Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Badatelé zjistili, že architekt muzea se zapletl do špionážní aféry

  8:04aktualizováno  8:04
Lidé z ústeckého muzea nedávno z dobových novin zjistili, že autorem muzejní budovy je architekt August Krumholz. Zveřejnili to na internetu a v médiích. Hned druhý den navázal na jejich práci jiný badatel, který vypátral informace o Krumholzově kariéře špiona.

Vzducholoď Patrie u hangáru ve francouzském Verdunu krátce před svým posledním letem 29. listopadu 1907. | foto: TraceyR CC-BY-SACreative Commons

Nová vyzvědačská aféra, vídeňský architekt zatčen jako špion, hlásaly noviny v únoru 1908. Hlavním aktérem tohoto skandálu byl právě Krumholz, který se údajně dopustil krádeže mezinárodního formátu (o architektovi více zde).

Fotogalerie

„Informace o Augustu Krumholzovi na architektonickém webu Aussig/Ústí byly dost skromné, proto jsme s kolegou Svenkajem začali hledat v zahraničním tisku - a vypátrali jsme onu aféru,“ přibližuje Jaro Zastoupil, jak se k objevu dopracoval.

Krumholz byl vášnivým obdivovatelem aviatiky a přátelil se s Henrim Julliotem, hlavním konstruktérem vzducholodi Patrie (Vlast). A právě o tu v celém případu jde.

Byla chloubou francouzské armády, jež ji dostala od firmy Lebaudy Freres, a stala se první vzducholodí zařazenou k pravidelnému vojenskému užívání. Jejím operačním stanovištěm byl Verdun poblíž německých hranic.

Krumholz prý z Julliota vymámil konstrukční a výrobní plány vzducholodi, a to pod záminkou, že pracuje pro aviatické časopisy.

Vzducholoď skončila neznámo kde

„Lebaudyův inženýr Julliot doznal, že s elegantně vystupujícím Krumholzem navázal styky. Měl prý napsati články opatřené doklady pro rakouskou nebo uherskou revui, kterou Krumholz domněle zastupoval,“ popsaly případ tehdejší české noviny.

A takto podvodně získané informace pak Krumholz pravděpodobně předal dál. Případ však není tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. V době, kdy byl Krumholz ze špionáže obviněn, už totiž Patrie neexistovala. Vítr ji zavál daleko za francouzské hranice a skončila neznámo kde.

„Při vichřici v listopadu 1907 Francie ztratila vojenskou vzducholoď, do níž byly vkládány veliké naděje. Třásli se hrůzou, že ji vítr zažene přes hranice do jimi nenáviděného Pruska. Hledali viníka celé věci - a našli si ho v Krumholzovi. Tehdejší bulvární tisk celý případ řádně propral,“ poznamenal Zastoupil.

18. února 1908 si pro Krumholze přišla francouzská policie. Vtrhla do jeho pokoje v pařížském hotelu Nice a spolu s ním zatkla i jeho milenku.

Policisté prohledali jeho věci a našli německy psanou korespondenci a různou leteckou dokumentaci včetně plánů Patrie. Vše bylo předáno francouzskému ministerstvu války a to zahájilo řízení.

Vyzrazení „tajemství“ cizí mocnosti

„Vyšetřováním má se zjistiti, zdali Krumholz mohl Julliotovi odkoukati důležité podrobnosti při sestrojování základních součástí řiditelné vzducholodi,“ psalo se v Národních listech, jež vyšly 20. února 1908.

Francouzi operovali s tím, že Krumholz vyzradil „tajemství“ řiditelné vzducholodi cizí mocnosti. Ono tajemství přitom dělalo podle francouzského ministerstva z jejich vzducholodí unikát, který byl jen těžko překonatelný.

„Francouzské vzducholodě nejsou lepší díky nějakému tajemství, ale díky zkušeným konstruktérům a lepším motorům, jenže to je všechno. Navíc jsou konstrukční plány Patrie odborníkům dobře známy, protože se mnohokrát objevily v technických časopisech,“ snažil se bránit Krumholze rakouský aviatický časopis.

Žádné argumenty ale nepomohly a případ byl 2. března 1908 uzavřen s tím, že francouzské ministerstvo války došlo k závěru, že Krumholz se skutečně provinil oním vyzrazením, a jako trest byl i se svou milenkou vykázaný z francouzského území.

Korunu celé kauze přitom o pouhé dva roky později nasadila sama Francie, potažmo firma Lebaudy Freres, když dodala prakticky stejnou vzducholoď, jako byla Patrie, rakousko-uherské armádě sama a dobrovolně.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Strážník a amatérský historik Tomáš Rotbauer.
Důl Richard žádný nacistický poklad neukrývá, říká amatérský historik

Závaly hluboko v útrobách bývalé nacistické podzemní továrny v dole Richard u Litoměřic jsou dodnes neprozkoumané. Roky se o nich tradovalo, že je při ústupu...  celý článek

Opravna železničních vagonů Ryko.
V nové děčínské hale dokážou opravit dvanáct nákladních vagonů naráz

Novou halu otevřela děčínská firma Ryko, která je jednou z největších evropských opraven nákladních železničních vozů. Hala stála přes šedesát milionů korun a...  celý článek

Jihočeské máslo od Madety bylo téměř vždy dražší než Alpenbutter od bavorské...
Policie dopadla zloděje, kteří ukradli a nejspíš prodali přes sto másel

Policie stíhá za krádež sto dvaceti kostek másla dvaatřicetiletou ženu z Litvínova a jejího o dvanáct let staršího komplice z Moravy. V říjnu společně ukradli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.