Hřiště postavil s malou rodinnou firmou Milan Ištok z Prahy. "Jezdil jsem na bagru, rozhrnoval hlínu a dělal nové valy," popsal. Jako bývalý zahradník poprvé pomáhal budovat golfové hřiště u hradu Karlštejn. Později se osamostatnil a nová hřiště nebo jejich části staví sám.
S tím, jak začal stavět nová hřiště, šlo ruku v ruce i samotné hraní golfu. "Ale hraji ho teprve deset let. Sice stavím podle toho, co vymyslí a nakreslí architekt, ale je potřeba to znát i prakticky, z vlastní zkušenosti," popsal Ištok.
Mapa golfového hřiště v Bitozevsi
Zkušební provoz začal na novém devítijamkovém hřišti na Žatecku v pátek. Oficiální otevření proběhne 15. července s prvním turnajem.
"Už teď máme 95 členů. To není špatné na to, že hřiště není oficiálně v provozu," pochvaluje si prezident klubu Golf Bitozeves Ivan Kolár. Členové klubu už nyní chodí hřiště zkoušet, teprve v pátek si ale zahrají na jamky.
Kdo si bude chtít na pravém břehu říčky Chomutovky zahrát, toho čeká čtyři až pět kilometrů dlouhá trasa. Podle Kolára vznikla tak trochu z donucení.
Z bažiny pod jamkou číslo 5 zůstala jen vodní překážka
"Povodí Ohře rozhodlo, že v rámci protipovodňových úprav se musí koryto zatravnit. My jsme si řekli, že by se ta tráva mohla nějak efektivně využít. A golf se nám zalíbil," vysvětluje Kolár, proč se svou zemědělskou společností investoval miliony korun do golfového hřiště.
Hřiště začal Ištok podle plánu architekta Jiřího Veldena stavět předloni v létě. Členité údolí Chomutovky přispělo k tomu, aby hřiště bylo hodně pestré. Například více než tři sta metrů dlouhá jamka číslo 5, tedy odpaliště, dráha i samotná jamka, vznikla na místě bývalé bažiny.
"Muselo se to tu celé zkulturnit. Prostor jsme zrekultivovali, odvodnili, trochu rozčlenili valy, zvýšili odpaliště," ukazuje Ištok. Z bažiny zůstala vodní překážka s rákosím a velkým stromem, které se musí hráč při odpalu vyhnout.
Nedaleká jamka číslo 8 byla letos v lednu při pětileté povodni celá pod vodou. "Přitom se ukázalo, že všechno funguje, jak má. Voda natekla i odtekla. Trochu nás to ale zdrželo při výstavbě," vysvětluje Kolár.
Stavitel hřiště Milan Ištok hraje na páté jamce (vlevo) a odpaluje míček z pískového banku, v pozadí kravín, který se začíná předělávat na pokoje a restauraci (vpravo).
K údržbě hřiště je potřeba tří lidí a šesti sekaček. Každá část areálu se totiž udržuje a stříhá trochu jinak. Nejpracnější je údržba greenů, tedy prostorů s jamkami, na nichž se zakončuje hra.
"Když se ale hřiště staví, greeny dají nejvíc práce. Nejprve se připraví plocha, kdy má green už konečný tvar. Pak se do něj ještě musí udělat drenáž a poté se naveze deseticentimetrová vrstva písku. Do něj se pak vysévá speciální tráva, což je druh psinečku," popisuje složitou stavbu greenů Ištok, který se v minulosti podílel i na vzniku hřišť na Slapech, v Beskydech či Ústí.
Kromě samotných polí, která se změnila během dvou let na golfové hřiště, se výrazně mění i bývalý kravín. V jedné části už nyní mají garáže pro traktůrky a sekačky zaměstnanci hřiště. Na opačné straně kravína je nová klubovna.
