legraci
Nezviklal ji ani Winnetou starší. „Říkal jsem jí, že se nad tím budou lidé pozastavovat, to ji ale neodradilo,“ přikyvuje.
Sám si totiž díky jménu také užil své. V mládí měl navíc vlasy do půl zad, a býval tak často terčem pozornosti u příslušníků SNB. „Musel jsem u sebe pořád nosit občanku, aby mi při kontrole věřili, že se tak skutečně jmenuji,“ vzpomíná.
Že to s neobvyklým jménem nebude snadné, zjistila jeho dcera už na matrice. Přestože chtěla chlapce pojmenovat po dědečkovi, musela nejprve prokázat, že takové jméno skutečně lze použít.
„Musela jsem požádat o posudek, který matrika chtěla, aby mohla jméno synovi zapsat. Kladná odpověď přišla až po několika týdnech,“ přibližuje Taťána Tancošová.
Zatím ale převládají hlavně úsměvné momenty. „Když se synem někam přijdeme, budí jeho jméno údiv. Při zápisu do školy si paní učitelka myslela, že si z ní Vinetek dělá legraci, když se představoval,“ dodává Tancošová.
