Krajská zdravotní (KZ), pod kterou spadá pět nemocnic Ústeckého kraje, má potíže. V letošním rozpočtu jí bude chybět až 320 milionů korun. Přitom loni měla zisk 64 milionů korun.
Propad o 384 milionů korun pocítí i pacienti. Jedním z kroků šetření je radikální snižování lůžek. "Máme restrukturalizační plán na omezení počtu lůžek. Tímto krokem můžeme uspořit 100 milionů korun," řekl ředitel KZ Eduard Reichelt.
V kraji tedy ubudou lůžka a zavřou se části oddělení. Předseda představenstva Petr Benda ale vyloučil, že by se zavíraly celé nemocnice nebo oddělení. "Není to jednoduchý úkol, ale rozsah zdravotní péče pro obyvatele kraje chceme zachovat," slíbil Benda.
Vedení předběžný seznam zavíraných částí oddělení už má
V praxi by to mělo vypadat tak, že například v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem už nebude mít interna tři stanice po 30 lůžkách, tedy 90 lůžek, ale zůstanou jen dvě s celkem 60 lůžky.
"Tvrdíme, že stejný počet lidí se zkrácením ošetřovací doby jsme schopni ošetřit místo na 90 na 60 lůžkách. Jednu stanici uzavřeme nebo ji převedeme z akutních na následná lůžka," přiblížil náměstek pro léčebnou péči KZ Jiří Madar.
Předběžný seznam zavíraných stanic vedení Krajské zdravotní už má, ale nejprve ho chce projednat s jednotlivými primáři. Vedení také čeká na rozhodnutí ministra zdravotnictví Leoše Hegera, kolik akutních lůžek z 3 378 by chtěl uzavřít on. Seznam by měl být definitivně schválen do konce března.
Ústecká Masarykova nemocnice.
Tento systém Severočechům přinese to, že se bude snižovat délka jejich hospitalizace po operaci. Řada lehčích zákroků se také bude dělat už jen ambulantně. "Platby od pojišťoven již nejsou za výkon, ale za diagnózu. To znamená za jednoho pacienta a je jedno, jestli v nemocnici leží týden nebo měsíc. Nemocnice za něj stále dostane jednu částku," vysvětlil Madar.
Je ovšem otázka, zda tato redukce bude stačit. KZ přiznává, že připravovaným zeštíhlením se dá uspořit kolem 100 milionů korun. K vyrovnanému rozpočtu tak ale KZ stále chybí dalších 220 milionů korun. Důvodem je mimo jiné i navýšení platu lékařů a možné zvýšení DPH.
"Od zdravotních pojišťoven letos dostaneme o 180 milionů korun méně. Pokud by se v posledním čtvrtletí letošního roku zvedlo DPH, jak o tom uvažuje vláda, Krajskou zdravotní by to zatížilo asi 40 miliony korun," přiblížil Reichelt.
Spory o nákup přístrojů
Neradostnou bilanci KZ komplikují i spory kolem evropské dotace na nákup zdravotnické techniky. Podle auditu ministerstva financí KZ při koupi předražených přístrojů za 420 milionů korun zbytečně zaplatila navíc nejméně 31 milionů korun (více o auditu si přečtěte ZDE). Ministerstvo tak nyní zvažuje, že KZ až o čtvrtinu evropskou dotaci zkrátí.
Přestože vedení KZ výsledky auditu odmítá, přiznává, že kvůli těmto potížím jí na hotovosti nyní chybí 111 milionů korun.
Podle poslance Jiřího Paroubka ale auditoři srovnávají nesrovnatelné. Paroubek v pondělí kritizoval ministerské srovnání magnetické rezonance, za kterou KZ zaplatila 44 milionů korun, s pražskou Homolkou. Tu podobný přístroj vyšel o 20 milionů levněji.
"Zkoušel jsem volvo, a když jsem se zeptal, kolik stojí, tak mi řekli, že základní verze 650 tisíc. To, v čem jezdíte, je za 1,3 milionu. Nelze tedy srovnávat základní a vybavenou verzi. To je jako srovnávat jablka s hruškami," vysvětloval Paroubek. Dodal, že zatímco ústecká rezonance má 48 parametrů, ta na Homolce jen 13.
