Lesníci už použili zcela výjimečný krok na jedné skládce napadeného dřeva u Starých Křečan, jinde se zatím likvidace lýkožrouta daří.
K zastavení kalamity v Českém Švýcarsku by nejvíc přispěly vydatné dlouhé deště. Ty ale prognózy neslibují.
„V roce 2007 bylo na vině to, že se nestihlo zpracovat dřevo ze stromů, jež vichřice polámala. Letos za nebývalé rozmnožení lýkožrouta smrkového může především horké suché léto, což jsou pro něj nejvhodnější podmínky,“ přibližuje příčinu kalamity mluvčí parku Tomáš Salov.
I loni na podzim a v zimě zasáhly park dvě vichřice, které poničily na 20 tisíc kubíků dřeva, ty ale podle Salova na rozvoj kalamity zásadní vliv neměly.
„Stihli jsme všechno dřevo z lesů vytěžit. Kůrovec teď však napadl stojící smrkové porosty. Musíme je vykácet,“ říká mluvčí.
Park už roky postupně pracuje na obměně nepůvodních smrkových porostů za vhodnější smíšené či listnaté. Teď kvůli odstraňování napadených stromů letošní plán těžby opustil a věnuje se výhradně likvidaci nemocných smrků.
Lesníci už jich vytěžili na dva tisíce kubíků. Zároveň využili i krajní možnost postřiku látkami, které zákon normálně zakazuje a připouští jejich použití jen ve velmi výjimečných případech.
„Naše oddělení ochrany přírody schválilo použití pesticidů ve správním řízení. Takové rozhodnutí je pod veřejným dohledem a má velmi přísná pravidla, pesticid lze použít jen v okrajovém pásu lesa širokém 500 metrů a nesmí se stříkat v určité vzdálenosti od vodních toků,“ uvádí Salov.
Cílem je zničit kůrovce tam, kde by se mohl šířit
Cílem opatření je podle jeho slov zničit kůrovce v místech, odkud by se mohl šířit i do lesů jiných vlastníků.
Správci parku zatím postřik použili na jediném místě, na skládce dřeva na kopci Severák ve Starých Křečanech. „Neměli jsme jistotu, zda se nám odtud vytěžené dřevo podaří rychle odvézt,“ podotkl Salov.
V jiným místech se rychlý odvoz dřeva prozatím daří, a to i když jsou v celé zemi problémy s odbytem, neboť kůrovec zasáhl smrkové porosty i na dalších územích.
„Máme výhodu, že naše dřevo není chemicky ošetřené, a mnozí zákazníci ho žádají. To, že je napadené kůrovcem, jeho kvalitu pro zpracovatelský průmysl nesnižuje. Kůrovec ničí jen lýko, do samotného dřeva neproniká ani neklade larvy,“ připomíná mluvčí.
Kůrovec neboli lýkožrout smrkový žije trvale v každém biotopu, pokud ale má vhodné podmínky, mezi něž patří zejména sucho, dokáže se velmi rychle množit a zdecimovat i rozsáhlé lesní plochy.
Zda bude nasazení lesníků k jeho zastavení stačit, je zatím otázkou. Stejně jako to, zda se nebude situace opakovat či dokonce zhoršovat i v příštích letech.
„K zastavení kalamity by pomohl rok dva deštivého léta. Prognózy jsou zatím bohužel spíše opačné,“ obává se dalších problémů Salov.
S kůrovcem se nepotýkají jen lesy v Českém Švýcarsku. Kalamita zasáhla například i severní Moravu či Vysočinu. Místa navštívili i zákonodárci, kteří si na severovýchodě Moravy prohlédli vedle napadených i lesy, které se již po kalamitě obnovují.
„Sdělili jsme zákonodárcům, že státní lesnické podniky i další vlastníci lesů naléhavě potřebují podporu ve změnách lesního zákona, v najímání zahraničních dělníků, kteří pomohou s těžbou i asanací, a v řadě dalších kroků, které urychlí zpracování napadeného dříví,“ nastínil generální ředitel podniku Lesy ČR Josef Vojáček další opatření, která mají v boji s kůrovcem lesníkům pomáhat.
