Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kde je uhlí, bude voda. Ve vytěžených lomech by se dalo i podnikat

  8:15aktualizováno  8:15
Oblast pod Krušnými horami u Chomutova, Mostu a Bíliny se má proměnit v kraj velkých vodních ploch. Je v plánu, že čtyři současné velkolomy se po vytěžení napustí vodou. Předpokládá se, že to mimo jiné významně zlepší ovzduší v regionu trápeném prachem.

Nedávno naplněné Jezero Most je druhé největší v Česku. Větší je pouze jiný zatopený lom, a to Medard u Sokolova. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Nyní se ale začíná diskutovat, jestli by vody nemohlo být o něco méně a naopak získat více jiných výhod. Rekultivace lomů ČSA, Vršany, Bílina a Tušimice by totiž mohla mít i přínos v oblasti energetiky nebo pracovních míst.

Plánovaná jezera

  • se zatopením všech čtyř velkých povrchových lomů se zatím počítá po jejich vytěžení
  • jako první bude na řadě velkolom ČSA u Litvínova, kde má těžba končit zhruba v roce 2022. Místo něj má být jezero Centrum o rozloze 700 hektarů
  • Důl Nástup Tušimice na Chomutovsku má fungovat do roku 2040. Pak jej nahradí jezero s 1000 hektary
  • po roce 2050 má skončit lom Vršany u Mostu, místo něj má být jezero o rozloze 470 hektarů
  • až do roku 2055 se počítá s těžbou na dole Bílina, kde pak možná vznikne další jezero s 1000 hektary

Že mohou existovat i jiné možnosti, potvrdil Petr Lenc, ředitel státního podniku Palivový kombinát Ústí (PKÚ), který se bude o území starat po vytěžení uhlí.

„Je potřeba se na to dívat nejen jako na změnu klimatu, ale i z pohledu celkové koncepce území - tedy využitelnosti, údržby nebo nákladů s tím spojených,“ upozornil Lenc.

Právě kvůli tomu vznikla za podpory premiéra Bohuslava Sobotky mezirezortní komise.

Diskuse o množství vody

V komisi jsou zástupci několika ministerstev, kraje, Hospodářské a sociální rady (HSR) či právě PKÚ. Jeho údaje z provozu už existujících jezer, která nahradila lomy, mohou hrát důležitou roli.

Že se velkolomy budou zatápět, je prakticky jisté. Diskutovat se ale může o množství vody v nich.

„S ohledem na jejich rozlohu a hloubku se ani jiné smysluplné řešení nenabízí. Otázkou ale je, jak budou takto vzniklá jezera velká, jaké další technické parametry budou mít. A to musí být řešeno právě ve vazbě na jejich budoucí vyžití,“ vysvětlila předsedkyně HSR Ústeckého kraje Gabriela Nekolová.

Ve vodě je skryté velké množství energie a pod Krušnými horami má být za čas až polovina všech vod Česka. Pomůže to přírodě a jejímu přirozenému rozvoji, ale i lidem.

Příležitost získat množství energie

„Když bude teplo, bude zapotřebí hodně vody pitné i užitkové, lidé se potřebují chladit. A když bude chladno, také půjde energetická spotřeba nahoru,“ řekl už dříve známý mostecký odborník na rekultivace Stanislav Štýs.

Fotogalerie

Zároveň je to šance na další zdroj energie, i když uhlí bude vytěžené. „Mezi jezery a horami je pět set, šest set metrů výškový rozdíl. To je fantastická příležitost získat velké množství energie a přitom ekologicky čistě přečerpávací elektrárnou,“ nabídl možnost Štýs.

Lenc upozorňuje, že se musí vyřešit také to, kdo a za kolik se o vody i desítky tisíc hektarů kolem bude starat.

„Budeme chtít všude jen lesy a louky? Nebo nějaké území vyčleníme, aby se tam mohla rozšiřovat okolní obec? Nebo postavíme něco jiného, co by bylo využitelné třeba pro energetické účely? To jsou věci, na které by koncepce ne odpověděla, ale naznačila směry. A doporučila nějaké konkrétní postupy,“ vysvětlil smysl speciální komise šéf PKÚ.

Potenciál rekultivovaných území

Rozvoj kraje se může týkat i obyvatel. „V některých lokalitách mohou vzniknout rozvojové zóny pro lehký průmysl nebo časem pro výstavbu obytných domů, jak je to plánováno i v blízkosti jezera Most,“ míní Nekolová.

„Svůj potenciál na rekultivovaném území má také zemědělství, které má navíc v kraji tradici. Území může sloužit jako pastviny, nebo třeba pro výstavbu skleníků či pěstování plodin včetně těch, které mají energetické využití. To vše generuje pracovní místa,“ popsala další možnosti.

Pro srovnání: největší průmyslová zóna v kraji Triangle na Žatecku má nyní na 364 hektarech patnáct investorů, během pár let mají dát práci asi sedmi tisícům lidí. Samotné jezero Vršany bude mít 470 hektarů.

Prostory velkolomů nabídnou mnohonásobně víc možností. Určitě tedy přispějí k proměně celého kraje. V nejbližší době se rozhodne, jak tato proměna pro příští desítky let má vypadat.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vchod problematického děčínského paneláku v Zelené ulici, jehož součástí je...
Nemáme kam jít, žehrají sociálně slabí nájemníci z domu hrůzy v Děčíně

Několikrát zde hořelo, před dvěma lety tu měli štěnice. Panelový dům v Zelené ulici je nejproblematičtějším domem v Děčíně. A ze tří městem vytipovaných domů...  celý článek

Opravna železničních vagonů Ryko.
V nové děčínské hale dokážou opravit dvanáct nákladních vagonů naráz

Novou halu otevřela děčínská firma Ryko, která je jednou z největších evropských opraven nákladních železničních vozů. Hala stála přes šedesát milionů korun a...  celý článek

Jiří Piramovský u řopíku poblíž výstaviště v Lounech.
Bunkr v Lounech před válkou postavili za den, jeho oprava potrvá déle

Pouhý den trvala před 80 lety výstavba řopíku na výstavišti v Lounech. Uvedení bunkru do původního stavu však potrvá mnohem déle – několik týdnů. Opravy...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.