Evropská komise minulý týden rozjela boj proti takzvaným invazním druhům. Jedná se o zvířata a rostliny pocházející z jiných koutů světa, které podle nařízení představují hrozbu pro evropskou přírodu.
Jak v dalších zoo
|
Na nově schváleném seznamu je 14 rostlin a 23 zvířat. Ty se od nynějška nesmějí do zemí EU dovážet.
Nařízení se přitom týká i zoologických zahrad. Pokud chovají vybrané typy živočichů, musí vše uzpůsobit tak, aby se už nemohli dál rozmnožovat.
Je ale možné, že zoo budou dostávat výjimky, díky kterým by je návštěvníkům mohly ukazovat i nadále.
Usilovala by o ně i zahrada v Ústí nad Labem. „Kdy by se mohly začít udělovat? Musím to zjistit,“ říká Petra Padalíková, vedoucí zoologického útvaru zahrady.
Co si o nařízení Evropské komise myslíte?
Nevnímám ho nijak kontroverzně. Invazní druhy jsou v určitých částech Evropy skutečně problémem. Domnívám se však, že je nutné vstoupit do jednání s ministerstvem životního prostředí, aby zoologické zahrady mohly získat výjimku ze zákazu chovu těchto druhů.
Není ale přece jen trochu zvláštní vydávat takové nařízení v době, kdy se neustále dočítáme o vymírání řady druhů zvířat?
Není. Právě invazní druhy mohou způsobovat vymírání určitých druhů zvířat či narušení ekosystémů.
Kolika druhů zvířat se nařízení týká v ústecké zoo?
Týká se to dvou druhů - nosálů červených (medvídkovitá šelma) a muntžaků malých (asijský jelenovitý savec - pozn. aut.).
Co tedy budete v jejich případě dále dělat?
Nosály chováme v samčí skupině, takže problém je vyřešen. Navíc počítáme s náhradou za jiný druh -nosála bělohubého. V případě muntžaků jiná alternativa příliš neexistuje, pokud jde o nahrazení jiným druhem. V tomto případě spoléháme na možnost získání výjimky pro zoologické zahrady.
Kdy by se mohly začít udělovat?
To teď netuším. Odhaduji, že to bude trvat měsíce.
Proč jsou na seznamu zrovna nosál červený a muntžak malý?
S muntžakem mají problém v Anglii, kde je přemnožený a ničí vegetaci. U nosála je hrozba, že se přemnoží.
Je na seznamu nějaké zvíře, které opravdu decimuje naše prostředí?
Ano. Jako příklad bych uvedla želvu nádhernou. Mnoho lidí si ji zakoupilo, aniž by tušilo, že doroste do velikosti až třiceti centimetrů. Takhle velkých želv se pak tito lidé zbavují a mnoho jich končí v rybnících či vodních tocích po celé republice. Jsou schopny u nás přezimovat, v jižní Evropě už existují i populace, které se rozmnožují. Želva pak následně ruší hnízdící ptactvo a na mnoha místech Evropy vytlačuje původní evropský druh - želvu bahenní.
