Jsou sesuvy v Českém středohoří časté?
V historii byla těchto událostí celá řada. Nejznámější je řada sesuvů na Hazmburku z konce 19. století, které poškodily vesnici Klapý. Svou rozlohou byly srovnatelné se sesuvem na dálnici D8. Každý rok ale geologové i silničáři řeší jeden či dva menší sesuvy na komunikace.
Je tím tento region v rámci republiky výjimečný?
Četnost sesuvů je tu značná, stejně jako četnost sesuvných území. Nenapadá mě žádná jiná oblast, která by se dala ke Středohoří přirovnat. Je to dáno geologickou stavbou, je zde ostrý reliéf s mnoha svahy na vulkanických kopcích. Takové sesuvy nemohou být v Krušných horách ani na Šumavě, protože tam takové měkké horniny jednoduše nejsou.
Nakolik sesuvům napomáhá lidská činnost?
K sesuvům dochází často právě tam, kde je nějaká výstavba narušující stabilitu svahu. Když to zkrátka podkopete, dá se masa hornin do pohybu. Prostor u kamenolomu Dobkovičky byl narušen už zářezem železniční trati a i samotný lom má negativní vliv. Tak velký odkrytý prostor propouští vodu ze srážek do větších hloubek, kde je nepropustná vrstva. Ale voda se musí dále někam pohybovat. Samotná stavba dálnice podle mě sesuv nezapříčinila. Zároveň se ale vědělo, že vede přes sesuvné území. Sondy prokázaly, že tu k sesuvům směrem k Prackovicím docházelo už v minulosti.
Sesuv zeminy na D8Stovky tisíc tun hlíny se po dlouhých deštích navalily na rozestavěnou trasu dálnice v blízkosti obce Litochovice a kamenolomu Dobkovičky 7. června 2013. Sesuv o velikosti 500 x 200 metrů s sebou vzal vzrostlé stromy a poškodil i železniční trať spojující Teplice s Lovosicemi, po níž se dodnes nejezdí a její obnova je nejistá. Loni v listopadu se začala odtěžovat horní část závalu, letos v listopadu mají začít práce na odvodnění a zajištění svahu, sanace má být hotová do poloviny roku 2016. |
Dalo se podle vás masivnímu sesuvu o šířce téměř 250 metrů nějak předejít?
Určitě odvodňováním. K němu budou muset stavebníci přistoupit i v případě sanovaného svahu a na dalších rizikových místech. Preventivní odvodnění zamezí eventuálnímu pohybu nestabilních svahů.
Ještě před samotnou stavbou tohoto dálničního úseku se zvažovalo několik variant včetně třináctikilometrového tunelu. Jakou variantu prosazovala Správa CHKO?
Na začátku správa navrhovala ve smyslu zákona o ochraně přírody žádnou dálnici přes Středohoří nestavět, protože to zákon vylučuje. Ministerstvo životního prostředí ale projektu v roce 2001 udělilo výjimku. Pak správa upřednostňovala dlouhý tunel. Proti této variantě však tvrdě vystoupily Děti Země, které zcela vylučovaly dálnici v chráněné krajinné oblasti. Jenže v té době byla dálnice v podstatě už u Lovosic.
Tunel nakonec neprošel s argumentem, že by jeho výstavba byla drahá a zdlouhavá. Nebyl by nakonec vybudován rychleji než dálnice v současné podobě?
Při variantě s dlouhým tunelem by řada problémů nenastala, a to včetně sesuvu. Možná by byla stavba i technicky jednodušší. Nedokážu zhodnotit, zda by nakonec varianta s tunelem byla dražší, či levnější, ale podle mého soudu už dálnice mohla být hotová.
