"Na české straně je zatím nikdo neviděl, ale nejspíš strhli pár ovcí u obce Liščí nedaleko Lobendavy. Nikdo neví, zda to byli skutečně vlci, na to je třeba zajistit stopy, DNA z chlupů, a to se nestalo. Já si ale myslím, že to vlk byl," řekl lesník Marek Klitsch ze Správy Národního parku České Švýcarsko.
Šance, že na sever Čech vlci dorazí, je velká. V sousedním Sasku a jižním Braniborsku jeho populace neustále roste. Loni tam bylo potvrzeno 39 vlčat a 13 smeček, ale přesný počet vlků nikdo nezná.
"Populace je opravdu silná. Předpokládám, že s letošními mláďaty je tam šedesát vlků. Ti mladí sem přijdou, ojediněle už se to stává," podotkl Klitsch. Podle něj se vlk na sever Čech vrátí během několika let.
V Česku vlci běžně žili do konce 17. století. Poté jejich stav klesal kvůli lovu, až byli na přelomu 19. a 20. století zcela vyhubeni.
Poslední vlk byl na Šumavě zastřelen v roce 1874, v Beskydech v roce 1914. Na severu Čech už v roce 1640. Alespoň to tvrdí nápis na Vlčí desce u Zadní Doubice na Děčínsku, která připomíná místo, kde lesmistr Johann Grohmann zastřelil dva vlky.
Vedení parku začalo s osvětou
"Vlci tady neměli šanci přežít. Kvůli pastvě byly extrémně nízké stavy spárkaté zvěře, neměli potravu. Tereziánské patenty ze 16. až 18. století sice zakazovaly lov obyčejným poddaným, ale vlka stavěly mimo. Toho mohli lovit vždy všichni a za všech okolností. A na to doplatil," přiblížil Klitsch.
Protože se lidé na volně žijící šelmy kvůli vžitým předsudkům dívají s obavami, vedení parku se na návrat vlka začíná chystat. Letos připravilo několik přednášek o vlkovi a vydalo první leták pro zemědělce.
Leták přinesl praktické informace o podmínkách náhrad možných škod na hospodářských zvířatech či o tom, na koho se v případě potíží obrátit. Neměla by to totiž být policie, ale pracovníci CHKO Labské Pískovce či národního parku.
Ochránci přírody upozorňují, že vlk je velmi plaché zvíře, a pro člověka je proto minimální hrozbou. Jeho návrat by ale podle nich mohl pomoci regulovat přemnožené divočáky a srnčí zvěř.
